Krize dohnala k sebevraždě 10 000 lidí. Stát selhal

Petr Jemelka Petr Jemelka
12. 6. 2014 14:05
Vlády evropských a severoamerických zemí se v době krize nedokázaly postarat o své nejslabší. Ti si ve stále větší míře sahají na život. Výjimkou je jen Rakousko, Švédsko a Finsko.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: čtk

Londýn - Kvůli doznívající hospodářské krizi si jen v Evropě a severní Americe sáhlo na život 10 tisíc lidí.

Přesněji: jde o počet lidí, kteří by - nebýt recese - o dobrovolném odchodu ze života zřejmě neuvažovali.

Studie, jež monitorovala duševní zdraví ve 24 zemích Evropské unie, Spojených státech a Kanadě, navíc odhalila smutnou skutečnost, že mnoha sebevraždám bylo možné předejít.

Stačilo, aby měly některé země lepší psychologickou a psychiatrickou péči. Ukázalo se totiž, že někde se počet sebevražd nezvýšil, přestože krize tamní hospodářství zasáhla v plné míře.

Jmenovitě jde o Rakousko, Švédsko a Finsko.

Naopak ve Spojených státech hovoří autoři studie přímo o "raketovém" růstu počtu sebevražd. Nutno podotknout, že rozdíly nemusí souviset jen s kvalitou péče o duševní zdraví, ale také s rozsahem sociálního zabezpečení.  

Ti, o něž se v tíživé situaci postará stát - nebo kde stát zabrání tomu, aby se do ní vůbec dostali - totiž péči psychiatra vůbec potřebovat nebudou.

Stát musí podat pomocnou ruku

"Je vidět, že na přístupu státu záleží. Jednou z věcí, kterou se (Rakousko, Švédsko a Finsko) vymykají, je fakt, že investují do projektů, které lidem pomáhají získat zpět ztracenou práci. Jde především o rekvalifikační kurzy, poradenství a dotování nejhůře postižených odvětví," řekl BBC jeden z autorů studie Aaron Reeves.

Je úkolem vlády postarat se o podporu a ochranu nejzranitelnějších vrstev společnosti.

"V době krize je vždy třeba činit těžká rozhodnutí, ale podle mého názoru je úkolem vlády postarat se o podporu a ochranu nejzranitelnějších vrstev společnosti. Právě ty totiž ekonomická krize tíží nejvíc," dodal.

Tým badatelů z Oxfordské univerzity a Londýnské školy hygieny a tropické medicíny v závěrech publikovaných v odborném magazínu British Journal of Psychiatry dále konstatoval, že až do roku 2007 počet sebevražd na starém kontinentu klesal, v roce 2009 už byl ale zjištěn 6,5procetní nárůst. A stejnou měrou jejich počet rostl i v roce 2011.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy