Lékaři bez hranic bojují s nenápadným zabijákem. Tuberkulóza je stále opředená mýty

jkr Jasňa Riegerová, Lékaři bez hranic, jkr
24. 12. 2021 20:14
Asi 1,5 milionu lidí na celém světě každý rok podlehne mnohdy přehlížené nemoci. Zákeřná tuberkulóza se nevyhýbá ani dětem. Ve středoasijském Tádžikistánu s léčbou malých pacientů pomáhá mezinárodní nezisková organizace Lékaři bez hranic, která ve středu 22. prosince oslavila padesát let od svého založení.

Foto: Zdeněk Chaloupka | Aktuálně.cz

„Chci jenom, aby moje děti byly zdravé,“ říká v slzách 29letá Surayo z Tádžikistánu, zatímco její šestiletá dcera Bibisoleha a osmiletý syn Zainidin běhají po dvorku skromného domu na západě země. Hrají si se svým bratrancem a na první pohled vypadají jako šťastné zdravé děti. Jejich těla však sžírá nemoc, na kterou západní Evropa už téměř zapomněla. Tuberkulóza.

Na toto infekční onemocnění po celém světě každoročně umírá 1,5 milionu z deseti milionů nakažených lidí. Řadu z nich – podle posledních údajů Světové zdravotnické organizace nejméně jeden milion – tvoří děti mladší patnácti let. Ve skutečnosti jich ale bude mnohem více. Tuberkulóza se v dětských tělech skrývá a mnohdy se ji nepodaří objevit.

Bibisoleha se Zainidinem se nakazili od svého dědečka, přestože se tomu jejich matka snažila zabránit. „Věděla jsem, že je můj otec nemocný. Svoje děti jsem proto nechala v domě svého muže, protože vím, že je tuberkulóza nakažlivá. Bála jsem se, aby taky neonemocněly. Po třech měsících jsem děti přivedla do domu svých rodičů, kde žijeme. Když pak přijeli Lékaři bez hranic, udělali testy a řekli mi, že děti mají tu nemoc, nemohla jsem tomu uvěřit,“ popisuje Surayo.

Podle tádžické lékařky Zulfiye Dusmatovové to není nic výjimečného, děti se ve většině případů nakazí právě od někoho z rodiny. „Když jsou malé, tráví hodně času se svými rodiči nebo prarodiči, kteří mohou mít tuberkulózu a dítě nakazit,“ říká.

Tuberkulóza

• Infekční onemocnění, které napadá většinou plíce, ale může postihnout i jiné části těla. Bakterie, která chorobu způsobuje, se šíří vzduchem.

• Každý rok se tuberkulózou nakazí po celém světě deset milionů lidí a 1,5 milionu ročně zemře.

• Jedenáct procent nových případů tuberkulózy v roce 2020 tvořily podle Světové zdravotnické organizace děti mladší patnácti let.

• Tuberkulózu lze zcela vyléčit, pokud ji lékaři objeví správně a včas. Léčba trvá od šesti měsíců do dvou let v závislosti na stadiu nemoci a její formě. Nemocný obvykle musí brát pět či více prášků denně.

Přestože se Bibisoleha se Zainidem nakazili, měli ohromné štěstí, že se na nemoc vůbec přišlo. Tuberkulóza u dětí obvykle napadá lymfatické uzliny a pro rentgen, který se běžně používá k jejímu odhalení, je neviditelná. Děti mnohdy nemají žádné symptomy, případně si jich rodiče nevšimnou nebo je lékaři považují za příznaky běžných dětských nemocí. Bez včasné léčby se přitom stav nakaženého zhoršuje a v těch nejtěžších případech končí smrtí.

Posměšky a šikana nemocných

V zemi jako Tádžikistán navíc nikdo o nemoci nechce ani slyšet, tuberkulóza je tu opředena mnoha mýty a spojena s obrovským strachem z nemocných i choroby samotné. „Když se naši sousedé dozvěděli, že moje děti mají tuberkulózu, zakázaly těm svým, aby k nám chodily,“ líčí Surayo. Nemocní přitom nemusí být infekční – ani Bibisoleha a Zainidin nebyli. Na to se ale sousedé neptali. Nevěděli, že tuberkulóza má mnoho podob a jen některé z nich jsou přenosné.

Nakažlivé jsou především její plicní formy v pokročilejším stadiu, pokud však nemoc napadne lymfatické uzliny, jak tomu bývá u dětí, okolí se bát nemusí. Stejně tak přestávají být infekční obvykle po několika týdnech či měsících lidé s plicními formami, kteří podstupují léčbu.

Kvůli mýtům a pověrám musejí děti s tuberkulózou v Tádžikistánu čelit nejen chorobě jako takové, ale zároveň samotě či šikaně. Ostatní se jim posmívají za to, že jsou kvůli nemoci pohublé, slabé, mají problémy s motorikou nebo se jim mění barva kůže.

