Vydá se jihosrbské Kosovo po stopách nedaleké Černé Hory a dosáhne přece jen nezávislosti, nebo se pouze posílí jeho autonomie? A rozhodne o tom mezinárodní společenství, nebo najdou společnou řeč představitelé kosovských Albánců a Srbska?
Kosovští Albánci, kteří tvoří 90 procent obyvatel provincie, požadují samostatnost, kterou je ochoten za určitých podmínek podpořit i Západ. Proti tomu se ale stavějí Srbové, kteří Kosovo považují za kolébku své kultury a státnosti. Provincii jsou proto ochotni poskytnout pouze širokou autonomii. Nezávislost se nelíbí ani Moskvě, která se naopak obává možného povzbuzení separatistického hnutí na Kavkaze.
Přítel kosovských Albánců Petersen odchází
Nejasné informace kolem současného vývoje dostává svět i od samotného šéfa mise OSN v provincii Sörena Jessen-Petersena. "Je jasné, že kosovský sen o nezávislosti se stane realitou," měl před týdnem prohlásit odstupující "kosovský správce".
Výrok zveřejněný v kosovském deníku Koha Ditore ale Petersen ihned popřel a naopak potvrdil informace o tom, že ke konci června svoji pozici opouští. Podle svých slov kvůli rodině, podle jiných kvůli těsným kontaktům s kosovskými Albánci.
Vídeňská jednání představitelů Kosova a Srbska, která byla zahájena již v únoru, zatím žádný pokrok nepřinesla. Množí se proto informace o tom, že budoucnost Kosova má v rukou mezinárodní společenství. Dohoda mezi vládou v Bělehradu a Prištinou se totiž zdá podle předpokladů nemožná.
Nezávislé Kosovo = Pandořina skříňka
Srbská vláda se nehodlá své jižní provincie a historických míst vzdát. Mluví proto o "Pandořině skříňce" a "dominovém efektu", který by následně zachvátil celý Balkán a další části Evropy.
"Pokud budete podporovat etnickou skupinu, aby se odtrhla od země a vytvořila vlastní stát, otevřete tím Pandořinu skříňku. Bude pak velmi těžké říct ostatním separatistickým skupinám, že nemohou mít to samé," řekla pro agenturu AP předsedkyně srbského Koordinačního centra pro Kosovo Sanda Rasković-Ivičová.
"Kdyby ale mezinárodní společenství podpořilo odtržení Kosova, dojde k dominovému efektu, který destabilizuje celý Balkán a jiné části Evropy," dodala.
Poslední zprávy srbského deníku Glas Javnosti mluví o konečném rozhodnutí ohledně Kosova, které by mělo být vyhlášeno 15. listopadu na půdě OSN. Bělehrad počítá s tím, že Kosovo pravděpodobně neobdrží plnou nezávislost, ale jinou formu autonomie, která z Kosova de facto udělá další stát.
Kofi Annan vyzývá k dohodě
Zprávu k situaci na Balkáně vydal také generální tajemník OSN Kofi Annan. Píše se v ní, že "Srbsko i kosovští Albánci musejí udělat ještě mnohem víc, aby dosáhli pokroku na cestě k určení budoucího statusu provincie. Ani jedna strana nezíská nic, pokud neprojeví více vůle k ústupkům na vídeňských jednáních, kde se rozhoduje, zda Kosovo získá nezávislost, nebo zůstane součástí Srbska. Opakovaně vyzývám obě strany, aby projevily pružnost, velkorysost a snahu o kompromis v jednáních."
Srbský prezident Boris Tadić minulý týden v rozhovoru pro agenturu AP řekl, že připravuje pro Kosovo návrh, který nebude daleko od nezávislosti. Nechtěl ale sdělit podrobnosti. "Myslím, že v Kosovu můžeme dosáhnout velmi, velmi tvůrčího řešení," řekl. Srbsko chce podle něho vlít novou dynamiku do jednání o budoucnosti Kosova. Zdůraznil ale, že provincie nemůže dostat plnou nezávislost.
Kosovo je od konce války mezi srbskými silami a albánskými separatisty v červnu 1999 pod správou OSN. Jedním z cílů jednání je přivést obě strany k dohodě o systému místní vlády, soudů a policejních sil. Zejména Srbové chtějí záruky, že jejich komunita bude v Kosovu chráněna a bude se moci podílet na správě provincie.
