Lepší bez proudu v Rusku, než s proudem na Ukrajině, zní z potemnělého Krymu

Alexandra Malachovská Alexandra Malachovská
Aktualizováno 27. 11. 2015 20:10
Přestože Moskva posílá na Krymský poloostrov stovky generátorů a tuny paliva, které mají zajistit nouzové dodávky energie, zásoby zjevně nestačí. Obchodní centra jsou uzavřená mimo provoz jsou bankomaty. V drobných obchodech, restauracích i obytných domech hoří svíčky. V řadě míst vůbec nefunguje mobilní spojení ani internet. Takzvaná energetická blokáda má podle představ aktivistů přimět ukrajinské politiky k „deokupaci“ Krymu. Experti však varují před nebezpečím, které kontroverzní akce protiruských radikálů mohou způsobit Ukrajině.
Krym bude bez proudu pravděpodobně až do konce roku.
Krym bude bez proudu pravděpodobně až do konce roku. | Foto: Reuters

Simferopol - Bez elektřiny, ale také bez vody, tepla, dopravy a telefonního spojení. Taková je v posledních dnech realita větší části Krymského poloostrova.

Aktivisté, zklamaní netečným postojem ukrajinských politiků vůči Ruskem anektovanému území, podnikli sérii protestních akcí, které vyvrcholily takzvanou "energetickou blokádou".

Blackout, jenž postihl téměř dva miliony lidí, má podle představ organizátorů přimět politiky k "deokupaci". Experti však varují před nebezpečím, které kontroverzní akce protiruských radikálů mohou způsobit Ukrajině.

Foto: Reuters

Pásky se znakem krymských Tatarů. A podpora ministra

Při sérii explozí v obci Čaplynka poblíž přechodu na Krym byly minulý týden zpřetrhány dráty dálkového elektrického vedení. Exploze rozlámaly několik stožárů a napáchaly ukrajinskému energetickému systému škody za statisíce hřiven.

Bez proudu se znenadání ocitl nejen takřka celý Krym, ale i několik okresů ve dvou ukrajinských oblastech.

K útoku se nikdo nepřihlásil, avšak aktivisté poničené zařízení symbolicky omotali páskami se státním znakem krymských Tatarů. Bránili přitom energetikům v opravě elektrického vedení a při potyčkách přišlo k újmě několik lidí, včetně příslušníků pořádkových sil.

Prokuratura sice incident vyšetřuje, avšak zatím nikoho neobvinila.

Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov se nechal slyšet, že "nejde o poškození elektrického vedení, ale o naší pozici". Stejně jako organizátoři blokády má za to, že by Ukrajina měla zrušit veškeré kontrakty na dodávky elektřiny na Krym.

Foto: Reuters

Bez proudu ještě alespoň měsíc

Podle ruské správy může Krym zůstat bez elektřiny až do konce roku. Moskva tam sice posílá stovky generátorů a tuny paliva, které mají zajistit nouzové dodávky energie, ovšem zásoby zjevně nestačí.

V pátek sice krymský vicepremiér Michail Šeremet slavnostně ohlásil dodávku ruské elektřiny, aby ale nedlouho poté zprávu sám dementoval.

Lidé si na sociálních sítích stěžují na fronty u benzinových čerpadel a v obchodech.

Uzavřená byla obchodní centra, mimo provoz jsou bankomaty. V drobných obchodech, restauracích i obytných domech hoří svíčky. Vaří se na otevřeném ohni přímo na ulicích. Některé části poloostrova jsou zcela bez proudu. Zavřeny jsou školy, v nemocnicích je elektřina dodávána pouze na operační sály a jednotky intenzivní péče.

Foto: Reuters

"Za poslední tři dny v každém obvodu Sevastopolu byla elektřina pouze po třech hodinách. Obchodní centra, kina i kluby jsou zavřeny. V ulicích stojí trolejbusy, nepracují semafory," popsal situaci Vladimir Garnačuk z ekologické organizace Čistý břeh.

