Kábul - Afghánská vláda údajně vedla rozhovory s mužem číslo dvě Tálibánu Abdulem Baradarem v době, kdy jej zatkly pákistánské jednotky. Afghánského prezidenta Hamída Karzáího prý jeho zadržení "velice rozzlobilo".
S odvoláním na nejmenovaného Karzáího poradce to uvedla agentura AP. Rozhovory s Baradarem agentuře potvrdily i další zdroje z administrativy.
Prezidentův poradce, který si nepřál být jmenován, prohlásil, že Karzáího Baradarovo zatčení nepotěšilo i z toho důvodu, že pobočník Muhammada Omara dal údajně "zelenou" tomu, aby se členové Tálibánu zúčastnili kábulské mírové konference pořádané Karzáím v dubnu nebo v květnu.
Přímo jsme nevyjednávali, nepřímo?
„Vláda vyjednávala s mullou Baradarem, který tuto nabídku předal tálibánské šuře (nejvyšší radě)," řekl AP bezpečnostní poradce guvernéra provincie Helmand Abdul Ali Šamsi.
Šamsi údajně viděl zprávy výzvědné služby, které naznačovaly, že Baradarovi rivalové v radě se postavili proti vyjednávání s Kábulem, které neschvaloval ani sám Omar.
Na úterní tiskové konferenci však tyto informace popřel mluvčí afghánského prezidenta Vahíd Omer.
"Nebyl zde žádný přímý kontakt mezi afghánskou vládou a mullou Baradarem," prohlásil. Zda však došlo k nepřímému jednání, nebyl schopen říci.
Právě skrze prostředníky už podle dostupných informací Karzáí v minulosti kontaktoval členy Tálibánu.
Proč Baradar a proč teď?
Nejasnostem nahrává neochota pákistánských úřadů poskytnout ohledně Baradarova zadržení jakékoliv podrobnosti. Spekuluje se jak o samotném průběhu operace, tak o důvodech jeho zadržení.
Jedna teorie hovoří o tom, že měli Pákistánci jednoduše štěstí a že na Baradara narazili v honbě za někým jiným. Někteří američtí činitelé jeho zatčení zase považují za důsledek amerického tlaku na pákistánskou tajnou službu ISI, která drží přinejmenším částečně nad afghánským Tálibánem ochrannou ruku.
Jinou z hypotéz je, že to Islámábád udělal Karzáímu na zlost, aby narušil jeho mírové rozhovory s Tálibánem a zvýšil tak svůj vliv při případných dalších jednáních, které budou podle všeho předcházet stahování amerických jednotek. To má začít roku 2011.
| Exšéf vojenské špionáže bloguje: Co dál v Afghánistánu? |
Afghánská vláda se nyní snaží přimět amnestií a ekonomickými přísliby nižší a středně postavené příslušníky povstaleckých hnutí, aby složili zbraně. Má v tom poprvé také podporu USA, které na to vyčlenily stovky milionů dolarů a hodlají tak zopakovat podobnou úspěšnou strategii z Iráku.
Omar, Hakkání, Hekmatjár
Spojené státy podle Karzáího v minulosti jednání s Tálibánem odmítaly. V současné době se pak Američané dle prezidenta - na rozdíl od Britů - staví proti jednáním s vysoce postavenými členy povstaleckého hnutí.
Jak ministr obrany USA Robert Gates, tak ministryně zahraničí Hillary Clintonová si myslí, že je nutné nejprve Tálibánu uštědřit porážky na bitevním poli. Naopak architekt posílení amerických sil v zemi generál Stanley McChrystal se podle nejmenovaného vojenského zdroje AP z Kábulu v tomto ohledu ještě nerozhodl.
Vedle Omarova Tálibánu chce Karzáí vést jednání také s dalšími dvěma povstaleckými skupinami vedenými někdejšími veterány boje proti okupačním jednotkám SSSR, Džaláluddínem Hakkáním a Gulbuddínem Hekmatjárem.
