Analýza - Pro někoho bylo rozhodnutí americké administrativy zastavit výstavbu raketového deštníku ve východní Evropě oznámeno velice překotně, z globálního pohledu však pro Baracka Obamu přichází v ten nejlepší možný čas. Jeho ambiciózní celosvětové agendě totiž hrozí zhroucení a zastavení Bushova projektu je možná jediným způsobem, jak by ji bylo možné oživit.
Obama potřebuje Rusko, aby mu pomohlo s Íránem, v blízkovýchodním mírovém procesu i v jeho plánu na světovou denuklearizaci - smlouva START I mezi USA a Ruskem o snížení počtu strategických útočných zbraní vyprší letos v prosinci a Obama by ji rád nahradil novou, ambicióznější. Potřebuje Moskvu i k tomu, aby mu pomohla přesvědčit ke všem těmto aktivitám Čínu.
Signál i pro Čínu
Stejně jako k Rusku, je totiž změna postoje administrativy i signálem do Pekingu. Už příští týden bude sám Barack Obama předsedat zvláštnímu zasedání Rady bezpečnosti OSN. Tématem zasedání bude boj proti šíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení.
Obama doufá, že by na něm mohlo všech pět členských států - tedy včetně Ruska a Číny - přijmout deklaraci, která by tyto aktivity podpořila. Americký prezident teď bude mít v rukou silnou kartu, kterou bude moci na Rusko a Čínu tlačit. Udělal jsem krok zastavující další závody ve zbrojení, může říkat. Otázkou samozřejmě je, jaký to bude mít efekt.
Íránská karta
Na začátku října dále v Turecku započnou rozhovory zemí Rady bezpečnosti plus Německa s Íránem o jeho jaderném programu. A nejde jen o íránský útok raketami, ale také o regionální stabilitu. Otázka íránského jaderného a raketového programu například Obamovi brání, aby udělal jakýkoliv pokrok v jednáních mezi Palestinci a Izraelci.
Američané by si představovali, že uzavření dohody o Palestinském státu a navázání diplomatických vztahů mezi Izraelem a arabskými státy vytvoří páku, kterou budou moci Arabové tlačit na Írán, aby svůj jaderný program zastavil.
Naopak Izrael si to představuje přesně opačně - nejprve se postaráme o íránskou hrozbu a potom - když bude Írán oslaben i v podpoře militantních hnutí jako Hamás nebo Hizballáh - uzavřeme se slabými Palestinci mír podle našich představ.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí velkému tlaku Washingtonu, aby zastavil výstavbu izraelských osad na palestinském Západním břehu, Tel Aviv si to však podmiňuje právě ráznou akcí proti Íránu. Bez zastavení výstavby osad Palestinci odmítají mírové rozhovory obnovit.
Obamovo domino
Obamova administrativa tak doufá v dominový efekt, který mu umožní stagnaci jeho globální agendy uvolnit. Konec radaru v Česku přiměje Rusko, aby tlačilo na Írán, aby se vzdal jaderného programu. K tlaku se nejspíše přidá i Čína. Izolovaný Írán k nějakému kompromisu nakonec přistoupí, čímž dostane Obama do rukou silnou kartu pro tlak na Izrael, aby zastavil výstavbu osad.
Po uzavření dohody o Palestinském státu pak Arabové naváží diplomatické styky s Izraelem a tím bude Irán izolován ještě více. Zmražením íránského jaderného programu pak přestanou mít chuť na jaderné zbraně i arabské státy.
Paralelně bude pokračovat celosvětová denuklearizace, která nakonec přispěje i k odstranění jaderné hrozby na Blízkém východě a jaderných zbraní se zbaví jediný stát oblasti, který je nyní vlastní - Izrael.
Zadní vrátka
Jde samozřejmě o komplikovaný řetězec a pravděpodobné je, že se v něm někde něco „zasekne". Obama každopádně vsadil vše na jednu kartu, a pokud mu Rusové nyní nevyjdou vstříc, jeho mezinárodní renomé utrpí.
Protože si však toto všechno dobře uvědomuje, není v oficiálním zdůvodnění o politickém aspektu nynějšího amerického rozhodnutí ani slovo a šéf Pentagonu Robert Gates i náměstek náčelníka sboru náčelníků James Cartwright na včerejší tiskové konferenci jakékoli spekulace o nadbíhání Moskvě odmítali.
Pokud Obamovi plán neprojde, má tu tak otevřená vrátka, a může znovu a znovu opakovat, že technické aspekty byly tím jediným důvodem, proč k přehodnocení systému došlo.
