"Setkala jsem se s ním mnohokrát. Myslím si, že dnešní Putin je jiný než tehdejší. Byl vždy chladně kalkulující, ale teď je jeho chování nevyzpytatelné a projevuje se u něj vliv lživého a blouznivého výkladu historie na jeho rozhodování," řekla o šéfovi Kremlu bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.
Bývalý ředitel amerických zpravodajských služeb James Clapper uvedl, že se skutečně obává, nakolik je ruský prezident "mentálně v rovnováze". Proti tomu stojí názory, že Putin už v minulosti přijímal riskantní rozhodnutí, když cítil, že by se mu mohla vyplatit.
Příkladem je válka v Čečensku hned na počátku jeho kariéry, anexe Krymu v roce 2014 nebo o rok později jeho rozhodnutí intervenovat vojensky v Sýrii, a zachránit tak před pádem tamní režim prezidenta Bašára Asada.
Bývalý americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul, který Putina zná osobně, napsal na Twitteru, že prezident se mu jeví naprosto odtržený od reality a vyšinutý. Tématem debat, nakolik se změnil, je také jeho izolace. Ruský prezident má zjevně strach z nemoci covid-19. Když šel například předloni na návštěvu nemocnice, neměl jen respirátor, ale speciální oblek, který vypadal jako ochrana proti chemickým zbraním nebo radioaktivitě.
Na druhé straně stolu
Putin Kreml opouštěl od začátku pandemie jen výjimečně a v poslední době při jednáních se svými ruskými podřízenými nebo zahraničními státníky sedává na druhém konci velmi dlouhého stolu. Francouzská prezidentská kancelář po návštěvě Emmanuela Macrona v únoru v Moskvě potvrdila, že ji Kreml vyzval, aby hlava státu podstoupila na místě PCR test, nebo se nesmí k ruskému prezidentovi přiblížit.
Poslední Putinovy projevy jsou také plné dříve neobvyklé enormní slovní agrese. Minulé pondělí prezident hřímal v televizi, že Ukrajina nemá žádnou tradici státnosti, vládne tam loutkový proamerický režim a neonacisté. "Chcete dekomunizaci? Tak já vám ukážu pořádnou!" hrozil v souvislosti s tvrzením, že současnou Ukrajinu podle jeho názoru uměle stvořil komunistický vůdce Lenin.
V dalších projevech řekl, že uvádí do bojové pohotovosti jaderné zbraně a že Západ je impérium lží. V minulosti podobnou rétoriku s takovým tónem nepoužíval, alespoň ne na veřejnosti.
Ruské požadavky
Ukrajina je pro Vladimira Putina zjevně velmi emotivním tématem. Fakt, že se mu i přes anexi Krymu a ovládání části Donbasu prostřednictvím separatistů vymkla z rukou a směřovala k Evropské unii a NATO, bere jako osobní porážku a jako možnou potupu svého jména v budoucích ruských učebnicích dějepisu.
"Putin žije v jiných zákonech a pravidlech. Ukrajina podle něj nemá právo na nezávislost a vlastní politiku, a pokud si to Ukrajinci myslí, je třeba je přimět k poslušnosti. Jako děti - když něco provedou, za trest nepůjdou s kamarády v neděli do parku," popsal ideologii ruského prezidenta pro Aktuálně.cz na konci loňského roku ruský filmař Vitalij Manskij, autor dokumentu Svědci Putinovi.
V úterý si ruský prezident telefonoval s Macronem, francouzskému prezidentovi řekl, že urovnání konfliktu na Ukrajině považuje za možné, pokud země bude demilitarizovaná, neutrální a uzná ruský nárok na Krym.
