Kyjev - Desítky neznámých ozbrojenců ve čtvrtek ráno obsadily budovy regionálního parlamentu a vlády na ukrajinském Krymu a zabarikádovaly se uvnitř.
Obě budovy, na kterých byly vztyčeny ruské vlajky, obklíčila policie. Ozbrojenci v blíže neupřesněných uniformách zatím žádné požadavky nevznesli. Podle informací serveru BBC nicméně vyvěsili ceduli s nápisem "Krym je Rusko".
Zdroj agentury Interfax uvedl, že během obsazování budov nebyl nikdo zraněn.
Šéf krymské autonomní vlády Anatolij Mogiljov informoval, že zaměstnancům brání ve vstupu do úřadů přibližně 50 mužů, kteří dorazili během noci. Útočníci podle něj mají moderní zbraně. Mogiljov zároveň bez dalšího upřesnění dodal, že krymské úřady se chystají přijmout jistá opatření.
Regionální premiér s útočníky podle vlastních slov hovořil po telefonu. Žádné požadavky ale nepřednesli, stejně jako prý nesdělili, proč budovy obsadili. Údajně mu slíbili zavolat zpátky, ale zatím to neudělali.
Mluví rusky, tvrdí svědci
"Stavěli jsme v noci barikády na ochranu parlamentu. Potom přišel ruský mladík s pistolí… všichni jsme si lehli na zem, přiběhlo několik dalších, došlo k nějaké střelbě a okolo 50 lidí se dostalo dovnitř skrze okna," cituje Reuters etnického Rusa Leonida Khazanova.
"Zeptal jsem se jich (ozbrojenců, pozn.), co chtějí, a oni odpověděli: 'Činit vlastní rozhodnutí, nemuset poslouchat Kyjev, co říká, abychom udělali,'" doplnil Khazanov.
Interfax s odvoláním na blíže neupřesněné místní zdroje uvedl, že budovy kontrolují zástupci sebeobrany rusky mluvících obyvatel Krymu.
"Bylo mi řečeno, že budovy parlamentu a rady ministrů okupují ozbrojenci v uniformách bez viditelných insignií," citoval Interfax vůdce místní menšiny krymských Tatarů Refata Čubarova. Rovněž podle svědků, které cituje agentura Reuters, hovoří útočníci rusky a podle všeho se jedná o separatisty z řad etnických Rusů.
Krymský parlament v Simferopolu v posledních dnech opakovaně prohlásil, že je připraven kvůli událostem v Kyjevě toto autonomní území odtrhnout od Ukrajiny a přičlenit ho k Rusku.
Policie v pohotovosti
Prozatímní ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov uvedl, že do pohotovosti byly uvedeny všechny policejní síly včetně speciálních jednotek.
Okolí budov podle něj policie ohradila, aby zabránila "krveprolití". "Provokatéři se dali do pohybu. Je třeba zachovat chladnou hlavu," dodal podle agentury AFP.
"Byla přijata opatření proti extremistickým akcím, která by měla zabránit, aby situace vyústila v ozbrojený konflikt v centru města," sdělil Avakov v prohlášení na Facebooku.
Ruští spoluobčané
Ruské ministerstvo zahraničí krátce poté zdůraznilo, že bude všude tvrdě bránit zájmy svých spoluobčanů. Na Krymu převládá ruská většina, proto oblast patří mezi bašty odpůrců proti nově zvolenému vedení Ukrajiny, které vzešlo z protestů na Majdanu.
"Ruské ministerstvo zahraničí bude nadále chránit na mezinárodní scéně práva svých spoluobčanů. Bude tvrdě a nekompromisně reagovat, když tato práva budou porušována," citovala agentura Reuters z vyjádření ruského úřadu.
Ruské ministerstvo také zdůraznilo, že ho znepokojuje - podle něj rozsáhlé - porušování lidských práv na Ukrajině.
Prozatímní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov mezitím varoval, že Ukrajina bude považovat jakýkoli pohyb ruských jednotek na Krymu mimo černomořskou základnu v Sevastopolu za akt agrese. Kyjev si předvolal ruského vyslance a vyzval k okamžité konzultaci situace s Moskvou.
Ve středu se ve správním středisku autonomního Krymu Simferopolu odehrál střet mezi místními protiruskými krymskými Tatary a proruskými přívrženci. Násilnosti, kterými vyvrcholily tatarská manifestace na podporu nové ukrajinské vlády a proruská demonstrace, si vyžádaly asi 30 zraněných.
Krymští Tataři, kteří se aktivně podíleli na protestech proti režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče, mají v sobě hluboce zakořeněnou nelibost vůči Kremlu, který je za druhé světové války nechal z poloostrova masově deportovat.
Na strategicky důležitém Krymu, který je i základnou ruské černomořské flotily, se zřejmě nejvýrazněji rýsuje rozdělení Ukrajiny poté, co protestní hnutí donutilo Janukovyče k útěku. Situace budí obavy, že východ země neuzná autoritu nového prozatímního vedení země.
