Fairbanks (USA) - Aljašku v letošním létě sužují stovky lesních požárů.
Ohnivé pohromy za sebou v posledních týdnech zanechaly už dva miliony hektarů zpustošené země a napáchaly tak nevyčíslitelné ekologické i materiální škody.
Pro představu: rozloha spálené země už je větší než třímilionový stát Connecticut.
Do nerovného boje s plameny v odlehlých oblastech nejsevernějšího amerického státu bylo nasazeno na 3500 výsadkových hasičů-parašutistů z celých Spojených států a Kanady, živel přesto Aljašku spaluje dál, upozorňuje deník The Washington Post.
A podle odborníků to není náhoda, nýbrž dopad globálních změn klimatu. V případě Aljašky pak konkrétně oteplování a sucha, k nimž podle posledních závěrů vědců již prokazatelně přispívá lidská činnost.
Plameny sahaly téměř až k ropovodu
Jeden z rozsáhlých lesních požárů se rozhořel v oblasti asi hodinu cesty severně od Fairbanksu, druhého největšího města na Aljašce, v nebezpečné blízkosti Transaliajšského ropovodu. Plameny tam zachvátily 31 000 akrů půdy a ke katastrofě nezbývalo mnoho. Ve stejné době navíc hasiči registrovali přes 300 dalších požárů.
"Lidé si neuvědomují, jak je Aljaška velká. Plameny mohou zachvátit území o rozloze 120 000 hektarů a nikdo se to vůbec nedozví," varoval v této souvislosti Tim Mowry z aljašské lesní správy.
Až 80 % Aljašky tvoří permafrost. Který rozmrzne
Vysvětlení znepokojivého vývoje je jednoduché - ledovce tají, stejně jako dosud trvale zmrzlá půda, která pak vysychá a eroduje. Rozsáhlé požáry vyprahlé půdy tak může založit jediný blesk.
Na konci června blesky během jediného víkendu zapálily 125 lesních požárů. V některé dny na Aljašce shořelo během čtyřiadvaceti hodin přes 120 000 hektarů půdy.
Věčně zmrzlá půda - takzvaný permafrost - pokrývá zhruba 80 procent Aljašky a její rozmrznutí může vést k rozsáhlým sesuvům půdy v obydlených částech.
Ostatně vesnice Kivalina už se vinou eroze pomalu potápí a její obyvatelé se budou muset během několika let přestěhovat.
Oteplování je navíc čím dál rychlejší. Za posledních padesát let se podnebí na Aljašce oteplilo v průměru o 1,5 stupně Celsia, což je víc než kdekoliv jinde ve Spojených státech. Letošní květen byl na Aljašce nejteplejší za posledních 91 let.
Paradox lesního požáru
Chmurným paradoxem aljašských lesních požárů je fakt, že spaliny změny klimatu nadále urychlují a hrozí tak, že se spirála destrukce ekosystému začne roztáčet stále rychleji.
Kromě toho, že spaliny (především oxid uhelnatý) působí jako skleníkové plyny, ještě působí značné znečištění životního prostředí, což dále nahlodává ekosystém celé planety.
"Všechno je propojeno. Klima, permafrost, čistota vody i požáry. Není možné sledovat jednu problematiku, aniž byste vzal v potaz i další aspekty. Změna v jedné oblasti znamená změnu ve všech dalších. Jedná se o velmi, velmi citlivý systém," varuje hydrolog Bob Bolton z univerzity ve Fairbanks.
