Washington - Jedna z nejdelších válek, kterou kdy Američané vedli, pro ně zvolna končí.
Dnes projela iráckou-kuvajtskou hranicí poslední brigáda, která ještě měla za úkol bojovat. Konkrétně čtvrtá brigáda druhé pěší divize.
Brána se za ní zavřela a v Iráku tak zůstává už "jen" 56 tisíc amerických vojáků, kteří ale mají na starost pouze výcvik irácké armády.
Ještě do konce sprna odejde dalších šest tisíc Američanů, všichni zbývající pak odejdou do konce příštího roku.
"Po 1. lednu 2012 už nebude v Iráku ani jediný americký voják," prohlásil prezident Barack Obama.
Atentáty a přestřelky sice v zemi pokračují, ale přibližně od konce roku 2007 se bezpečnostní situace zlepšuje a v mnoha částech Iráku se obnovuje normální život.
Pokles násilí je přičítán zejména tomu, že se bývalému veliteli amerických sil Davidu Petraeusovi a irácké vládě podařilo přesvědčit ke spolupráci a složení zbraní podstatnou část rebelů v sunnitských oblastech na západě a severu země.
V útocích tak pokračují jen radikální extremisté, jejichž počet se odhaduje na stovky.
Politicky je však Irák paralyzován, protože od parlamentních voleb v březnu se tři hlavní bloky stále nehododly na vytvoření nového kabinetu. Ekonomická obnova vázně, ale stávající vláda už přidělila těžařským společnostem kontrakty na těžbu ropy a očekává v nadcházejících letech značné příjmy do státní pokladny.
Spojené státy a Velká Británie zahájily invazi do Iráku 19. března 2003. Samotného útoku, který vedl ke svržení Saddámova režimu 10. dubna, se zúčastnilo 145 tisíc amerických a britských vojáků.
Zbraně hromadného ničení, které prezident George Bush označil za hlavní důvod vpádu do Iráku, speciální týmy nenalezly. Ukázalo se, že Saddám Husajn je dal všechny zničit už na začátku devadesátých let.
Největší počet zahraničních vojáků byl v zemi v roce 2007 - celkem 160 tisíc. K největším americkým operacím patřily dvě masivní ofenzívy proti městu Fallúdža v dubnu a prosinci 2004 a velká akce severně od Bagdádu v roce 2006.
Od začátku invaze zahynulo v Iráku 4419 amerických vojáků. Velkou část z nich připravily o život nálože, nastražené na silnicích. Počet mrtvých Iráčanů - civilistů, vojáků, policistů či povstalců - se odhaduje na více než sto tisíc.
Zatímco většina iráckého obyvatelstva si podle průzkumu stažení Američanů přeje, někteří politici a armádní představitelé se obávají, že Irák nadále není připraven stát na vlastních nohách.
"Po roce 2011 budeme mít problém. Podle mne by Američané měli zůstat, dokud nebude irácká armáda zcela připravená. Což bude někdy kolem roku 2020," prohlásil v Bagdádu náčelník generálního štábu irácké armády generál Babakír Zebarí.
