Kábul/Washington - Afghánský prezident Hamid Karzáí je možná blázen a bere drogy. To je zatím poslední ze série ostrých prohlášení, které si v posledních dnech věnovali západní činitelé a prezident státu, kde se nachází více než sto dvacet tisíc západních vojáků.
Vztahy mezi USA, státy NATO, úředníky OSN a Karzáím se zhoršily během loňských prezidentských voleb, během kterých podle afghánských i zahraničních pozorovatelů docházelo ke značným podvodům, ve velké míře údajně právě na pokyn blízkých spolupracovníků afghánského prezidenta.
Karzáí nakonec ustoupil mezinárodnímu tlaku a nechal velkou část hlasů přepočítat a následně vyhlásil druhé kolo hlasování, nikdy však volební podvod neuznal. V posledních týdnech pak přiostřil svou rétoriku a začal obviňovat z falšování výsledků a nelegálních tlaků na svou osobu volební pozorovatele a OSN.
"V prezidentských a provinčních volbách došlo k podvodu, není pochyb o tom, že to byl obrovský podvod," řekl Karzáí před týdnem. "Nebyl to podvod Afghánců, ale podvod cizinců, podvod Galbraitha, Morillona. Hlasy afghánského národa kontrolovala ambasáda."
Peter Galbraith byl zástupcem vedoucího mise OSN v Kábulu a požadoval během voleb tvrdé kroky vůči Karzáímu kvůli údajnému podvodnému jednání. Kvůli sporům se svým nadřízeným musel misi poté opustit. Poslanec Europarlamentu Philippe Morillon byl šéfem volební pozorovatelské mise EU.
Přidám se i k Tálibánu
V září se mají konat v Afghánistánu parlamentní volby a Karzáí chce, aby tentokrát v kontrolní volební komisi nezasedali žádní cizinci. Tento plán se však Západu vůbec nelíbí a podle prezidenta to svědčí o tom, že si "cizinci parlamentní volby nepřejí".
Tyto a další poznámky učiněné na setkání s místními vůdci minulý čtvrtek se dočkaly ve Washingtonu tak negativní reakce, že Karzáímu v pátek telefonovala ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová. Karzáí se však zastavit nedal a pokračoval v kritice Západu i v sobotu.
Při setkání s afghánskými poslanci v Kandaháru v sobotu Karzáí upozornil na to, že pokud bude jeho vláda vnímaná v Afghánistánu jako loutková, dodá to legitimitu Tálibánu. Dokonce pohrozil, že by se mohl k povstaleckému hnutí přidat.
"Pokud se dostanu pod zahraniční tlak, mohl bych se přidat k Tálibánu," řekl sedmdesáti poslancům.
Že jsou za podvody při volbách zodpovědní cizinci, zopakoval Karzáí i v pondělí pro BBC.
Spojené státy jsou těmito prohlášeními tak rozzlobené, že varovaly, že je v ohrožení návštěva afghánského prezidenta v USA, která je naplánovaná na 12. května.
Tálibán ho nechce
Obamův mluvčí Robert Gibbs v úterý odmítl nazvat Karzáího spojencem. "Kdyby prezident Karzáí učinil další poznámky... určitě bychom přehodnotili, zda je takovéto setkání konstruktivní," řekl Gibbs reportérům v Bílém domě.
Odmítavě přijal Karzáího slova i Tálibán.
"Je to jenom hra. Snaží se ukázat, že ho Američané nekontrolují, ale to je úplný nesmysl," řekl britskému deníku The Times mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid.
"Pokud se chce opravdu přidat k Tálibánu, měl by jít nejdřív před soud kvůli tomu, že do Afghánistánu přivedl zahraniční jednotky. Měl by jít před soud kvůli zločinům, které se staly za jeho vlády a kvůli korupci a všemu, co se teď děje. Pak se teprve rozhodneme, zda se s ním spojíme, nebo ne," prohlásil Mudžáhid.
Jako poslední se zatím ozval Galbraith, jenž označil Karzáího za "mentálně nestabilního" a "velmi emociálního a impulzivně jednajícího".
"Má tendence k tomu hrát divadlo," řekl americké televizi MSNBC. "Někteří zaměstnanci prezidentského paláce říkají, že si oblíbil některé z těch nejvýnosnějších afghánských vývozních produktů." Afghánistán je hlavním světovým producentem opia a heroinu a spekuluje se, že je do tohoto obchodu zapleten i prezidentův bratr Ahmed Vali Karzáí.
Potřebuje nás
Podle odborníků se nyní afghánský prezident snaží hrát na obě strany. Chce si naklonit Tálibán, který chce přivést k jednacímu stolu, a tak zdůrazňuje svoji nezávislost, na druhou stranu však západní vojáky potřebuje, aby se udržel u moci.
"Bez zahraničních jednotek by nevydržel ani minutu," říká ředitel afghánského Centra pro výzkum a studium politiky Harún Mir.
Zda se podaří Karzáímu prosadit, aby byli v dozorčí volební komisi pouze Kábulem jmenovaní zástupci, není zatím jasné. Prezidentský dekret, kterým si přisvojil dosavadní pravomoce OSN, mu totiž dolní komora afghánského parlamentu odmítla na konci března potvrdit. Nyní se čeká na rozhodnutí horní komory.
Karzáí mezitím učinil krok ke kompromisu a řekl, že dva zástupce z pěti by mohla jmenovat OSN. V současné době jmenuje OSN tři, a komisi tak de facto kontroluje.
