* Nepokoje na severovýchodě Libye pokračují třetím dnem * Mrtvých jsou více než dvě desítky, podle zpráv z místa policie střílí do demonstrantů * Díky ropě mají Libyjci vyšší životní úroveň než Egypťané
Tripolis - Libyjští odpůrci režimu Muammara Kaddáfího nevzdávají své protesty ani po čtvrtku vyhlášeném Dnem hněvu. Do ulic Benghází vyšly v pátek ráno znovu tisíce lidí, aby demonstrovaly proti diktátorovi, který vládne v severoafrické zemi už 42 let. Nejdéle ze všech arabských vůdců.
Protesty se rozšířily hned do několika měst a podle opozice při střetech s policií zemřelo více než 20 lidí. Organizace Human Rights Watch uvedla, že podle jejích zdrojů uvnitř Libye bezpečnostní složky zabily minimálně 24 protestujících.
Podle zpravodaje BBC se demonstranti střetli s policisty, kteří proti nim použili střelné zbraně. Ve městě Bajdá si lidé přinesli do ulic stany, aby mohli v protestech pokračovat bez přerušení.
Obyvatel Benghází, který byl v kontaktu s lidmi ve městě Bajdá, agentuře Reuters sdělil, že střety demonstrantů s policií pokračují. "Policisté ztrácejí nervy, je tu velké množství zabitých," citoval svědka Reuters.
V Benghází a Bajdá se v pátek konají pohřby zemřelých, což může podnítit ještě masovější protesty.
Pryč s Kaddáfím
Ve městě Zantán lidé pochodovali s nápisy "Pryč s Kaddáfím!".
Zpravodaj agentury AP hlásil, že v centru Tripolisu naopak demonstrovaly stovky lidí na provládním shromáždění. Zablokovaly dopravu v některých částech města.
Vojáci už ve středu stříleli do tisícovek demonstrantů ve městech Benghází a Bajdá na severovýchodě země. A ve čtvrtek tam nepokoje vypukly znovu.
"Libyjci překonali dlouholetou bariéru strachu. Tohle je nový začátek," citovala AP libyjského opozičního aktivistu v exilu Faíze Džibríla.
Desítky lidí policie zatkla, v Bajdá podle exilové Národní fronty pro záchranu Libye zemřelo dvacet lidí a místní nemocnice nezvládaly nápor zraněných. Jiné zdroje ovšem hovoří jen o čtyřech mrtvých.
Bašta odpůrců Kaddáfího
Východní část Libye je baštou odpůrců Kaddáfího a dlouhodobě si stěžuje na diskriminaci a malý příjem peněz ze státního rozpočtu.
K protestům na internetu a Facebooku vyzývali hlavně Libyjci žijící v zahraničí. Mnoho kritiků režimu v průběhu let emigrovalo. Často jde o bývalé Kaddáfího spolupracovníky, kteří upadli v nemilost nebo se s ním rozešli ve zlém.
Libye leží mezi dvěma státy, jejichž prezidenti od začátku roku během bouřlivých revolt padli. Mezi Tuniskem na západě a Egyptem na východě.
I v Libyi prý nespokojenost roste. "Korupce dost ovlivňuje život lidí v Libyi a stěžují si více než dříve. Každý vám potvrdí, že před nějakými dvaceti lety tady vše fungovalo lépe," řekl agentuře Reuters libyjský ekonom, který si přál zůstat v anonymitě.
Znalci arabského světa nicméně neočekávají, že by se události v Libyi vyvíjely tak dramaticky jako u sousedů.
Kaddáfí disponuje loajálnějším a k tvrdším represím odhodlanějším aparátem, než měli po ruce Bin Alí v Tunisku nebo Mubarak v Egyptě. Základ režimu tvoří příslušníci Kaddáfí kmene a jeho spojenci, takže v kritické situaci by zřejmě diktátora všemi dostupnými prostředky bránili.
Libye má také největší ropné zásoby z celé Afriky, po ukončení mezinárodního embarga se do země vrátily západní těžařské společnosti jako jsou BP, Shell nebo Eni.
Příjmy z ropy umožňují dotování cen mnoha druhů zboží a tím i zachovat pro většinu Libyjců vyšší životní úroveň, než mají Egypťané nebo rovněž protestující Jemenci (Libye má jen necelých sedm milionů obyvatel).
Kaddáfímu bude za rok sedmdesát let a zatím nenaznačil, že by se chtěl s mocí rozloučit. Není vyloučeno, že připravuje pozici pro svého syna Saífa Isláma.
