Priština - Milion a půl Kosovanů mohlo v sobotu přijít k volebním urnám, aby ve třetích volbách po ukončení válečného konfliktu zvolili 120 poslanců prištinského parlamentu.
Účast ve volbách byla ale malá. Do 13. hodiny přišla zhruba třetina voličů. Stotisícová srbská menšina hlasování vesměs bojkotovala. Podle zpravodaje ČRo-Radiožurnálu v některých srbských školách ředitelé dokonce odmítali otevřít volební místa.
Málokdy byl ale výsledek voleb tak předvídatelný a v podstatě bezvýznamný jako v Kosovu a všech devět albánských stran slibuje v podstatě jediné: pokud se rozhovory o budoucnosti země nehnou z místa, vyhlásíme 10. prosince jednostrannou nezávislost.
V čele s bojovníkem Thaçim
Čistě matematicky zřejmě vyhraje Demokratická strana Kosova vedená bývalým politickým vůdcem Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) Hashimem Thaçim.
"Dnešek je historickým dnem. Kosovo vyslalo světu zprávu, že je demokratické a připravené na cestu do Evropské unie," prohlásil před příznivci.
Výsledky budou nicméně známy až ve středu.
Právě on má totiž v poslední době největší podporu, a vystřídá tak Demokratické spojenectví pro Kosovo reprezentované prozatímním premiérem Agimem Çeku, ale především zesnulým prezidentem Ibrahimem Rugovou.
"Bezprostředně po 10. prosinci moje vláda vyhlásí nezávislost," přislíbil voličům Thaçi.
Jistým exotem letošních voleb je nicméně švýcarský milionář Behgjet Pacolli a jeho Spojenectví pro nové Kosovo, původně lobbyistická albánská organizace z USA, mezi jejíž příznivce patří například investiční koncern Carlyle Group.
Strany slibují i internet do škol
Pacolli hodlá masivně v Kosovu investovat, původ jeho financí je ale sporný: podle všeho jde o podíly na praní špinavých peněz ruské mafie.
V případě Kosova nelze mluvit ani o žádném politickém programu, většina ze slibů je totiž nereálná a strany tak slibují voličům téměř cokoliv. Thaçi slíbil například internet do všech škol (tedy i do tříd, kde jsou učitelé rádi, když funguje elektřina), Pacolli chce zase stavět novou univerzitu, aby tak pozvedl vzdělanost.
Parlament sice pamatuje i na Srby a ostatní menšiny, které mají nárok na dvacet míst ve sněmovně, nikdo ovšem nevěří, že by šlo o smysluplné posty.
Skutečná bitva o osud země, která je od roku 1999 faktickým protektorátem mezinárodního společenství, se ale vede jinde. S napětím se čeká na to, jestli vídeňská jednání prištinské a bělehradské delegace přinesou něco nového.
Hovory o budoucnosti Kosova, které je formálně stále součástí Srbska, uvízly na mrtvém bodě poté, co Rusko odmítlo jednat o plánu omezené nezávislosti, který jménem OSN připravil finský diplomat Martti Ahtisaari.
V názoru na případnou nezávislost země se neshodne ale ani EU. Proti se staví zejména Španělsko, Kypr, ale třeba také sousední Slovensko.