Diagnóza dětské tuberkulózy

Děti nejčastěji trpí mimoplicní formou tuberkulózy, kterou nelze odhalit rentgenem. Spolehlivě se dá diagnostikovat pouze ze sputa (vnitřního sekretu dolních dýchacích cest), které však děti samy nevylučují. Sputum lze vyvolat pomocí inhalace speciálního roztoku, díky kterému jej děti vykašlou. Procedura je nepříjemná, ale dokáže nejspolehlivěji odhalit tuberkulózu a určit, zda je nemocný infekční a musí se léčit v nemocnici, nebo může zůstat doma v péči své rodiny.

Odstrkování a odmítání přitom čelí v době, kdy by spíš potřebovaly kamarády a silnou podporu. „Když jsou děti šikanované, nechtějí pokračovat v léčbě,“ vysvětluje Tanya Morshedová, koordinátorka psychologické pomoci Lékařů bez hranic v Tádžikistánu. „Tuberkulóza je velmi komplikovaná nemoc, která vyžaduje léky a někdy až dvouletou léčbu. A pro pacienty může být hodně náročné se s tím vyrovnat. Stejně tak i pro jejich rodiny, které musí obětovat hodně času i zdrojů léčbě nemocných,“ pokračuje.

O Bibisolehu se Zaidinem se stará hlavně jejich maminka. Pravidelně jim podává léky a pomáhá jim léčbu vydržet. Děti musejí brát pět prášků denně po dobu jedenácti měsíců. Jedině tak se mohou zcela uzdravit. Surayo lékům tak jako mnoho jiných rodičů nejprve nevěřila. „Když děti začaly brát léky, tak se jim vybarvily tváře. Viděla jsem, že jim pomáhají. Snášely je dobře, i když jsem se bála vedlejších účinků. Během chladnějších dnů jim dávám všech pět prášků po ránu. Teď, když je vedro, pak jeden ráno a čtyři večer, protože ráno je moc velké horko,“ popisuje léčebný režim.

„Bůh mu žehnej“

Malí sourozenci nejsou infekční, a tak se díky speciálnímu programu zavedenému Lékaři bez hranic ve spolupráci s tádžickým ministerstvem zdravotnictví mohou léčit doma. Tým z neziskové organizace Surayo vysvětlil, jaké prášky a kdy má svým dětem podávat. V názvech léků a jejich podávání je už za několik měsíců léčby svých dětí zběhlá. Brát pět prášků denně není snadné ani pro dospělého, natož pro malé pacienty. „Někdy jsou podrážděné, tak jim dám minci nebo jídlo, abych je motivovala. Také jim říkám, že je vezmu do nákupního centra, až léčbu dokončí. Nemusím jim slibovat mnoho, moje děti rozradostní i drobnosti,“ vysvětluje jejich matka.

Léčba dětí s tuberkulózou v Tádžikistánu

Lékaři bez hranic ve spolupráci s tádžickým ministerstvem zdravotnictví otevřeli v roce 2011 v Tádžikistánu unikátní projekt zaměřený specificky na léčbu dětské tuberkulózy. Zavedli trasování v rodinách, kde se vyskytuje někdo nakažený, a následně testují, zda je u dětí přítomná tuberkulózní bakterie. Za tímto účelem organizace otevřela speciální místnost pro indukci sputa (sekretu dolních dýchacích cest), ze kterého lze nejspolehlivěji diagnostikovat tuberkulózu i zda je nemocný infekční. Léčbu neinfekčních pacientů přesunuli z nemocnic do rodin a jejich domovů, kam pravidelně dojíždějí a poskytují podporu v podobě léků, jídla či psychologických konzultací.

Domácí léčba pacientů s tuberkulózou stále není celosvětovým standardem. V Tádžikistánu se ji podařilo zavést v roce 2011. „Navštěvujeme rodiny a vysvětlujeme matkám či jiným rodinným příslušníkům, jaké léky jejich děti potřebují, kdy je musí brát či jak je skladovat. Předtím jsme museli přesvědčovat rodiče, aby nechali své dítě v nemocnici, i když nebylo infekční. Bylo to složité, protože někdy měli nemocnici daleko a neměli peníze na to, aby své dítě navštěvovali. Nikdo nechce být tři nebo čtyři měsíce v nemocnici,“ podotýká doktorka Zulfiya Dusmatovová.

Týmy Lékařů bez hranic navštěvují rodinu Surayo každé tři týdny. Kontrolují zdravotní stav dětí, naslouchají problémům, vozí jídlo a občas i hračky. Děti nedočkavě čekají na pastelky a jiné drobné odměny za to, že poctivě braly prášky. Maminka a zbytek rodiny se zase těší na společnost a jídlo, které nemocným dětem zajistí dostatek živin. „Z počátku jsem odpočítávala dny do další návštěvy. To už teď nedělám, ale vím, že vždy přijedou,“ říká s úsměvem Surayo.

Jakmile se Bibisoleha a Zainidin zcela uzdraví, budou moci zapomenout na všechny prášky a plnit si své sny. Dívka ještě jasnou představu nemá, ale protože často paroduje cizí jazyky, maminka ji odhaduje na překladatelku. Zainidin chce být pilotem, vojákem nebo policistou. „Bůh mu žehnej. Snad všechno bude dobré. Ať už se stane kýmkoliv, hlavně ať je dobrým člověkem,“ zdůrazňuje Surayo.