Lidé skupují svíčky, baterky a zápalky, jejichž ceny stouply až desetinásobně. Velká poptávka je po generátorech elektrické energie, které přijdou na tisíce rublů. Na řadě míst nefunguje mobilní spojení ani internet. Lékaři v Sevastopolu podle serveru news.allcrimea.net vozí v osobních vozidlech kanystry s palivem pro generátory instalované v nemocnicích či porodnicích.

Podle krymských zdrojů je bez proudu zhruba 80 procent území. Proruský politický vůdce Krymu Sergej Aksjonov obyvatelé varoval, že situace může trvat přinejmenším do 22. prosince, kdy se očekává spuštění tzv. energetického mostu přes Krymský průplav. "Musíme bohužel přiznat, že toto období se může protáhnout. Je třeba si ale uvědomit, že pokud chceme mír, je třeba se připravit na válku," řekl.

Nelze obchodovat s bandity

Organizátoři blokády trvají na tom, že dodávky elektrické energie na Krym z Ukrajiny nesmí být obnoveny, pokud nebudou splněny jejich požadavky.

Foto: Reuters

Předák krymských Tatarů Refat Čubarov agentuře Interfax-Ukrajina řekl, že energetická blokáda má přimět politiky k jednání o "deokupaci" Krymu na mezinárodní úrovni. Mimo propuštění na Krymu zatčených aktivistů krymští Tataři žádají přerušení veškerých ekonomických styků mezi Kyjevem a poloostrovem.

"Nelze obchodovat s oblastí, které vládnou bandité a kde jsou porušována lidská práva," prohlásil na shromáždění před vládní budovou ukrajinský poslanec a vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev.

Reklamám s Putinem proud nedošel, stěžují si lidé

Již před dvěma měsíci aktivisté zorganizovali takzvanou potravinovou blokádu, která měla zabránit dodávkám potravin z ukrajinského území na poloostrov. To sice způsobilo zvýšení cen na Krymu, ale žádný politický efekt podle expertů nepřineslo.

Nyní však správní vedení poloostrova přiznalo kolaps, vyhlásilo výjimečný stav a vyzvalo obyvatele k šetření. Lidé ale na sociálních sítích tvrdí, že zatímco obytné domy a nemocnice jsou bez proudu, vládní a vojenské úřady svítí. A v provozu jsou dokonce reklamy s podobiznou ruského prezidenta.

Některé oblasti se přitom ocitly bez jakýchkoli energetických zdrojů. Obyvatelé zapalují přímo na nádvořích ohniště, ohřívají se tam a vaří.

Zastavení dodávek proudu z Ukrajiny ale prorusky orientované obyvatelstvo spíš semknulo. "Lepší být bez proudu v Rusku, než s proudem na Ukrajině," řekl novinářům jeden z obyvatel poloostrova.

Pozitivní zprávy pro krymské nejsou

Sociologické průzkumy ukazují, že zhruba polovina Ukrajinců energetickou blokádu Krymu podporuje. Agentura TNS On-line Track zjistila, že proti je asi 38 procent respondentů. Mnozí však zdůrazňují, že na Krymu také žijí Ukrajinci, kteří nemají jinou volbu a kteří kvůli opatřením radikálů trpí.

"Dva roky po Majdanu nemáme moc pozitivních zpráv pro krymské obyvatelé. Na tomto pozadí nejsou populistické akce příliš účinné," napsal ukrajinský voják Maxim Kolesnikov na Facebooku. Podle něj blokáda nezvýší počet lidí loajálních vůči Ukrajině a ani Rusko nepřiměje, aby se vzpamatovalo.

Rusko a povstalecké regiony v Donbasu v reakci na energetickou blokádu Krymu omezily dodávku uhlí pro ukrajinské tepelné elektrárny. Oznámil to v pátek na schůzi ukrajinského parlamentu ministr energetiky Volodymyr Demčyšyn. Stávající zásoby uhlí podle něj Ukrajině stačí na měsíc.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy