Tokio - Japonská vláda schválila pravděpodobně největší změnu v chápání bezpečnostní politiky země od druhé světové války.
Premiérovi Šinzó Abemu se podařilo v kabinetu prosadit reinterpretaci mírové ústavy, přijaté krátce po kapitulaci, která až dosud bránila nasazení japonských vojáků v zahraničí.
Článkem devět se totiž poražené Japonsko navždy zřeklo války a užití síly k řešení mezinárodních konfliktů. Jedinou výjimkou bylo právo na sebeobranu. To vláda nově interpretuje jako právo na "kolektivní sebeobranu“.
Rozhodnutí vlády musí ještě projít parlamentem, ten je ale v rukou vládnoucího bloku, připomíná server BBC.
Nové bezpečnostní prostředí
Podle Abeho je nutné, aby se země přizpůsobila měnícímu se bezpečnostnímu prostředí – například vzestupu Číny v posledních desetiletích.
"Bez ohledu na okolnosti budu chránit životy japonských lidí a klidné žití," uvedl premiér.
Premiér ale zároveň ujišťuje, že země se nehodlá účastnit podobných mezinárodních akcí, jakými byly například válka v Zálivu na začátku 90. let minulého století nebo invaze do Iráku v roce 2003.
"Jen proto, že je Japonsko silné, neznamená to, že bude agresivní," říká ředitel massachusettského centra pro mezinárodní vztahy Richard Samuels.
Podmínky pro použití síly
Nová interpretace základního zákona Japonsku například umožní použít minimální nutnou sílu v případech, kdy bude napaden jeho spojenec.
Zároveň ale musí být splněny další podmínky, například ohrožení existence Japonska či práva lidí na život a svobodu, píše agentura Reuters.
"Žádná změna v obecné zásadě, že nemůžeme vyslat vojáky do zahraničí, neexistuje," doplnil Abe.
Japonsko se od poloviny minulého století v omezené míře účastnilo pouze mírových operací OSN. Usnesení zároveň uvolňuje limity i v tomto ohledu.
Krok zřejmě uvítá dlouhodobý spojenec země - Spojené státy americké, které Japonsko už dlouho tlačí k tomu, aby v jejich alianci převzalo rovnoprávnější a zodpovědnější roli. Rozdílně to naopak vnímá Čína, která japonského premiéra obviňuje z "remilitarizace" země.
Protesty v ulicích
Změny vyvolávají rozpory i mezi samotnými Japonci, do ulic na začátku týdne vyhnaly tisíce protestujících.
Zatímco jedni věří, že desetiletí platný stav byl pozůstatkem poválečného ujednání, druzí se obávají, že kroky povedou k úplnému zrušení devátého článku ústavy – jenž podle nich pevně zakotvuje mírový charakter země.
Ten říká, že Japonsko se navždy zříká války a hrozby a užití síly jako cesty k vyřešení mezinárodních sporů. Neuznává ani právo válečného stavu země.
Japonsko od druhé světové války oficiálně nemá ani armádu. Zastupují ji tzv. sebeobranné síly. K obraně státu přispívá i desítky let trvající úzká spolupráce s USA.
Bez referenda
Reuters upozorňuje, že tím, že se jedná o reinterpretaci, a ne o revizi základního zákona, vyhne se premiér nutnosti referenda.
Premiér Abe změny ve vnímání bezpečnosti země prosazuje dlouhodobě. K nynějšímu kroku se odhodlal v květnu na základě doporučení svých poradců.
