Kandidát na velvyslance USA v ČR prý neprošel prověrkou

Roman Gazdík
8. 1. 2010 17:55
Mediální mogul Marc Nathanson je jedním z nejbohatších lidí světa
Foto: Aktuálně.cz

Washington/Praha - Dvacátého ledna oslaví Česká republika rok bez amerického velvyslance. Právě před rokem z Prahy odjel republikán Richard Graber. A zdá se, že jeho nástupce se sem hned tak nepodívá. Alespoň podle sloupkaře deníku Washington Post.

Už od léta se v amerických i českých médiích spekulovalo o Marcu Nathansonovi, mediálním magnátovi, který roku 2008 zaujímal se jměním 1,1 miliardy dolarů 1014. místo na seznamu nejbohatších lidí světa časopisu Forbes.

Skalní demokrat a přispěvatel na jejich politické kampaně Nathanson působí dlouhodobě i v politice a veřejné správě.

Je viceprezidentem Národního demokratického institutu pro mezinárodní otázky a v letech 1998 až 2002 řídil z pověření Billa Clintona Radu guvernérů pro rozhlasové a televizní vysílání, pod kterou spadají stanice podporující demokracii ve světě jako Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda nebo Hlas Ameriky.

Co však stačilo na tyto posty, zřejmě nestačí na místo velvyslance.

Prověrky a osobní důvody

Podle Ala Kamena z listu Washington Post už totiž Nathanson v soukromí přiznává, že se velvyslancem v České republice nestane, a to z „osobních důvodů".

Tom Daschle
Tom Daschle | Foto: Administrativa USA

Kamen však dodává, že se ve Washingtonu mluví o tom, že Nathanson neprošel prověrkami Obamovy administrativy. Ty zkoumají, zda v minulosti kandidáta není něco, kvůli čemu by byl vydíratelný a co by mohlo na administrativu vrhnout špatné světlo.

Vzhledem k obsáhlé podnikatelské činnosti Nathansona musely být prověrky velmi obsáhlé. Mluvčí americké ambasády v ČR Charles Vance však prý žádné nové informace týkající se této věci nemá.

Tvrdé prověrky

"Nebudeme předstírat, že mluvíme za pana Nathansona, a spekulovat o důvodech stažení jeho jména. Vyčkáme, až přijde jakékoliv oznámení z Washingtonu, ať už bude jakékoliv," zaslal Vance emailem.

Podobně mluví i ministerstvo zahraničí České republiky. Kamena se Aktuálně.cz nepodařilo v pátek v redakci Washington Post zastihnout.

Foto: Reuters

Obamova administrativa při prověřování kandidátů přitvrdila po sérii skandálů loni v lednu. Vyšlo tehdy najevo, že kandidáti  na ministry Tom Daschle a Bill Richardson měli v minulosti problémy s neplacením daní, resp. neprůhlednými veřejnými zakázkami.

Kvůli daňovým nesrovnalostem musela tehdy svou kandidaturu stáhnout i Nancy Killeferová, která měla mít v nové vládě na starosti kontrolu rozpočtového utrácení

Škoda pro kulturu

Smutnit však může nejen demokratická administrativa, která po mnoha měsících prověrek přišla o svého muže, ale také ti, kdo se těšili, že do Prahy zavítá osoba Nathansonova formátu.

„Přišlo nám přínosné, že se sem dostane takhle zajímavý člověk - mecenáš různých muzeí, filharmonií a hudebních festivalů. Zdálo se, že jde o velmi kulturního muže," říká Hana Ripková, výkonná ředitelka Fullbrightovy komise podporující vzdělávací, vědeckou a uměleckou spolupráci mezi Českou republikou a USA.

Kromě svých obchodních a politických aktivit je Nathanson totiž také členem správních rad Aspenova institutu, Losangeleské filharmonie a Kulturního centra Skirballových, které má v Los Angeles muzeum zabývající se židovskou kulturou.

