Výrok Šojgua naopak vyvolal protispekulace, že operaci, která by dala záminku k útoku, naopak chystá Rusko. Ukrajinská vojenská rozvědka uvádí, že ve hře je v této souvislosti velká chemická továrna ve městě Horlivka na území, které ovládají s pomocí Moskvy proruští separatisté.
Pokud ruská armáda vpadne na Ukrajinu, bude Sergej Šojgu jako ministr obrany tím, kdo vydá rozkaz. Ve funkci je nepřetržitě od roku 2012. Přežil i velké vládní zemětřesení před třemi lety, kdy Putin odvolal premiéra Dmitrije Medveděva kvůli nespokojenosti s ekonomickými výsledky země.
Šojgu, stejně jako například ministr zahraničí Sergej Lavrov, patří do užšího okruhu lidí kolem Putina, kteří mu jsou naprosto loajální. S prezidentem občas dokonce tráví dovolenou na Sibiři a společně také příležitostně hrají hokej.
Vladimir Putin Šojgua před deseti lety jmenoval ministrem s úkolem dohlížet na modernizaci a reformy ruské armády. Nebyl spokojen s vystoupením vojska během války s Gruzií v roce 2008, kdy se ukázala nepřipravenost a v některých případech technická zaostalost ozbrojených sil. Vojáci se například kvůli selhání komunikačního systému a vysílaček museli navzájem informovat mobilními telefony.
Raketová kariéra
Nyní šestašedesátiletý Šojgu byl jako ministr zodpovědný za anexi Krymu. Vyslal námořní pěchotu, aby blokovala ukrajinské základny, a zajistil odzbrojení ukrajinských vojáků. Velel také intervenci v Sýrii, kterou Rusko na podzim 2015 zachránilo tamní režim prezidenta Bašára Asada před zhroucením, k němuž už tehdy chybělo málo. Pověstný je tím, že základny a kasárna často "přepadá" bez ohlášení, aby se velitelé nestihli připravit a nenabízeli mu klasicky ruský obrázek Potěmkinovy vesnice.
Ministr obrany se narodil na Sibiři. Matka byla Ruska narozená na Ukrajině, otec tuvinské národnosti. Tuvinci jsou turkického a mongolského původu a do dvacátého století mnoho z nich žilo kočovným způsobem života.
Šojgu studoval stavební inženýrství v sibiřském Krasnojarsku a na začátku devadesátých let zaznamenala jeho kariéra v Moskvě raketový vzestup. Prezident Boris Jelcin jej v roce 1991 jmenoval předsedou Státní komise pro mimořádné situace. Tento úřad byl na úrovni ministerstva a měl za úkol okamžitě likvidovat následky průmyslových a přírodních katastrof kdekoliv v Rusku.
Často se objevoval v televizi jako člověk, který organizuje pomoc a záchranu v kritických situacích, což mu zajistilo velkou popularitu. V roce 2012 se stal krátce gubernátorem Moskevsk oblasti, pak jej Putin povolal na ministerstvo obrany.
Uzavřený člověk
Sergej Šojgu na rozdíl od mnoha jiných ruských politiků a špiček Kremlu nerad mluví s novináři a zcela se odmítá bavit o soukromí a rodině. Rozhovor pro Moskovskij Komsomolec v roce 2019 byl jediný, který za deset let ve funkci poskytl. Pro zahraničí novináře je absolutně nedostupný.
"Je to paradox, protože on je na jednu stranu populární a neustále se objevuje v novinách a v televizi, jak něco dělá, mluví s prezidentem, na něco dohlíží, něco kontroluje. Na druhé straně je velmi uzavřený a vyhýbá se jakýmkoliv debatám na širší témata nebo o sobě," napsal o něm britský politolog, historik a znalec Ruska Mark Galeotti.
V projevu 23. prosince 2021 za přítomnosti prezidenta Putina pěl ministr obrany na vojsko pod svým vedením ódy.
Vypočítával, jaké má moderní zbraně a vybavení, včetně nové hypersonické střely Zirkon. "Devadesát procent občanů Ruské federace věří, že je ozbrojené síly ochrání. 88 procent je pyšných na armádu a námořnictvo," prohlásil Šojgu. V citovaném v rozhovoru pro list Moskovskij Komsomolec upozornil, že Západ "vlastně zničil a zotročil některé východoevropské země, včetně některých bývalých sovětských republik".
Blízko ukrajinských hranic, v Bělorusku a na Krymu je nyní pod Šojguovým velením více než 120 tisíc ruských vojáků.
