Švédsko přesouvá město do údolí smrti. Bylo to nejlevnější, říká dokumentaristka

Foto: Tak Švédsko přesouvá Kirunu. Z Údolí smrti se má stát moderní město
Kiruna je nejsevernější město ve Švédsku, ležící daleko za polárním kruhem. Po ní již následuje jen nejstarší švédský národní park Abisko a několik malých obcí a usedlostí. Pak už se člověk ocitá v Norsku, v přístavním městě Narvik. Asi sto kilometrů od Kiruny leží také hranice s Finskem.
Město proslavila masivní těžba železné rudy pro pověstnou švédskou ocel. Nachází se tu největší podpovrchové doly rudy na světě.
Nekonečné vlaky odvážejí z polární oblasti další další tuny vytěžené rudy. Podle stránek těžební společnosti LKAB se každý den v Kiruně a v blízkých oblastech Malberget a Svappavaara vytěžíc železná ruda odpovídající množstvím oceli přibližně šesti Eiffelovým věžím.
Pod zemí existuje paralelní město s kilometry silnic, vodou, elektřinou, kancelářemi, kavárnou. Zobrazit 83 fotografií
Foto: Analog Vision
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
19. 9. 2020 14:09
Česko-švédská dokumentaristka Greta Stocklassová uvedla do českých kin dokument Kiruna - Překrásný nový svět. Podobně jako severočeský Most muselo i polární město Kiruna ve Švédsku ustoupit těžbě. "Nová Kiruna opět leží ve směru těžby železné rudy. Místo toho, aby ji posunuli do přírody, umístili ji do někdejší těžební oblasti, vedle skládky a hřbitova," říká filmařka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Švédské město Kiruna - velké asi jako středočeský Benešov - leží za severním polárním kruhem, v kraji známém pro těžbu železné rudy. A ta osud města mimořádně ovlivnila. Nejen pracovními možnostmi. V roce 2004 bylo rozhodnuto, že se kvůli těžbě centrum města přesune.

Některé domy měly být rozmontovány a znovu složeny v "Nové Kiruně", některé budovy se měly přesouvat v celku, podobně jako v případě českého Mostu. Ale zatímco okolí severočeského města se kultivuje a zatopením hnědouhelného lomu tu dokonce vzniklo obrovské jezero, nejsevernější švédské město těžební jámy stále více obkličují. Greta Stocklassová osud města sleduje několik let.

Když jsem loni fotila v Kiruně novou radnici, prodírala jsem se k ní staveništěm a nechtělo se mi věřit, že už funguje. Podle aktuálních snímků už u ní vyrostly bytový a administrativní komplex, hotel a kulturní dům. Je přesun staré Kiruny a výstavba nové na dobré cestě?

Některé budovy už tam stojí, ale zatím ještě nic kromě radnice není zprovozněné. Problém je, že ve vznikajícím novém centru ještě nejsou žádné fungující byty, takže tam zatím není život.

Vy jste svůj film natáčela čtyři roky do roku 2018. Co se za ty dva roky zásadně změnilo?

Nezměnilo se toho mnoho, vše trvá hrozně dlouho. Nedošlo k žádnému velkému zvratu, všichni to vnímají podobně a jsou s tím smíření. Zatím se nestala žádná katastrofa, aby bylo nutné plány měnit. Jen jsou z toho všichni trochu unavenější.

V květnu 2020 došlo ve městě k největšímu důlnímu zemětřesení ve Švédsku. Nemůže to ještě více nalomit přesvědčení lidí, že bylo dobré rozhodnutí spojit svůj život s těžbou železné rudy a podřídit tomu vše?

Ono tam k zemětřesení nedošlo poprvé, ale tohle bylo nejsilnější. Trochu to asi lidi znejistilo, připomnělo jim to hrozbu, která nad nimi visí. Ale že by to radikálně změnilo smýšlení lidí nebo že by třeba místní politici uvažovali o tom, že by změnili směr přesunu, to asi ne. Zatím se totiž město přesouvá ve směru těžby.

Takže místní už jsou na otřesy zvyklí?

Je to podobné jako s kuřáky. Ti také vědí o rizicích kouření, ale kouří dál. Obyvatelé Kiruny každou noc poslouchají výbuchy, které se z dolu ozývají, a také se nebojí, že by zahučeli do díry. Možná jim to naopak připomnělo, proč je dobré přesun podniknout, že se pod nimi propadá půda.

Místní média také zachytila spor místní radnice a těžební společnosti LKAB o to, co všechno by měla hradit. Kromě nákladů na přesun a stavbu totiž radnice přišla s tím, že by jim měla kompenzovat i odcházející obyvatele. Vedení radnice totiž zjistilo, že odcházející lidé bydleli na adresách, kde se domy srovnávaly se zemí, jejich odchod tedy s přesunem přímo souvisí.

V Kiruně se totiž po komunálních volbách změnilo obsazení radnice, vyhrála opozice a nové vedení nesouhlasilo se schválenými detailními plány, které dojednali s firmou jejich předchůdci. Přesun se pozastavil, ale v červnu se už dohodli a znovu se rozjel.

