"Marinová byla výraznou osobností od začátku ruské invaze. Ukrajinu i jejího prezidenta Volodymyra Zelenského silně podporovala, což jí ve Finsku hodně lidí zazlívá," vysvětluje pro Aktuálně.cz analytik Mikko Majander z finského think-tanku Magma. Připomíná, že předsedkyně vlády často jednala na vlastní pěst, bez ohledu na prezidenta Sauliho Niinista. Přes značnou popularitu ve světě tak dosluhující premiérce a jejím sociálním demokratům hrozí, že ve volbách neuspěje.

Související

V Evropě hvězda, ve Finsku čelí kritice. Premiérce Marinové hrozí, že v dubnu skončí

O vedení severské země na hranicích Evropské unie s Ruskem letos bojují tři velké strany. Sociální demokraté, Národní koalice někdejšího vicepremiéra Petteriho Orpa a euroskeptická Strana Finů, kterou vede poslankyně a politoložka Riikka Purraová. Pozorovatelé tvrdí, že právě strach z jejího nástupu pomáhal držet u moci dosavadní kabinet.

Všechny tři strany si v průzkumech drží okolo 20 procent, drobné rozdíly se pohybují v rámci statistické chyby, favorité tak bojují o každý hlas. Shodnou se přitom na jediném - nutnosti vstupu do NATO. Konec dlouholeté neutrality nikdo nerozporuje. Volby vyvrcholí v neděli, k urnám ale Finové chodí už od začátku března, dosud hlasovalo téměř 40 procent voličů.

Marinové výrazně uškodilo, že musela reagovat na pandemii covidu a agresi sousední velmoci proti Ukrajině. Kritici jí vyčítají především rychlé zadlužování země, které podle opozice ohrožuje další existenci sociálního státu, na jehož vymoženosti jsou Finové léta hrdí.

"Je to hlavní argument pravice a sociální demokraté na něj jen těžko hledají odpověď," upozorňuje analytik Majander, čím proti kabinetu útočí Národní koalice. Vysvětlení, že státní rozpočet zatížil koronavirus a válka na Ukrajině, mnoha Finům nestačí.

S nejsilnější pravicovou stranou, která k finské politice patří od vzniku samostatného státu po první světové válce, se sociální demokraté přou i v otázkách zahraniční politiky. V zemi ji tradičně řeší vláda společně s prezidentem, Marinová se však na Sauliho Niinista příliš neohlížela. S prezidentem, který je bývalým předsedou Národní koalice, proto měla neustálé spory.

"Největší rozdíl mezi vládou Sanny Marinové a mým případným kabinetem je ekonomická politika. Ona řeší všechny problémy zadlužováním a zvyšováním daní," prohlásil před volbami šéf Národní koalice Orpo. Jeho strana se chystá sociální stát omezit a krátit výdaje.

Rivalové na levici a pravici se vymezují nejen proti sobě, ale i proti populistům ze Strany Finů. Marinová je označila za rasisty a odmítla povolební vládní koalici.

Reagovala tak na rétoriku Strany Finů namířenou proti migrantům. Před pár týdny vyvolala partaj rozruch předvolebním letákem. Obličej helsinské kandidátky Laury Jokelaové a nápis "Víte proč" byl na něm kombinovaný s tváří zahalenou muslimskou burkou a sloganem "Východní Helsinky. Jako při cestě do ciziny?".

Leták odkazoval na část města osídlenou v posledních letech přistěhovalci z Afriky a Předního východu. Ke čtvrti plné arabských bister a obchodů mají někteří Finové výhrady a vyhýbají se jí.

Velký boj se vede o mladé voliče. Sociální demokracie byla tradičně spíše pro starší, Marinová si ale jako nejmladší premiérka ve finských dějinách mladou generaci získala. Image mění i Národní koalice, zapojuje mladé a přestává být jen pro lépe situované a vzdělané lidi. Strana Finů zase mladé oslovuje pomocí videí na sociálních sítích.

Podle odhadů by k urnám mohlo přijít až 80 procent voličů mezi 18 a 29 lety, což by po letech nezájmu o politiku byla obrovská změna.

Pokud se ve volbách nestane nic nečekaného, zkomplikuje ostrý předvolební souboj situaci po nich. Kvůli tomu, že velké strany vysály voliče těm menším, uchází se o hlasy tři kolosy a s velkým odstupem několik malých. Mezi ně spadla i strana Finský střed, donedávna jedna z rozhodujících partají a obvyklý koaliční partner pro levici i pravici. V odhadech se všechny pohybují pod 10 procenty.

Související

Maďarský parlament ratifikoval přistoupení Finska k NATO

"Propad Finského středu je jednou z největších změn finské politiky," zdůrazňuje Majander. Původně agrární strana je společně s Národní koalicí tradiční součástí politického systému v zemi, zasedala vůbec v nejvíce vládách a jejím členem byl i nejdéle vládnoucí finský prezident Urho Kekkonen, jedna z čelných postav evropské politiky z dob studené války. Právě díky němu si Finsko během soupeření Sovětského svazu se Západem udrželo nezávislost a demokratický systém.

Na složení nové vlády nebo alespoň toleranci menšinového kabinetu se kvůli propadu menších stran nejspíš budou muset po volbách domluvit dvě ze tří velkých. 

"Většina Finů by si přála, aby se dohodla Národní koalice se sociálními demokraty," nastiňuje Majander. U Strany Finů velký potenciál ke spolupráci nevidí. "Je silně euroskeptická, odmítá migraci i zelenou politiku. Zároveň je ale populistická a nebude chtít škrtat sociální dávky," jmenuje důvody, proč by její podpora vlády mohla být nestabilní. A naráží na zelenou politiku, na které se většina stran shoduje. 

Modro-rudý kabinet Národní koalice se sociálními demokraty nabízí podle Majandera stabilnější cestu. "Po agresivní rétorice posledních týdnů bude ale jejich spolupráce hlavně otázkou ochoty a politických schopností. I oni budou muset zapracovat na kompromisu," varuje odborník na finskou politiku a politické dějiny země.