* Lynette Alice Frommeová se pokusila 5. září 1975 spáchat atentát na amerického prezidenta Geralda Forda. * Byla odsouzena na doživotí, v neděli bude podmínečně propuštěna.
Washington - Američané mají v oblibě vraždit vlastní prezidenty. Abraham Lincoln, James A. Garfield, William McKinley a John Fitzgerald Kennedy při atentátech zemřeli. Ronald Reagan a Theodor Roosevelt byli zraněni. Vyjmout kulku z hrudníku bylo u druhého z nich nebezpečné, tak ji v něm nosil až do konce svého života.
Více či méně dobře připravené pokusy o atentát byly spáchány i na řadu dalších prezidentů včetně posledních dvou, Billa Clintona a George W. Bushe. Dalším je republikán Gerald Ford, který byl ve funkci od srpna 1974 do ledna 1977.
Pátého září 1975 na něj v kalifornském Sacramentu z bezprostřední blízkosti namířila zbraň šestadvacetiletá Lynette Alice Frommeová zvaná „Pisklavka“. Díky zásahu agenta Tajné služby, který zbraň srazil, a zjevné nerozhodnosti atentátnice, pistole vůbec nevystřelila.
Frommeová byla následně odsouzena k doživotnímu vězení (po zavraždění JFK byla zákonem z roku 1965 za pokus o atentát na prezidenta stanovena maximálně doživotní sazba). Tuto nedělí bude nyní šedesátiletá žena podmínečně propuštěna na svobodu.
Zachraňte sekvoje
Už před sacramentským incidentem byla Frommeová pro policii známou figurou. Opletačky se zákonem měla mnohokrát a pobyla si i ve vězení. Byla totiž členkou takzvané „Mansonovy rodiny“, skupiny okolo excentrického zlodějíčka, hudebníka a apokalyptického mystika Charlese Mansona odsouzeného na počátku sedmdesátých let kvůli vraždám sedmi lidí.
Frommeová v této kauze obviněna nebyla, později se ale ještě zapletla se členy rasistického vězeňského gangu Árijské bratrstvo usvědčenými z dalších dvou vražd, kvůli nedostatku důkazů však byla propuštěna.
Podle jejího vlastního prohlášení byla důvodem pokusu o atentát na prezidenta její obava z tlení sekvojí v severokalifornském Národním parku Redwood (sekvojím se také lidově říká „červené dřevo“). Nějaký čas předtím si začala Frommeová říkat přezdívkou „Červená“ (Red), jednak kvůli sekvojím, jednak kvůli barvě svých vlasů. V době atentátu na sobě měla navíc výrazně červené šaty.
„Nejdříve jsem si myslela, že si s ním půjdu promluvit, ale pak jsem si uvědomila, že kvůli tomu si vás nevšimnou,“ řekla později. „Vzbudíte pozornost, když se bojí.“
Chtěla ho zabít?
Frommeová se tedy rozhodla, že na záležitost sekvojí upozorní dramatičtějším způsobem. Před kalifornským kapitolem (Sacramento je hlavním městem státu) tak namířila na Geralda Forda revolver.
Ford, který si tu potřásal rukama s místními obyvateli, se v tom okamžiku nacházel přímo před ní. Zasáhl však agent Tajné služby Larry M. Buendorf. Jednou rukou strhl zbraň k zemi a druhou Frommeovou zadržel.
Zda chtěla atentátnice prezidenta skutečně zabít, není jisté a její zmatená vyjádření naznačují, že to možná nevěděla ani ona sama. Na každý pád ze zbraně nevystřelila, a přestože v zásobníku tehdy měla čtyři náboje, ještě doma vyndala pátý, který už byl původně zasunut v komoře pistole.
Déjà vu o dva týdny později
Jen sedmnáct dní poté čelil Ford dalšímu atentátu, opět k němu došlo v Kalifornii a znovu za ním stála žena. Sara Jane Mooreová na prezidenta vystřelila ze vzdálenosti dvanácti metrů před hotelem v San Franciscu. Tentokrát Fordovi pomohl bývalý mariňák Oliver W. Sipple, který její ruku vyrazil nahoru, takže kulka prezidenta přeletěla.
Mooreová byla podmínečně propuštěna 31. prosince 2007. Frommeová mohla vyjít z vězení už v červenci 2008. Kvůli svému útěku z vězení v roce 1987 jí však byl trest prodloužen.