Jak se vlastně k přesunu stavěla opozice? Nevyjádřili voliči jejím zvolením nesouhlas či alespoň připomínky k této veleakci, jež má celkem trvat více než dvě desítky let?

Opozice také s přesunem souhlasila, ale stavěla se proti způsobu provedení, protože nová Kiruna opět leží ve směru těžby, jen o kousek dál. Místo toho, aby ji posunuli do přírody, umístili ji do takzvaného údolí smrti, což je bývalá těžební oblast s toxickou půdou, z jedné strany bývalá průmyslová zóna, z druhé strany skládka a ze třetí hřbitov. Udělali to jako nejlevnější řešení.

Dokument "Kiruna - překrásný nový svět"
Autor fotografie: Analog Vision

Dokument "Kiruna - překrásný nový svět"

Co kdybyste měli šanci vybudovat novou společnost od nuly. Jak by to vypadalo? Švédské těžební město Kiruna se nachází 200 kilometrů za polárním kruhem a je postaveno na místě největší hlubinné těžby železné rudy na světě, což pro švédskou vládu znamená významný příjem. Vzhledem k těžbě se však město začalo rozpadat a za účelem záchrany průmyslu se městská rada společně s těžební společností LKAB rozhodla přesunout město a jeho občany o tři kilometry na východ. Město tak proměnilo potenciální katastrofu na velkou příležitost.

Jak číst vítězství opozice? Ztrácejí místní lidé svůj původní elán ohledně přesunu?

Za sociálních demokratů plány přesunu i samotný přesun začaly a hodně dlouho vše trvalo. Tak si asi voliči řekli, že by mohli nyní vyzkoušet charismatického opozičního politika, který je od rány a ví, jak zatlačit na těžební společnost, aby dostála svým slibům a nahradila lidem, o co přišli. Lidi už to určitě otravuje, přesun jde hrozně pomalu a oni vědí, že bude ještě trvat dlouho. Rozhodli se proto pro změnu, ale za čtyři roky se vše klidně může vrátit zpátky.

Zazněla reakce těžební společnosti, že pokud se s radnicí nedohodne na podmínkách přesunu, hrozí, že těžbu budou muset utlumit na polovinu a propustit půlku zaměstnanců. Nemá firma to město v hrsti?

Jedná se o symbiózu, takže zároveň si ta společnost uvědomuje hrozbu, že se lidé odstěhují jinam a přijde o zaměstnance.

Nové vedení kirunské radnice chce přilákat do města více mladých lidí a inteligenci tím, že by zde podpořilo rozvoj univerzity a výzkumného centra. Má to naději na úspěch v nejsevernějším městě Švédska za polárním kruhem, kde je půl roku světlo a půl roku tma a také velká zima, hodně sněhu a industriální prostředí…?

Jedná se o tak specifické místo, že není pro kohokoliv. Kdo se zde rozhodne žít, udělá to jako aktivní volbu. Neprojíždíte okolo, vítr vás tam nezavane. Lidé, kteří se tam přistěhovali, byli většinou horníci, kteří tam přišli na pár let za prací, neboť si tu vydělají mnohem více než na jihu. Ale také šlo o studenty, kteří zde studují astrofyziku na Luleå University of Technology. Leží zde totiž výzkumné středisko Swedish Institute of Space Physics (Švédský institut kosmické fyziky), který například zkoumá a vyvíjí vesmírné technologie. Výhodou je právě dlouhá tma, a tudíž ideální podmínky pro sledování oblohy, jezdí se sem také za polární září, najdeme tu observatoř. Takže základ pro výzkum a vysoké školství tu rozhodně je.

Na jak dlouho to s přesunem Kiruny ještě vidíte?

Do roku 2033 by měli zbořit centrum - tak, jak ho nyní známe a jak ho vidíme v mém filmu. Měli by rozmontovat a přesunout i kostel, jako jednu z posledních staveb.

Hrdinové vašeho dokumentu říkají, že přesunutí kostela bude znamenat definitivní konec staré Kiruny tak, jak ji znají. Mimochodem kostel se stal v roce 2001 nejpopulárnější historickou stavbou ve Švédsku. Půjde o milník v celém přesunu?

Jedná se o největší symbol města, jeho siluetu člověk vidí jako první, když přijíždí do Kiruny. Jeho odsunem už to bude celé takové definitivní. Navíc zatím stál na kopečku, nyní skončí v jámě.

Uvažujete o případném pokračování filmu? Snímek vyvolává zásadní otázky: Jak to bude dál? Podaří se vše dotáhnout do konce? Ukojíte zvědavost diváků?

Myslím, že v následujících pěti až deseti letech to význam nemá. Pokud se k tématu ještě budu vracet, tak za nějakou delší dobu, tedy asi po roce 2033, což je milník.

Video: Česko-švédský dokument o přesunu města. Něco jako Most za polárním kruhem

Podívejte se na trailer k dokumentu Grety Stocklassové "Kiruna - Překrásný nový svět". | Video: Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, Analog Vision
 

Právě se děje

Další zprávy