Juba - V Jižním Súdánu žije více než 1,5 milionu vnitřně vysídlených lidí, kteří prchají před střety mezi jednotkami jihosúdánského prezidenta Salvy Kiira a rebely.
Organizace spojených národů (OSN) varovala, že země se nachází na pokraji hladomoru - kvůli období dešťů jsou totiž mnohé silnice odříznuté, takže potraviny se dovážejí jen velmi složitě.
V jihosúdánské vesnici Reke jsou lidé odkázáni na pomoc Světového programu pro výživu (WFP), dodávky potravin jsou ale poměrně vzácné. "Světový program pro výživu skutečně lidem tady v Reke pomáhá, ale jen tak jednou za dva měsíce. Podívejte se, jaký hlad tady lidé mají," říká jeden z místních mužů.
V Reke žije na 3 tisíce osob, které uprchly před boji mezi vládními a povstaleckými jednotkami. Vesnice je vzdálená přibližně 650 kilometrů severozápadně od hlavního města Juby a po silných deštích se do ní lze dostat jen auty s pohonem na všechna čtyři kola.
Přežívají díky leknínům
Většina obyvatel vesnice patří k etnické skupině Nuerů, odkud také pochází vůdce jihosúdánských povstalců Riek Machar. Toho prezident Kiir z konkurenční etnické skupiny Dinků loni obvinil z pokusu o státní převrat. Machar obvinění sice popřel, ale později vytvořil povstalecké jednotky, jejichž cílem je proti Kiirovi bojovat.
Lidé v Reke nyní přežívají díky leknínům z blízké řeky. Sbírají semena, která následně drtí a míchají s vodou. Pak je uvaří a připravují z nich jídlo.
OSN uvádí, že nejméně čtyři miliony lidí v Jižním Súdánu v současnosti hladoví. Důvodem je přitom i špatná úroda, protože místní farmáři propásli období určené pro sadbu. Odborníci proto varují, že Jižní Súdán bude s největší pravděpodobností na konci tohoto nebo začátkem příštího roku čelit vážnému hladomoru.
Do nemocnice musí šest hodin pěšky
Několik kilometrů od vesnice Reke je zdravotní středisko, kde se léčí děti trpící těžkou podvýživou. Od loňského prosince, kdy boje vypukly, klinika ošetří až 16 dětí týdně. Jejich počty ale nyní klesají, říká Peter Manyang, který patří k zaměstnancům střediska. V současnosti se na klinice léčí šest dětí.
Manyang si ale není jist, zda za snížením počtu stojí celkové zlepšení situace, anebo jen deště, které blokují přístup. Klinika spadá pod Mezinárodní záchranný výbor, což je humanitární organizace působící v největších humanitárních krizích.
"Z vesnice nevede žádná cesta ani tam nic nejezdí, takže vidíte mnohé, jak do zdravotního střediska kráčí šest hodin pěšky," říká podle serveru BBC Manyang. Někteří to nezvládnou, což se podle něj týká i zdravotně postižených. "Jsou tady jen ti, kteří jsou silní a kteří jsou schopni své děti do centra donést," dodává.
Humanitární organizace závodí s časem
Jedním z dětí, které se na klinice léčí, je i roční chlapec Stephen Nyamod. Jeho matce trvalo čtyři hodiny, než ho do zdravotního střediska před dvěma týdny přivedla.
I přes podávanou léčbu se jeho zdravotní stav nezlepšuje, jeho váha se naopak ještě snižuje. Teď váží jen 5 kilogramů. Jeho matka vysvětluje, že ve vesnici je nedostatek jídla a že i spousta dalších dětí je nemocných a trpí podvýživou.
Dětský fond OSN (UNICEF) upozornil, že na podvýživu by do konce tohoto roku mohlo zemřít až 50 tisíc dětí, pokud jim nebude poskytnuta pomoc.
Dostat pomoc do vzdálených vesnic, které jsou často v buši, ale není snadné. Humanitární organizace teď navíc závodí s časem, aby stihly dopravit tuny potravin a zdravotnického materiálu do oblastí, kde se vnitřně vysídlení nacházejí.
Jak je ukončení násilí v nedohlednu, obávají se i toho, že by se již tak špatná situace mohla ještě zhoršit.
Boje vypukly v jihosúdánské metropoli Jubě loni v prosinci a byly vyústěním mocenského soupeření mezi prezidentem Kiirem a jeho bývalým viceprezidentem Macharem. Rozepře má etnický rozměr.
