Brusel - Propukla na finančních trzích, přes bankovní sektor infikovala celou ekonomiku a skrze ni - už v bolestně uchopitelné podobě - postihla celou společnost.
Řeč je o finanční (jinak také ekonomické či hospodářské) krizi. Význam tohoto chronicky známého slovního spojení už ale sahá mnohem dál.
Evropané totiž na krizi umírají. A to doslova.
Krom znepokojujícího nárůstu depresí a sebevražd se kvůli úsporám ve zdravotnictví starým kontinentem šíří i dosud nevídané epidemie nejrůznějších infekčních onemocnění.
Vysvětlení je podle autorů studie, publikované v odborném magazínu The Lancet, jednoduché: úsporná opatření vedou ke snižování počtu zdravotnického personálu, omezují prostředky na léčbu i na medikamenty, čímž v konečném důsledku klesá celková kvalita lékařské péče.
Narůstá i počet Evropanů, kteří přístup ke zdravotní péči vůbec nemají.
Island naštval, ale neprohloupil
Výzkumný tým porovnal míry nemocnosti a úmrtnosti v Řecku, ve Španělsku a v Portugalsku, kde vlády přijaly drastická úsporná opatření, se situací na Islandu, který po splasknutí bubliny svého bankovního sektoru na základě referenda škrtat odmítl.
Ukázalo se, že zatímco na jihu Evropy krize zabíjí, na Islandu krize na zdravotní stav obyvatel nemá vliv.
Léčba krize (cynickým) humorem:
"Úsporná opatření nevyřešila ekonomické potíže, naopak vytvořila nové problémy ve zdravotnictví," shrnul pro agenturu AP Martin McKee z Londýnského centra pro hygienu a tropické nemoci, jenž studii vedl.
Řekové hlásí o 40 % víc sebevražd
Zdraví Evropanů navíc nepodlamují pouze úspory ve zdravotnictví, ale také stále děravější síť sociálního zabezpečení.
Nárůst počtu Evropanů, kteří si dobrovolně sáhnou na život, je kapitolou sám o sobě.
V Řecku, kde je situace patrně nejhrozivější, vzrostl v roce 2011 počet sebevražd meziročně o 40 procent. Kvůli žalostné situaci stále většího počtu obyvatel v zemi propukají také epidemie malárie, horečky dengue a západonilské horečky.
Ze Španělska zase chodí zprávy o předčasném propouštění pacientů z nemocnic a špatné nemocniční péči v důsledku nedostatku personálu.
"Mou matku v nemocnici nikdo pořádně nemyl, musela jsem to dělat sama," svěřila se stanici NPR momentálně nezaměstnaná sestra Mari Carmen Cerveraová s tím, že ji navíc po operaci srdce propustili příliš brzy a ona musela být hospitalizována znovu.