Lékaři bez hranic

1Organizace má více než 500 projektů po celém světě.

2Pro Lékaře bez hranic v současnosti pracuje 60 tisíc lidí, pocházejících ze 169 zemí.

>

3Zhruba 90 procent všech zaměstnanců tvoří místní lidé, kteří žijí v zemi, kde daný projekt Lékařů bez hranic probíhá.

4Organizace má k roku 2020 celosvětově 6,5 milionu dárců, v Česku Lékaře bez hranic podpořilo 73 332 lidí částkou více než 135 milionů korun.

>

5Organizace Lékaři bez hranic byla založena 22. prosince 1971 v reakci na nigerijskou občanskou válku.

6Česká pobočka Lékařů bez hranic vznikla v roce 2006.

Použité fotografie: Lékaři bez hranic, Shutterstock, Aktuálně.cz | Mapový zdroj: Wikipedia

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Svět je podle apokalyptických hodin stále 100 vteřin před zničením

Vědci dnes ponechali ručičky na ciferníku symbolických hodin posledního soudu na pozici 100 vteřin před půlnocí. Na stejném místě byly i minulé dva roky. Podle dnešního sdělení expertů svět z hlediska ohrožení jadernou válkou a klimatickou změnou není o nic bezpečnější, než byl loni.

"Toto rozhodnutí v žádném případě neznamená, že se bezpečnostní situace stabilizovala. Naopak, údaj hodin je stále nejblíže apokalypse, jaká může civilizaci zničit," uvádí se v prohlášení vědců, kteří byli přizváni jako poradci ke stanovení polohy ručiček. Pomyslný odpočet posledního soudu, který vznikl v roce 1947, je projektem odborného časopisu Bulletin amerických jaderných vědců (BAS). Symbolické apokalyptické hodiny jsou na Chicagské univerzitě.

Hodiny mají být ukazatelem toho, jak daleko je zničení světa nebezpečnými technologiemi, přičemž půlnoc znamená globální katastrofu, například jadernou válku nebo nezvratnou klimatickou krizi.

Časopis BAS založil v roce 1945 Albert Einstein a vědci z Chicagské univerzity, kteří byli při vývoji první atomové bomby v projektu Manhattan. Hodiny posledního soudu vznikly o dva roky později.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 21 minutami

Exploze v Ghaně srovnala se zemí stovky domů, z místa jsou hlášeni mrtví

Exploze ve venkovské oblasti na západě Ghany srovnala se zemí stovky domů a připravila o život zatím neupřesněný počet obyvatel. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž výbuch zapříčinila srážka motocyklu s nákladním autem, které převáželo výbušniny do zlatého dolu.

Na videích, která zveřejnila místní média, je vidět doutnající místo výbuchu a trosky domů, popsal Reuters, jenž zároveň poznamenal, že pravost videí zatím není ověřena. Na jednom záznamu jsou podle něj vidět také dvě bezvládná těla pokrytá prachem.

Zástupce šéfa úřadu pro řešení katastrof Seji Saji Amedonu uvedl, že exploze zničila na 500 domů. Místní pracovník úřadu pro mimořádné události médiím sdělil, že viděl deset mrtvých lidí. Oficiálně však úřady počet obětí neoznámily.

"Veřejnosti bylo doporučeno, aby se v zájmu své bezpečnosti přesunula z oblasti do okolních měst," uvedla policie a dodala, že nedaleká města úřady požádaly, aby přeživším zpřístupnili veřejná místa včetně školních tříd a kostelů.

Ghanský prezident Nana Akufo-Addo mezitím potvrdil, že neštěstí, které se stalo mezi městy Bogoso a Bawdie, si vyžádalo lidské životy. "Je to skutečně tragická událost a jménem vlády vyjadřuji hlubokou soustrast rodinám zesnulých," uvedla hlava státu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 59 minutami

Dálnici D11 zablokoval ve směru na Hradec Králové kamion, který dostal smyk

Provoz na dálnici D11 je ve směru na Hradec Králové zhruba od 20:00 přerušený. U Chlumce nad Cidlinou dostalo nákladní auto smyk a stojí napříč vozovkou. Událost se obešla bez zranění, předpoklad obnovení provozu zatím není znám, řekla policejní mluvčí Šárka Pižlová.

Dálnici D11 zablokoval na 64. kilometru kamion, který dostal smyk, zůstal stát napříč vozovkou. Situaci navíc komplikuje cisterna, která zůstala stát na krajnici a brání kamionu v manévrování.

Policisté zjišťují, jestli bude třeba ke zprovoznění dálnice nutné použít odtahovou techniku, nebo se situaci podaří vyřešit jinak, uvedla Pižlová krátce po 20:30. Odhad znovuzprovoznění dálnice proto nelze určit. Směr na Prahu jezdí normálně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy