Nejprve se koronavirová varianta omikron dostala v Asii do Hongkongu, následovalo Japonsko, Jižní Korea, Singapur… Postupně se přidaly i země jako Indie, Thajsko a nejlidnatější Čína. Všechny odhalené případy, které se zatím pohybují v jednotkách, jsou importované z ciziny - například dva sobotní pacienti v Indonésii se nakazili předtím v Jižní Americe a Velké Británii. První japonský pacient se zase na konci listopadu vrátil z Namibie.
Indonésie proto hlásí, že díky nízkému počtu nakažených je situace v nemocnicích dobrá. V druhém největším zařízení RS Persahabatan bylo v červenci při šíření varianty delta obsazeno všech 250 vyhrazených lůžek a zdravotnický personál přijímal pouze pacienty ve velmi vážném stavu. Nyní tu leží s variantou omikron jen dva lidé.
"V červenci jsme nebyli připraveni na to, jak rychle se delta šíří a jak je závažná. Nyní je to jiné," říká singapurskému deníku Straits Times místní pneumoložka Erlina Burhanová.
Podle vědců je delta nakažlivější než "základní" verze koronaviru. Omikron se však šíří ještě rychleji a riziko opětovné infekce je u něj pětkrát vyšší než u delty, tvrdí studie Královské univerzity v Londýně. Vědci v různých zemích se však zatím neshodují, jak vážný průběh nemoci covid-19 způsobuje.
V Indonésii dosud nikdo na omikron nezemřel a vláda spustila velkou očkovací kampaň, kdy denně dostane vakcínu až milion lidí. Plně naočkovaných je podle agentury Reuters 47,8 procenta ze 180 milionů obyvatel. Výrobci vakcín Pfizer a Moderna ale v posledních dnech varovali, že proti omikronu je potřeba i třetí, posilovací dávka.
Omezené cesty do Asie
Indonéská vláda zakázala vstup cestovatelům z deseti afrických zemí, kde se varianta omikron objevila dřív než jinde. Stejný postup, který uplatňuje také Česko, si zvolily i další asijské země: Indie, Jižní Korea, Thajsko nebo Vietnam. Zákaz často doplňují dalšími opatřeními. Třeba v Malajsii se turisté musí prvních šest dní pobytu každý den testovat. V Jižní Koreji zase platí desetidenní karanténa, nehledě na očkování.
Podle magazínu Diplomat jde o jednu ze tří cest, kterými se asijské státy vydávají v boji proti omikronu. Například Čína razí tu svoji po celou dobu pandemie, kdy má až na výjimky uzavřené hranice. K očkování používá vlastní vakcíny, které podle různých výzkumů nejsou tolik účinné. Agentura Reuters cituje studii, podle níž je proti omikronu poměrně slabá i třetí dávka vakcíny od firmy Sinopharm.
Poslední cestu zvolily například Hongkong, Singapur nebo Japonsko. Zakázaly lety ze všech zemí, kde se varianta objevila, tedy včetně Česka.
Jedním z těch, kterých se opatření dotklo, je podnikatel Anthony Ramos z Hongkongu. Už od června měl pracovat v Japonsku, ale čekal na otevření hranic, o kterém ostrovní země rozhodla až počátkem listopadu. Ramos si tak naplánoval let na 3. prosince. Jen pár dní předtím ale japonský premiér Fumio Kišida oznámil, že z obav o šíření omikronu se hranice až na výjimky opět uzavřou.
"Nikdy jsem si nemyslel, že budu nesnášet létání," svěřil se Ramos japonskému deníku Nikkei Asia krátce před odletem. Těsně to stihl. Jen pár hodin po přistání japonská vláda lety zakázala.
Jako bychom zkušenosti vyhodili z okna
Experti z oborů virologie, epidemiologie nebo ekonomie, které oslovila stanice Al Jazeera, se však domnívají, že zavírání hranic není nejlepším řešením. "V některých částech světa máme teď celkem dobře proočkovanou populaci. V nich a hlavně tam, kde se lidé nechali naočkovat nedávno, jsou v maximálně možném bezpečí," myslí si virolog Ian Mackay z australské Univerzity v Queenslandu.
Zavíráním hranic se svět prý vrací zpět do roku 2020. "Všechno, o čem jsme mluvili a mysleli si, že máme pod kontrolou, jsme vyhodili z okna a začínáme od začátku," domnívá se. Uzavření hranic by podpořil až v případě, kdyby se ukázalo, že je omikron výrazně nebezpečnější, než se předpokládá. "Protože virus se znovu objeví, až hranice otevřete. Omikron je všude," doplňuje ho Roberto Bruzzone, výzkumník z Hongkongské univerzity.
Oslovení odborníci se navíc shodují, že virus bude už navždy mutovat a neustále se vracet ve vlnách. Mluví proto o potřebě naučit se s ním žít. "Konec pandemie" podle nich nebude vymýcení koronaviru, ale politické a společenské rozhodnutí. "Místo toho, abychom chodili jako zombie a čekali, co přijde dál, musíme přemýšlet o tom, co definujeme jako konec," říká Mackay.
