Putin a Erdogan si rozdělují Sýrii: Kurdové dostali šest dnů na stažení od hranic

Martin Novák ČTK Martin Novák, ČTK
Aktualizováno 22. 10. 2019 21:02
Kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, počítáno od středy 23. října. Splnění tohoto ujednání poté budou kontrolovat společné hlídky tureckých a ruských vojáků. Prohlásil to podle agentury TASS turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na společné tiskové konferenci s ruským protějškem Vladimirem Putinem po jednání v Soči.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Erdogan
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Erdogan | Foto: Reuters

"Během 150 hodin (kurdské jednotky) opustí třicetikilometrovou zónu. Odpočítávání této lhůty začne zítra (ve středu) v 12:00 místního času. Po uplynutí poskytnutých 150 hodin začne rusko-turecké hlídkování západně a východně od místa operace Pramen míru," prohlásil Erdogan podle agentury TASS.

Společné hlídky se mají pohybovat do hloubky deseti kilometrů syrského území od tureckých hranic. Kurdské milice se podle Erdogana mají stáhnout také z měst Manbidž a Tall Rifaat, které představovaly hlavní cíle turecké ofenzívy.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že turecká vojenská operace v Sýrii prozatím nepokračuje a že další vývoj situace závisí na stažení kurdských sil. Tomuto stažení Kurdů mají napomoci i ruští vojenští policisté a syrští vojáci, kteří 23. října po poledni místního času (11:00 SELČ) vstoupí do syrské oblasti přiléhající k turecké operaci v Sýrii. Lavrov uvedl také, že Rusko a Turecko budou společně monitorovat situaci, aby zajistily plnění úmluvy ze Soči.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle TASS poznamenal, že k hlídkování na severu Sýrie budou zapotřebí další posily a technika. Šojgu podle agentury Reuters také řekl, že podle odhadu Moskvy ze zajetí na severu Sýrie uprchlo asi 500 lidí, včetně islamistických bojovníků, ale byla podniknuta opatření k jejich opětovnému dopadení.

"Je důležité nepřipustit, aby operací tureckých sil využili členové teroristických organizací, včetně Islámského státu, jejichž bojovníci jsou v zajetí u kurdských jednotek a pokoušejí se utéci na svobodu," prohlásil ruský prezident Putin.

Putin: Naše jednání má osudový význam pro budoucnost Sýrie

Sám Putin zdůraznil, že jednání s tureckým prezidentem umožnila dosáhnout řešení, které bude mít osudový význam pro budoucnost Sýrie. Země má být zbavena "nezákonné cizí vojenské přítomnosti" a Rusko a Turecko se podle Putina shodují v názoru na nezbytnosti zachovat územní celistvost Sýrie. Práva a zájmy Kurdů mají být naplněna v dialogu s Damaškem.

"Je důležité nepřipustit, aby operací tureckých sil nevyužili členové teroristických organizací, včetně Islámského státu, jejichž bojovníci jsou v zajetí u kurdských jednotek a pokoušejí se utéci na svobodu," zdůraznil ruský prezident Putin.

Putin a Erdogan se po stažení amerických vojáků stali politiky, kteří nejvíc ovlivňují situaci v Sýrii. Turecko zahájilo 9. října vojenskou ofenzivu s cílem vytlačit od svých hranic bojovníky kurdských milic. 

Rusko před čtyřmi lety vojenskou intervencí zachránilo režim syrského prezidenta Bašára Asada před pádem a umožnilo mu získat zpět kontrolu nad většinou země.

Výjimkou je právě severovýchod, ovládaný dosud Kurdy s americkou podporou, a severozápad, který kontrolují různé opoziční skupiny, podporované Tureckem. Prezident USA Donald Trump ale rozhodl o stažení tisícovky amerických vojáků ze Sýrie.

