Ottawa - Kanada už nebude dál snižovat emise v rámci Kjótského protokolu a hodlá od této dohody do konce letošního roku oficiálně odstoupit.
Podle kanadské televizní stanice CTV to chce konzervativní vláda premiéra Stephena Harpera oznámit krátce před Vánocemi. Kanada tak učiní v době, kdy do vypršení platnosti Kjótského protokolu zbývá už jenom rok.
Žádnou návaznou dohodu o dalším snižování emisí skleníkových plynů v celosvětovém měřítku se zatím uzavřít nepodařilo. Klimatické konference v Kodani v roce 2009 a v mexickém Cancúnu o rok později skončily bez jakéhokoli závazného plánu.
Vyhlídky, že na právě probíhající konferenci v jihoafrickém Durbanu dojde k obratu, jsou mizivé. Kent řekl novinářům, že Kjótský protokol je zastaralý, neboť do něj nejsou zahrnutí největší znečišťovatelé ovzduší jako Čína, Indie a Brazílie.
Tyto země byly v roce 1997 vyňaty ze zmíněné dohody s tím, že jsou rozvojové. Jejich hospodářství od té doby ale učinilo obrovský skok, kvůli čemuž zásadně vzrostl i objem skleníkových plynů, který vypouštějí do ovzduší.
Kanada sama ale limity dané dohodou z Kjóta vůbec neplní. Ročně je překračuje o třetinu.
Přitom je po USA a Austrálii třetím největším znečišťovatelem ovzduší na světě v přepočtu na jednoho obyvatele.
"Zelený fond ano, ale..."
Kanadská vláda si nepřeje žádná razantní opatření, neboť se obává, že její hospodářství by přísným dodržováním kjótských limitů utrpělo. Sousední Spojené státy, její hlavní obchodní partner, totiž tuto dohodu nikdy neratifikovaly.
USA navíc k velké nevoli Evropské unie a malých ostrovních států prosazují, aby byl začátek jednání o nové globální dohodě o snižování emisí skleníkových plynů odložen nejméně do roku 2015.
Kanadský ministr životního prostředí se postavil také proti plánu založit finanční fond, který by pomáhal chudým zemím vyrovnat se s následky klimatických změn.
Takzvaný Zelený fond by se měl penězi plnit příštích osm let a poté by měl ročně rozdělovat až 100 miliard dolarů. Zatím se však vedou spory o to, kde tyto peníze vzít.
Západní země se zdráhají přispívat, mimo jiné kvůli současné hospodářské krizi.
Kent v této souvislosti prohlásil, že pokud by v Durbanu došlo k dohodě o snížení emisí, která by byla závazná i pro všechny rozvojové země, byly by bohaté státy ochotnější finalizovat dohodu o Zeleném fondu.
Rozvojové země by však musely souhlasit, že plnění jejich závazků bude podléhat mezinárodní kontrole.
Podobné stanovisko jako Kanada zaujímají stále více také Rusko a Japonsko. Tyto země však zatím nenaznačily, že by chtěly od Kjótského protokolu oficiálně odstoupit .
