Štrasburk – Zatímco před rokem předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v tradičním Projevu o stavu Unie tvrdil, že osmadvacítka "není v dobré kondici“, nyní mluvil o možné "existenciální krizi“.
"Příštích 12 měsíců bude kritická doba, která určí další směřování Evropské unie," nechal se slyšet Juncker v tradičním každoročním proslovu v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Přestože se tentokrát vyvaroval velkých plánů a iniciativ, jakými bylo loni například obrovské posílení mechanismu pro přerozdělování uprchlíků, navrhl zřízení společné evropské obrany.
Evropa podle něj musí být v otázce obrany silnější. "Nemůžeme nadále spoléhat na síly jednotlivých členských států. Musíme naše síly sjednotit,“ uvedl předseda Komise, který navrhuje zřídit společné velitelství evropské obrany.
Juncker připomněl, že za posledních deset let evropské mise zasahovaly ve 30 případech od Afriky po Afghánistán. "Bez permanentní struktury nemůžeme ale jednat efektivně. Máme oddělená velitelství i pro paralelní mise, které se odehrávají ve stejné zemi, nebo dokonce stejném městě. Je na čase mít jedno velitelské ústředí pro tyto operace."
"Musíme pracovat na společné vojenské síle, která bude komplementární s NATO. Více evropské spolupráce ale neznamená méně transatlantické spolupráce,“ dodal. Zároveň předestřel, že chce Komise do konce roku navrhnout Fond evropské obrany, který by měl podporovat společný výzkum a vývoj v obraně.
Solidarita nesmí být vynucená
Přerozdělování uprchlíků se ale Juncker nevyhnul ani tentokrát. Zmínil ostré rozdělení na východ a západ, které uprchlická krize v Evropě způsobila. "Solidarita musí být dobrovolná. Musí vycházet ze srdcí, nesmí být přikázána,“ přiznal.
Požádal ale Slovensko, které v současnosti předsedá Evropské unii, aby se snažilo překonat rozdíly mezi těmi státy, které se zdráhají integrovat uprchlíky do svých společností, a těmi, jež jsou stejně jako on sám přesvědčeny, že férové rozdělení uprchlíků je klíčové.
V otázce řešení migrace Juncker představil nový Investiční plán pro Afriku. Ten by měl pomoct s rozvojem regionu a odradit tamní obyvatele od cesty do Evropy. Plán pro Afriku nabídne 44 miliard pro investice do rozvoje a může se zdvojnásobit, pokud finančně přispějí i členské státy.
Juncker se rovněž vyjádřil ke kritice, kterou Evropská komise poslední rok od mnohých členských států slyší. A sice to, že často prosazuje různé politiky i proti vůli národních států. Evropská komise podle něj nemá v úmyslu zbavit se národních států, ani je nijak podkopávat. "Až příliš často jsou ale národní zájmy upřednostňovány," varoval s tím, že se Evropa nemůže proměnit v bezbarvou hmotu, ale nesmí se stát ani obětí národních zájmů.
Evropský ministr zahraničí
Podpořil rovněž uzavírání obchodních dohod se zbytkem světa a navrhl posílit status současné vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové. Ideálně natolik, aby vznikl opravdový post "evropského ministra zahraničí".
Problémy, kterým EU čelí, jsou podle Junckera všem dobře známé: odchod Velké Británie, migrace, populismus, terorismus a rozdělení Unie na východ a západ kvůli uprchlíkům a na jih a sever kvůli úsporným opatřením.
Připomenul ale, že všichni mají za budoucnost Unie kolektivní odpovědnost. "Musíme zapomenout na staré hádky, protože nemůžeme přežít bez toho, abychom spolupracovali,“ uvedl Juncker.
"Historie si nebude pamatovat nás, ale naše chyby. Což nás dělá zodpovědné za to, co se stane v této generaci,“ ukončil svůj projev předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
