Manila - Filipíny jsou zemí, kde má katolická církev velký vliv a kde křesťanské svátky většina obyvatel intenzivně prožívá.
Zvyk některých jedinců nechat se na Velký Pátek ukřižovat, a prožít tak stejné utrpení jako Ježíš, je silný právě na tomto asijském souostroví.
I letos se stovky Filipínců nechaly přibít, přestože vedení církve proti této praktice bojuje. V provincii Bulacan na severu země skončili na kříži dokonce i patnáctiletý chlapec a osmnáctiletá dívka.
Podívaná s pivem a zmrzlinou
Ve vesnici Cutud se podle reportéra agentury Reuters nechalo přibít osm mužů. Celá událost se stala velkou show. Přišlo se podívat mnoho lidí, všude kolem byly stánky s občerstvením, včetně piva a zmrzliny.
Četná podobná "představení" jsou k vidění i v metropoli Manile. Dobrovolná ukřižování coby nejkrajnější forma náboženského zanícení, je běžná pouze v centrální části největšího filipínského ostrova Luzon, konkrétně v provincii Pampanga.
Hřebíky, kterými dobrovolníky přibíjejí ke dřevěným křížům, jsou podle Reuters velké jako propiska.
"Duchovní stránka věci se naprosto vytrácí. Mnoho lidí, kteří toto podstoupí, má jen velmi mělké znalosti o tom, co to znamená či znamenalo," kritizoval příbíjení na kříže místní filipínský biskup Deogracias Iniguez.
V minulosi se na Filipínách nechala na Velký Pátek přibít ke kříži i řada cizinců, včetně Evropanů nebo Japonců. Zvyk se přenesl i do Indonésie, kde křesťané tvoří jen malou část populace.
Rady ministerstva zdravotnictví
Filipínská vláda účastníky krvavého divadla nabádá, aby alespoň brali v úvahu zdravotní rizika. Aby se nechali očkovat proti tetanu a hřebíky, které jim projedou dlaněmi a chodidly, měli sterilizované.
K dalším typicky filipínským rituálům, spojeným s Velikonocemi, je sebebičování až do krve. Obvykle k tomu používají bambusové tyče s kusy rozbitého skla na konci.
Katolickou víru přinesli na Filipíny španělští dobyvatelé v 16. století. Samotný název Filipíny připomíná španělského krále Filipa II.
