Kim před dvěma lety hovořil umírněně a nabídl jednání. Stalo se: ukončil jaderné zkoušky a testy mezikontinentálních raket a sešel se na třech historických schůzkách s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Středeční proslov se však nesl ve starém duchu. Kim řekl, že moratorium na raketové a nukleární testy končí.
Trump a Kim totiž nepřekonali hlavní překážku na cestě k dohodě. USA odmítly zrušení tvrdých ekonomických sankcí, zatímco Severokorejci se nechtěli vzdát atomových zbraní a střel s dlouhou dráhou letu.
Teď Kim na Nový rok pohrozil, že jeho země brzy vyzkouší "novou strategickou zbraň". Experti na Severní Koreu či na zbraňové systémy začali okamžitě spekulovat, co to může být.
Podle agentury Reuters buď mezikontinentální raketa (IBCM) s vylepšeným, inovovaným motorem, nebo úplná severokorejská novinka: ponorka schopná odpálit takovou raketu. Poslední test balistické střely s dlouhou dráhou letu Hwasong-15 přitom Severní Korea uskutečnila v listopadu 2017.
Odborník na vesmírné zbraně a technologie Markus Schiller zase předpokládá, že Kimův režim se možná pokusí demonstrovat schopnost sestrojit hypersonickou zbraň, konkrétně hypersonický kluzák. Odpálené střely z takové zbraně dosahují větší rychlosti než Mach 5, což je pětinásobek rychlosti zvuku (více než 6100 kilometrů za hodinu).
"Možná něco takového předvedou s cílem ukázat, že jsou toho schopni. Že stále mohou sahat po nejnovějších, moderních technologiích," cituje Reuters Schillera, který působí ve výzkumném ústavu RAND Corporation v kalifornské Santa Monice.
Server 38 North, který se zabývá analýzami událostí v Severní Koreji s využitím zdrojů zevnitř země, naopak považuje hrozby jen za rétoriku představitelů režimu a kritizuje západní média, že přehánějí. Server upozorňuje na informace o takzvaném vánočním dárku pro Spojené státy, kterým Pchjongjang vyhrožoval od začátku prosince a kterým mělo být v době svátků odpálení rakety schopné zasáhnout území USA. Nic takového se ale nestalo a podle 38 North to bude podobné i s Kimovým oznámením nové strategické zbraně.
"Kim má stále důvody zachovat zdrženlivost. Odpálení rakety by nedávalo smysl. Zhatilo by to všechny šance na zmírnění sankcí," uvádí analytik serveru Daniel Depetris, který zdůrazňuje postoj Moskvy a Pekingu. "Nyní už Rusko a Čína v sankcích trochu polevují, Rusko vydává více pracovních víz a povolení pro Severokrejce," dodává.
Kritická situace
Na zasedání Korejské strany práce Kim Čong-un uvedl, že země má vážné hospodářské problémy v důsledku sankcí uvalených Radou bezpečnosti OSN. Je přitom neobvyklé, aby se severokorejská státní média zmiňovala o ekonomických těžkostech. Skutečnost, že dostala povolení Kimovu větu zveřejnit, svědčí o velmi kritické situaci.
Jihokorejská centrální banka odhaduje, že se ekonomika KLDR v roce 2018 propadla o 4,1 procenta, což je nejhorší výsledek od hladomoru v devadesátých letech. Tehdy zemřely v důsledku neúrody a ukončení hospodářské pomoci sovětského bloku statisíce lidí.
Rada bezpečnosti OSN po zkouškách jaderných zbraní prohloubila izolaci Severní Koreje. K sankcím se připojila také Čína, omezila dovoz paliva do KLDR a sama snížila import severokorejského uhlí a dalších surovin.
Nyní ale Čína spolu s Ruskem chtějí, aby Rada bezpečnosti sankce zmírnila. Podle Pekingu i Moskvy se míjejí účinkem a nezměnily chování severokorejského režimu. Americký prezident Trump chce s Kimem jednat, ale jednostranné zmírnění sankcí odmítá.