V primárkách Nathanson podporoval Hillary, ve volbách Obamu. Ve vládě jsou nakonec oba.
V primárkách Nathanson podporoval Hillary, ve volbách Obamu. Ve vládě jsou nakonec oba. | Foto: Reuters

Odměna za podporu

Nathanson se měl do Prahy dostat "za odměnu".

„Pozice velvyslance v České republice bývá obsazována takzvanými politickými kandidáty, tedy nikoli kariérními diplomaty," tvrdí vedoucí Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity Petr Suchý. „Velice často to tak bývá vnímáno jako odměna za podporu v politické kampani."

Nathanson během posledních demokratických primárek nejprve finančně podporoval Hillary Clintonovou, po nominaci Baracka Obamy přispěl i jemu.

Podle stránek Asociace amerických diplomatů AFSA nyní chybí velvyslanec z evropských zemí vedle Česka pouze v Ázerbájdžánu, Bělorusku, Slovinsku a na Slovensku. Mimo Evropu to je na Barbadosu, v Bolívii, Guayaně, na Islandu, Jamajce, v Súdánu, Sýrii, Turkmenistánu a Zambii.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Vláda USA zadržuje desítky tisíc dětí migrantů. Jejich počet se za poslední dva měsíce zdvojnásobil

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zadržuje kolem 21 tisíc dětí čekajících na výsledek azylového řízení v neprůhledné síti asi 200 vládních zařízení rozprostřených ve více než 20 amerických státech. V pěti z nich přitom pobývá více než 1000 dětí naráz. Napsala to agentura AP s odkazem na uniklé utajované vládní dokumenty, podle nichž se počet dětí migrantů, od batolat až po nezletilé, v péči úřadů za poslední dva měsíce zdvojnásobil. Řada právníků a aktivistů přitom tvrdí, že některá zařízení ohrožují bezpečnost a zdraví dětí.

Do USA v poslední době vstupuje velké množství dětí ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Jeden z důvodů nárůstu jejich počtu vychází z mimořádného příkazu exprezidenta Donalda Trumpa, který s odkazem na nebezpečí šíření koronaviru v podstatě uzavřel jižní hranici USA pro všechny migranty. Nynější administrativa však umožnila vstup migrujícím dětem, pro dospělé však zákaz ponechala. Řada rodičů proto nyní vysílá svoje děti přes hranici samotné, většina z nich již totiž má členy rodiny či vzdálenější příbuzné v USA a doufají, že se k nim děti rychle dostanou.

Děti však na jejich cestě nejprve zadrží američtí celníci, kteří je pak předají do vyřízení všech formalit do vládních ubytovacích zařízení. Aby si úřady s nedávným přílivem dětí poradily, založila Bidenova administrativa nouzová zařízení například ve vojenských základnách, na stadionech či v kongresových centrech. Ta přitom kvůli svému zvláštnímu statusu nemusí splňovat některá zákonná kritéria a jsou do značné míry mimo dohled veřejnosti. Vláda do nich rovněž nepouští novináře s odvoláním na ochranu soukromí dětí a pandemii covidu-19.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 58 minutami

Rakety vypálené z Gazy na Izrael zabily dvě ženy

Rakety odpálené z palestinského Pásma Gazy v jihoizraelském Aškelonu zabily dvě ženy, píše agentura Reuters s odvoláním na záchranné služby. Patrně jde o první izraelské oběti přeshraničního násilí, které začalo v pondělí.

Premiér Benjamin Netanjahu v reakci prohlásil, že Izrael nyní nálety na Pásmo Gazy znásobí. "Po zhodnocení situace se rozhodlo, že zesílíme jak četnost, tak sílu útoků," prohlásil.

Podle webu The Times of Israel raketa zasáhla v Aškelonu rodinný dům. Jednou z obětí je podle izraelských médií 80letá žena.

Izraelské nálety v Gaze si od pondělního večera podle tamního ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy 26 Palestinců včetně devíti dětí a ženy. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví je zraněno přes 120 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy