Lidé na Marsu? Už za dvacet let, tvrdí vědci

ČTK ČTK
5. 5. 2013 8:50
Potřeba jsou prý jen peníze a plán, jak vyřešit některé technické problémy
A view of the night sky above the Mars Desert Research Station (MDRS) is seen outside Hanksville in the Utah desert March 2, 2013. The MDRS aims to investigate the feasibility of a human exploration of Mars and uses the Utah desert's Mars-like terrain to simulate working conditions on the red planet. Scientists, students and enthusiasts work together developing field tactics and studying the terrain. All outdoor exploration is done wearing simulated spacesuits and carrying air supply packs and crews live together in a small communication base with limited amounts of electricity, food, oxygen and water. Everything needed to survive must be produced, fixed and replaced on site. Picture taken March 2, 2013. REUTERS/Jim Urquhart (UNITED STATES - Tags: SCIENCE TECHNOLOGY SOCIETY ENVIRONMENT) ATTENTION EDITORS: PICTURE 31 OF 31 FOR PACKAGE 'MARS IN THE DESERT' SEARCH 'JIM MARS' FOR ALL IMAGES Published: Bře. 11, 2013, 2:09 odp.
A view of the night sky above the Mars Desert Research Station (MDRS) is seen outside Hanksville in the Utah desert March 2, 2013. The MDRS aims to investigate the feasibility of a human exploration of Mars and uses the Utah desert's Mars-like terrain to simulate working conditions on the red planet. Scientists, students and enthusiasts work together developing field tactics and studying the terrain. All outdoor exploration is done wearing simulated spacesuits and carrying air supply packs and crews live together in a small communication base with limited amounts of electricity, food, oxygen and water. Everything needed to survive must be produced, fixed and replaced on site. Picture taken March 2, 2013. REUTERS/Jim Urquhart (UNITED STATES - Tags: SCIENCE TECHNOLOGY SOCIETY ENVIRONMENT) ATTENTION EDITORS: PICTURE 31 OF 31 FOR PACKAGE 'MARS IN THE DESERT' SEARCH 'JIM MARS' FOR ALL IMAGES Published: Bře. 11, 2013, 2:09 odp. | Foto: Reuters

Washington - Odborníci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a soukromých společností jsou přesvědčeni, že i přes značné překážky by mohl první člověk odletět na Mars do 20 let. Dnes o tom informovala agentura AFP.

V pondělí začne ve Washingtonu třídenní konference, kde budou vědci diskutovat o nejnovějších kosmických plánech. Přednášek se zúčastní také Buzz Aldrin, druhý muž na Měsíci. Prvním člověkem, který vstoupil na povrch zemského souputníka, byl Neil Armstrong, který loni v srpnu zemřel.

Zájem o cestu na rudou planetu v posledních měsících oživilo několik projektů, včetně návrhu na jednosměrný let kvůli úspoře financí. Vyslání lidí na Mars si podle průzkumu nevládní organizace Explore Mars a společnosti Boeing zveřejněného v březnu Američané přejí. Z více než tisícovky respondentů jich 71 procent odpovědělo, že přistání astronautů na této planetě očekávají do roku 2033.

Lidé podle zmíněného dotazování také chtějí, aby vláda zdvojnásobila rozpočet NASA. Vesmírná agentura nyní dostává 0,5 procenta federálního rozpočtu. Pro srovnání, v době programu Apollo, jehož cílem bylo přistání lidské posádky na Měsíci a její bezpečný návrat na Zemi, to byly čtyři procenta.

Šéf NASA Charles Bolden opakovaně prohlásil, že považuje lidskou misi na Mars za prioritu. Záměr ale zkomplikovala finanční krize, s jejímiž následky se Spojené státy stále potýkají.

"Pokud na tom dnes začneme pracovat, je možné přistát na Marsu do 20 let," uvedl Scott Hubbard ze Stanfordské univerzity. "Zázraky nejsou potřeba, nutné jsou peníze a plán, jak vyřešit technologicko-inženýrské výzvy."

Jedním z hlavních problémů je doprava 30 až 40 tun nákladu na Mars, který je podle propočtů nezbytný pro přežití posádky. Řešení si také vyžaduje otázka dostatečných palivových zásob, nebo jejich výroba během letu, aby se astronauti mohli na Zemi vrátit.

Před odletem lidí bude třeba k Marsu vyslat také několik robotických misí, které ověří funkci všech letových systémů a podpory života. NASA v současné době pro projekty v hlubším vesmíru a k vnějším planetám sluneční soustavy vyvíjí obří raketový nosič Space Launch System (SLS) a pro pilotované lety pak vesmírnou loď Orion. Tu má do kosmu vynášet právě SLS. Očekává se, že SLS s Orionem bude s astronauty startovat nejpozději v roce 2021.

Podle Hubbarda je pro cestu k Marsu nutné vyvinout jaderný pohon, protože takovéto motory dokážou plavidlu po celou dobu letu poskytovat neustálý tah, což by umožnilo překonat vzdálenost mezi Zemí a rudou planetou za tři měsíce a rovněž snížilo radiační riziko pro posádku. Obě planety jsou v závislosti na svém postavení od sebe vzdáleny 56 až 400 milionů kilometrů.

Dalšími problémy, se kterými vědci musí počítat, jsou radiace a zdravotní komplikace v souvislosti s dlouhodobým pobytem v kosmu. Například více než polovina kosmonautů pobývajících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se potýká se změnami zraku nebo nitrolebečním tlakem.

Mezi výzvy patří i psychická pohoda posádky, otázka řídnutí kostí a úbytku svalové hmoty, což může zmírnit pravidelné cvičení. K vyřešení všech těchto bodů vědci potřebují "nejméně deset let", dodal Stephen Davison, který v NASA vede biologický program.

zpt fcz

 

Právě se děje

Další zprávy