Dubaj - Trochu jako křečovitá oslava s povinnými úsměvy a předstíraným veselím působí slavnost v Dubaji, provázející otevření nejvyššího mrakodrapu světa Búrdž Dubaj.
Dubaji loni po letech hospodářského boomu zasadila krize tvrdý úder. Topí se v dluzích a emirát si musel půjčit od sousedního Abú Zabí deset miliard dolarů (Dubaj a Abú Zabí jsou největšími ze sedmi federativních částí, tvořících dohromady Spojené arabské emiráty).
Nicméně poslední pozůstatek éry růstu a prosperity - 818 metrů vysoká věž se 160 patry, na které pracovalo 12 tisíc dělníků - přece jen dotáhl do konce, i když projekt provázejí za současné situace spíše pochybnosti než ovace.
Kritika míří především na ekologickou stránku projektu. Tak obrovský mrakodrap vyprodukuje enormní množství emisí, za jejichž produkci je Dubaj ve světě už tak dost kritizován.
"Myšlenka postavit tenhle dům je od začátku špatná. Spotřebuje tolik elektřiny jako v jiných zemích celé město. A když v horních patrech spláchnete záchod, voda se musí vypumpovat kilometr vysoko," tvrdí Jim Krane, autor knihy Město zlata: Dubaj a kapitalistický sen.
Globální finanční krize a rostoucí ohledy na životní prostředí podle řady expertů zbrzdí další expanzi mrakodrapů. Jak co do množství, tak výše.
Kilometrové věže se tak možná svět ještě dlouho nedočká. Ostatně i Dubaj původně sliboval, že se ke kilometru těsně přiblíží nebo jej i překoná.
"Je velmi pravděpodobné, že designéři a stavitelé mrakodrapů nyní trochu zvolní. Dům vysoký přes kilometr si dokáži představit tak v roce 2020," uvádí ve své studii Philip Oilfields, architekt specializovaný na výškové budovy z univerzity v Chicagu.
Podle něj se krize podepíše na tom, že řada rozdělaných nebo rozkreslených projektů bude pozastavena či úplně zrušena.
Česká republika se zemí zaslíbenou mrakodrapům velmi pravděpodobně nestane. Ani Praha je nechce. Vedení město s nimi v návrhu nového územního plánu nepočítá. Realizovat se patrně budou jen dvě stavby na Pankráci. Budovy vysoké 80 a 104 metrů.
UNESCO však předloni vzneslo požadavek, aby domy nepřesáhly výšku 70 metrů.
Větší zálibu v extrémně výškových budovách má momentálně Východ. Z deset nejvyšších domů světa jich stojí šest v Asii (Číně, Tchajwanu a Malajsii) a tři na Blízkém východě.
Další chce přidat Kuvajt. Staví 412 metrů vysokou věž Hamra Tower, kterou otevře na konci roku.
