Washington - Americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová získává stále větší vliv na prezidenta Baracka Obamu a tudíž i na zahraniční politiku Spojených států.
Šéf Bílého domu předloží ve čtvrtek odpoledne evropského času svou vizi budoucího arabského světa - hovořit však bude ze sálu Benjamina Franklina na ministerstvu zahraničí.
Tento krok značí, že ministr obrany Robert Gates ztratil svůj původní vliv, a své pozice naopak posílili na jeho úkor ministryně Clintonová a Obamovi poradci v jeho Radě pro otázky národní bezpečnosti.
Pnutí mezi Pentagonem na jedné straně a ministerstvem zahraničí a Obamovými poradci na straně druhé se datuje již do roku 2009, kdy se američtí generálové nijak nehrnuli do eskalace války v Afghánistánu, což byla nová Obamova strategie pro boj proti terorismu.
Ještě silněji však rozdílné názory mezi brannými složkami a civilisty v Obamově administrativě podtrhly lidové revoluce, které se přehnaly arabským světem.
Pentagon se nechtěl kvůli Afghánistánu pustit do žádné další vojenské intervence a také se snažil prosadit, aby USA podpořily své staré ověřené spojence v arabském světě, například egyptského prezidenta Husního Mubaraka.
O podobně opatrný postup usilovali američtí generálové i v případě Bahrajnu z obavy, aby nepřišli o tamní americkou základnu pro pátou námořní flotilu, která kontroluje Perský záliv.
Největší spory mezi ministrem obrany Gatesem a Hillary Clintonovou vyvolala ale Libye.
"Estrogenová válka"
Pentagon varoval před účastí USA v mezinárodní intervenci proti libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu.
Gates, který čelí požadavku, aby maximálně seškrtal rozpočet svého ministerstva, se obával, že k Afghánistánu přibude další obrovský výdaj, který bude už nad finanční a materiální síly Pentagonu.
Bílý dům ale dal nakonec na názory trojice vlivných "ženských válečnic", kterou tvoří Hillary Clintonová, velvyslankyně USA u Spojených národů Susan Riceová a Obamova poradkyně v Radě pro otázky národní bezpečnosti Samantha Powerová, a do operace na podporu libyjských povstalců se zapojil.
Mnozí američtí generálové, rozzlobení tímto vývojem, začali dokonce akci v Libyi kvůli tomu říkat posměšně "estrogenová válka".
Clintonová spolu s Riceovou a Powerovou ale podle amerických médií přesvědčily prezidenta Obamu, že USA musejí v Libyi zasáhnout, jinak by mohly být obviněny, že záměrně jen přihlížejí, jak plukovník Kaddáfí masakruje vlastní civilní obyvatelstvo.
Libye znamenala přelom
Určující postavou v americké zahraniční politice je nyní Hillary Clintonová, která podle listu The Wall Street Journal nachází zvláště v posledních měsících podporu i u mladších, idealisticky založených členů Obamovy Rady pro otázky národní bezpečnosti.
Má to i své pikantní aspekty, neboť právě Samatha Powerová označila před třemi lety během Obamovy prezidentské kampaně Hillary Clintonovou, jeho tehdejší konkurentku v boji o nominaci demokratické strany, za "monstrum" a vzápětí kvůli tomu musela rezignovat z jeho volebního týmu.
Nyní je v Obamově Radě pro otázky národní bezpečnosti a názorově na straně Clintonové.
Skutečným přelomem v přetahování mezi Pentagonem a ministerstvem zahraničí o to, kdo bude rozhodovat o zahraniční politice vůči arabským režimům, byla právě Libye.
Američtí generálové hlasitě zdůrazňovali z vojenského hlediska problematický význam bezletové zóny v libyjském vzdušném prostoru, přesto neuspěli.
Jestřábem v Obamově vládě se tak stala Hillary Clintonová a nikoli ministr obrany Robert Gates, který sloužil i za prezidenta George Bushe, a u něhož by se proto dalo očekávat, že bude prosazovat razantní postup proti muslimským diktátorům.
Jedním z důvodů sílící pozice Clintonové je však určitě fakt, že Gates si již "uklízí stůl", protože v červnu odchází z funkce.
Ani Hillary Clintonová se však nechystá zůstat v křesle šéfa americké diplomacie dlouho. Chce odejít po skončení prvního Obamova funkčního období.
