"Jedinou možností bude ji vypustit do moře a rozředit ji," prohlásil minulé úterý Harada.
Radioaktivní vody je potřeba se brzy zbavit kvůli docházejícímu místu na její skladování. Podle japonské elektrárenské společnosti TEPCO budou nádrže plné do léta 2022. Dosud se v elektrárně nashromáždilo více než milion tun kontaminované vody, která byla použita na ochlazování jader reaktorů elektrárny poničené v roce 2011 zemětřesením a vlnou tsunami.
Jenže vypuštění vody do oceánu polekalo některé environmentalisty nebo třeba sousední Jižní Koreu. "Japonská vláda musí přijmout jediné ekologicky přijatelné řešení této krize, a tím je dlouhodobé skladování kontaminované vody a její čištění od radioaktivních látek, včetně tritia," nechal se podle agentury Reuters slyšet například Shaun Burnie, který působí jako jaderný expert v německé pobočce neziskové organizace Greenpeace.
Jihokorejská vláda si je zase podle svých slov vědoma nebezpečí, jaké může kontaminovaná voda představovat pro lidi i mořský život. Severokorejská státní média označují vypuštění vody dokonce za kriminální čin, který by mohl způsobit jadernou katastrofu.
Neklid vyvolává skutečnost, že vodu v nádržích kontaminovalo zmíněné tritium - radioaktivní izotop vodíku. Britský deník The Telegraph připomíná také obsah japonských vládních dokumentů z loňského roku, podle kterých voda obsahuje i chemické prvky stroncium, jód, rhodium a kobalt, a to nad povolenou úroveň. I společnost TEPCO letos v srpnu přiznala, že ve vodě se kromě tritia nachází další látky.
Nebezpečí nehrozí, říkají experti
Japonská vláda nyní uklidňuje, že nejprve nechá vypracovat analýzu, která by posoudila bezpečnost takového kroku. Ani podle českých odborníků, které oslovil server Aktuálně.cz, není třeba se bát. Výskyt některých látek prý nelze automaticky považovat za nebezpečí.
"Z hlediska ohrožení to není žádný problém. Je to problém toho, jak japonská a mezinárodní veřejnost případné vypuštění vnímá. Voda je vyčištěná, obsah radionuklidů je na velmi nízké úrovni s výjimkou tritia, které má ale zase velmi krátký poločas a nepředstavuje prakticky žádné zdravotní riziko," uvedla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
"Od začátku věděli, že se s vodou budou muset nějak vyrovnat, proto ji čistili. Druhá podstatná věc je, že naprostá většina té vody nepochází z technologie, ale jsou to spodní vody, které protékají pod areálem elektrárny. Základní požadavek prefektury Fukušima a zejména rybářů byl, že se nic z areálu nesmí vypustit do moře, takže se skladuje i tato voda. Proto je jí tak moc," dodala Drábová.
Tritium jako běžná součást životního prostředí
Podobně to vidí i jaderný fyzik Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky v Řeži u Prahy. "Radioaktivní voda, která se dostala do areálu při tsunami, kontaminovala při chlazení reaktorů a dostává jako spodní voda do kontaminovaných míst, byla vyčištěna od téměř všech radionuklidů kromě tritia. Protože je tritium těžký vodík, nelze ho chemicky odlišit od normálního vodíku, takže ve vodě nelze chemicky odseparovat," vysvětluje Wagner.
Český fyzik ale také zdůrazňuje, že tritium je běžnou součástí životního prostředí. "Vzniká vlivem kosmického záření, které dopadá do atmosféry. Potom s deštěm dostává do vody a oceánů, takže tritium je v životním prostředí neustále," říká Wagner. "Kdyby se voda, která obsahuje tritium, zředila na dostatečnou míru, nezpůsobí to žádné problémy."
Co se týče dalších chemických látek, které by mohly ve vodě zůstat, je podle Wagnera nutné, aby byla před případným vypouštěním provedena pečlivá kontrola a byly splněny všechny hygienické limity.
Rybáři se bojí o zákazníky
Když se objevily zprávy o vypouštění radioaktivní vody z Fukušimy, mezi prvními se ozvali místní rybáři. "Jsme ostře proti jakýmkoliv plánům na vypuštění vody do moře," citoval britský deník The Guardian předsedu zdejšího sdružení rybářů.
Rybáři se strachují hlavně kvůli tomu, že by informace o vypuštění kontaminované vody mohly negativně ovlivnit zákazníky a poptávka po rybách a mořských plodech z této oblasti by klesla.
V prefektuře Fukušima například provedli průzkum veřejného mínění, podle kterého by téměř třetina spotřebitelů zvážila, jestli by si produkty z této oblasti koupila, když by vláda vodu vypustila.
"Jejich obavy se netýkají ani tak životního prostředí jako spíš toho, že to může ovlivnit zákazníky," míní i Wagner. Podle něj se tamní rybolov po letech vrací na úroveň před havárií elektrárny.
