Sydney - Australští vědci, kteří se věnují problematice změn klimatu, se stali terčem anonymů.
Prostřednictvím telefonátů a e-mailů jim nepodepsaní lidé vyhrožují fyzickým násilím, zabitím nebo přinejmenším ostouzením na veřejnosti.
Důvodem jsou publikace a články, v nichž experti varují, že pokud Austrálie rychle nezmění svůj přístup k životnímu prostředí, může v brzké době utrpět škody až 226 miliard amerických dolarů.
Právě proto chce vláda premiérky Jullie Gillardové od 1. července 2012 zavést daň na emise skleníkových plynů, především na oxid uhličitý.
Její záměry však rozdělily australskou veřejnost na dva nesmiřitelné tábory. Odpůrci chystané daně si vybíjejí svůj hněv mimo jiné na vědcích, které považují za hlavní stoupence a tiché organizátory tohoto plánu.
Situace je tak vážná, že Australská národní univerzita (ANU) v Canbeře přestěhovala tým svých špičkových klimatologů do nových bezpečnějších prostor poté, co tato kampaň v posledních týdnech ještě zesílila.
Mnozí vědci navíc zdokonalují bezpečnostní systémy ve svých domech a bytech, stahují své osobní profily ze sociálních sítí a mažou svá čísla z telefonních seznamů.
Vulgárním a brutálním výhrůžkám nečelí jen vědci z ANU. Ve stejné situaci jsou i jejich kolegové na jiných australských univerzitách. Věcí se již začala zabývat australská federální policie.
"Čarodějnice, čubka a lhářka"
Jedním z nejuráženějších vědců, jemuž anonymové hrozí smrtí, je profesor Will Steffen, ředitel klimatologického institutu ANU a spoluautor zprávy o stavu klimatu, která vyšla před dvěma týdny.
Autoři studie volají po okamžité akci, která by zastavila oteplování atmosféry. Varují, že jinak může mořská hladina stoupnout během příštího století až o metr.
To by pro Austrálii znamenalo kolosální ekonomické a ekologické škody. Mimo jiné by zanikl Velký bariérový útes, celá řada dalších australských přírodních rezervací a tisíce kilometrů pobřeží by byly zničeny.
Změnilo by se zcela rozložení dešťových srážek na kontinentu, v důsledku čehož by zanikly jeho nejdůležitější zemědělské oblasti. Kontinent by stále více postihovala sucha, záplavy, ničivé cyklóny a požáry.
Snaha omezit emise skleníkových plynů cestou jejich zdanění se však v Austrálii, jež je v přepočtu na hlavu jejich největším producentem na světě, setkává se zuřivým odporem.
Terčem nevybíravých útoků jsou kvůli tomu nejenom zmínění vědci, ale každý, kdo se veřejně postaví na jejich stranu včetně samotné premiérky Gillardové.
Tony Abbott, vůdce opoziční Liberal Party, na Gillardovou kvůli jejímu záměru zavést ekologickou daň zuřivě útočí.
V zemi probíhají právě kampaně stoupenců i odpůrců daně a Abbott se nechal na jednom - přirozeně protestním - shromáždění vyfotit před transparentem, na němž je Gillardová označována za "čarodějnici, čubku a lhářku".
"Karbonová Cate"
Jeho hněvu neunikla ani slavná australská herečka Cate Blanchett, která se stala tváří kampaně stoupenců daně na skleníkové plyny.
Abbott nejprve napadl premiérku Gillardovou za to, že "radostně naslouchá hercům, nikoli však voličům".
Pak se připojil k útokům na Blanchettovou, když prohlásil, že "i lidé s majetkem 53 miliony dolarů mají právo na vyjádření názoru, ale napřed by se mělo naslouchat hlasům obyčejných pracujících lidí této země".
Dvaačtyřicetiletá Blanchettová, která například hrála v trilogii Pán prstenů, čelí kvůli svým ekologickým postojům nevybíravým útokům bulváru, jenž ji posměšně přejmenoval na "Karbonovou Cate".
Vláda však upozorňuje, že chystané opatření nijak nezatíží kapsu běžných lidí.
Podle jejího plánu by se měla vybírat daň 26 dolarů za tunu oxidu uhličitého. V prvním roce by podle propočtů vynesla 11, 5 miliardy dolarů, 55 procent z této sumy by však kabinet vrátil lidem s nízkými a středními příjmy.
