Moskva - Úspěšným přistáním v kazašské stepi završili ruští kosmonauti Andrej Borisenko, Alexander Samokuťajev a jejich americký kolega Ron Garan 164denní vesmírnou misi na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
Všichni tři jsou viditelně unavení, ale v pořádku. Odpoutávací manévr i sestup z oběžné dráhy proběhly podle plánu, i když řídící středisko s přistávacím modulem na několik minut ztratilo spojení.
Sojuz TMA-21 se ale po krátké odmlce znovu přihlásil a na padáku doplachtil na místo přistání, vzdálené přibližně 150 kilometrů jihovýchodně od kazašského města Džezkazgan.
Kontakt se zemí oznámilo řídící středisko okolo šesté hodiny ranní našeho času.
Jako první opustil vesmírný modul velitel mise - a téměř půl roku šéf celé vesmírné stanice - Alexander Samokuťajev, po něm Američan Goran a za ním i poslední člen posádky, Borisenko.
Po necelých šesti měsících strávených ve stavu beztíže hvězdoplavci odvykli zemské přitažlivosti a ochablo jim svalstvo. Proto jim s prvními krůčky na domovské planetě pomáhali členové pozemního personálu.
Původní termín přistání byl stanoven už na 8. září, kvůli havárii nákladní lodi Progress ale ruská vesmírná agentura Roskosmos návrat odložila.
Další pilotovaný let by se měl k ISS vydat v polovině listopadu. Sojuz by měl přivézt další turnus kosmonautů, kteří vystřídají současné obyvatele orbitální stanice: Rusa Sergeje Volkova, Japonce Satošiho Furukawu a Američana Michaela Fossuma.
Pokud by musel být start dalšího Sojuzu z nějakého důvodu znovu odložen, hrozilo by, že ISS zůstane poprvé od svého "otevření" neobydlená. Spadlá nákladní raketa Progress totiž nesla na ISS zásoby potravin a kyslíku a posádka ISS by se v případě výraznějšího zpoždění musela kvůli jejich nedostatku vrátit v záchranném modulu.
Od zastavení letů amerických raketoplánů letos v létě přitom ruské lodě Sojuz a Progress (nákladní verze Sojuzu) představují jediný dopravní prostředek, zajišťující spojení s vesmírnou stanicí.
Tento stav potrvá minimálně několik let. V budoucnu by měla americké astronauty vynášet na nižší oběžnou dráhu plavidla soukromých společností. Později by je mohly nahradit teprve vyvíjené moduly Orion.
Američané si ale od nového modulu slibují daleko víc než pouhé pendlování mezi Zemí a ISS. Chtějí se díky němu znovu podívat na Měsíc a jednou možná i na Mars. To je ale hudba vzdálené budoucnosti. Zatím totiž nemají ani modul, ani raketu, která by ho vynesla.
Nástin možného řešení zveřejnila NASA ve středu, kdy představila koncept nosné rakety SLS (Space Launch System). Ta by měla být schopna dopravit moduly s lidskou posádkou až na "Rudou planetu". První zkušební let by se mohl uskutečnit v roce 2017.
