Učinil tak poté, co si od soudce vyslechl obvinění z maření výkonu spravedlnosti, křivého svědectví a lži. Těch se měl dopustit v souvislosti s únikem informací, který vedl k prozrazení totožnosti tajné agentky CIA Valerie Plameové.

Detektivové pracovali na rozkrytí úniku informací déle než dva roky. Dospěli k závěru, že Libby jméno agentky získal přímo od vládních činitelů, což obviněný popírá.

Libby nicméně musel kvůli celé kauze v pátek rezignovat a dnešek by měl rozhodnout, jak reálně mu hrozí až třicetiletý trest.

Pozorovatelé soudí, že právě dnešní výslech bude klíčový.

Federální soudce Reggie Walton, pověřený tímto případem, bude rozhodovat o tak zásadních věcech, jako je předvolání dalších vysokých úředníků a politiků Bílého domu ke svědectví. Walton by měl zanedlouho také stanovit časový plán shromažďování důkazů a možná i datum přelíčení.

Právníci zabývající se případem soudí, že by se Libby měl pokusit dohodnout se státním prokurátorem Patrickem Fitzgeraldem na zmírnění obžaloby.

Libbyho obvinění je těžkou ranou pro Bílý dům, který se nyní potýká s rostoucí averzí obyvatel USA k aktivitám země v Iráku. Ta roste úměrně tomu, jak v Iráku přibývá amerických obětí války. Prezident a jeho nejbližší spolupracovníci jsou také pranýřováni za nepodařenou reakci na hurikán Katrina či za odvolání kandidátky na post v Nejvyšším soudě Harriet Miersové.

Kauza "Plameová" vypukla v červenci 2003, kdy se média dozvěděla pravou identitu agentky. Její manžel, diplomat Joseph Wilson poté obvinil vládu, že mate zpravodajskou službu, aby ospravedlnila válku v Iráku.