Pragmatické spojenectví

Spolupráce mezi Moskvou a Ankarou byla zpočátku komplikovaná. Když vypuklo v Sýrii v roce 2011 povstání, Turecko se postavilo proti Asadovi a pomáhalo povstalcům. Rusko spolu s Íránem naopak drželo Asada u moci.

V listopadu 2015 turecká protivzdušná obrana sestřelila ruský letoun a konflikt se vyhrotil. Putin hovořil o "bodnutí do zad" a žádal omluvu. Té se mu dostalo a Erdogan začal couvat. Od té doby se snaží oba politici své zájmy v Sýrii koordinovat tak, aby nedošlo ke konfliktu. A to ani mezi tureckou armádou a vojáky syrského režimu.

Německý časopis Der Spiegel předpokládá, že po odchodu Američanů nebrání Putinovi s Erdoganem nic v rozdělení sfér vlivu v Sýrii. Turecký prezident však takzvaně tahá za kratší konec.

"O tom, co se stane v Sýrii, dnes rozhoduje hlavně Putin. Erdogan těžko může vybudovat nárazníkové pásmo v Sýrii bez Putinova souhlasu. Je možné, že Kreml dovolí Turkům ponechat si kontrolu nad částmi severní Sýrie," píše v analýze německý týdeník.

Země se navzájem potřebují

Turecko má zájem hlavně na pacifikaci Kurdů. Bojí se separatistických tendencí vlastní kurdské menšiny, která čítá přes 15 milionů lidí. Hlavním cílem Ruska pak je stabilita Asadova režimu. Tyto dva zájmy se navzájem nemusí křížit.

"Samotný Putin se nedávno vyjádřil, že jeho samotného výsledky ruské vojenské intervence v Sýrii překvapily. Zásah pevně usadil Asada zpět u moci, Islámský stát je poražen a Rusko obnovilo svoji image velmoci," uvedl ruský komentátor Dmitrij Trenin z moskevského výzkumného centra Carnegie.

Rusko a Turecko pojí kromě jiného ekonomické zájmy. Turecká vláda i přes kritiku Spojených států a NATO koupila od Ruska protiletadlový obranný systém S-400. Podílí se na stavbě plynovodu Turkish Stream, který povede ruský plyn dále do Evropy.

Pro turecké přímořské investory je z hlediska příjmů důležitá ruská klientela. Právě toto byl problém po tureckém sestřelení ruského letounu v roce 2015. Moskva přerušila leteckou dopravu do Turecka a turistický sektor tlačil na Erdogana, aby se s Putinem usmířil, protože hotely a cestovní kanceláře přicházely o peníze.

K turecké ofenzivě proti syrským Kurdům, která začala 9. října, se Kreml zpočátku vyjadřoval zdrženlivě, ale na rozdíl od zemí Evropské unie ji neodsuzoval. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že Turecko má právo na ochranu svých hranic, ale operace musí být časově a teritoriálně omezená.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Německá ekonomika se těsně vyhnula recesi, HDP vzrostl o 0,1 procenta

Německá ekonomika se ve třetím čtvrtletí těsně vyhnula recesi. Hrubý domácí produkt se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,1 procenta po poklesu 0,2 procenta v období duben až červen. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil spolkový statistický úřad.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Střelba na škole na východě Ruska: dva mrtví a tři zranění

Jednoho člověka zabil a další tři zranil útočník, který ve čtvrtek střílel na vysoké škole ve východoruském Blagověščensku. Policie podle agentury TASS uvedla, že motivem mladíka, který byl studentem školy a který poté spáchal sebevraždu, byly zřejmě spory se spolužáky.

"Na místě jsme našli těla dvou mladých lidí včetně útočníka," uvedla místní pobočka ruského ministerstva vnitra. Dodala, že zbraň měl registrovanou 19letý muž, který je považován za střelce. Útočníkovou obětí je rovněž 19letý student. V nemocnici skončili tři mladí lidé, stav dvou z nich byl označen jako středně vážný, oba podle médií museli podstoupit operaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy