Radiace v Rusku: Výbuch se musel týkat jaderného reaktoru, potvrzuje český fyzik

Martin Novák Martin Novák
28. 8. 2019 15:14
Tři týdny po havárii na ruském pobřeží Bílého moře pořád není jasné, co se přesně stalo. Nevíme, proč zemřelo při výbuchu sedm lidí ani proč měřicí stanice v okolí města Severodvinsk zaznamenaly na krátkou dobu až šestnáctkrát vyšší úroveň radiace.
Satelitní snímky pořízené krátce po výbuchu na severu Ruska.
Satelitní snímky pořízené krátce po výbuchu na severu Ruska. | Foto: Profimedia.cz

Ruský meteorologický úřad Rosgidromet tento týden uvedl, že do ovzduší unikly radionuklidy stroncium 91, baryum 139 a lanthanum 140. Norský vědec Nils Bohmer se poté postaral o rozruch prohlášením, že pokud je to pravda, musel explodovat jaderný reaktor.

Podle dřívějších spekulací ruská armáda a zástupci Ruské federální agentury pro atomovou energii (Rosatom) testovali v přísně střeženém vojenském prostoru raketu Burevestnik s jaderným pohonem.

Místo výbuchu na severu Ruska.
Místo výbuchu na severu Ruska. | Foto: Aktuálně.cz

Podle fyzika Vladimíra Wagnera je kolem výbuchu mnoho spekulací a málo potvrzených informací. Zároveň potvrzuje slova vědce Bohmera. "Pokud Rosgidromet naměřil a identifikoval zmíněné radionuklidy, je jasné, že muselo jít o štěpný jaderný reaktor," vysvětluje deníku Aktuálně.cz český odborník, který pracuje na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd v Řeži u Prahy. "Tyto radionuklidy, které jsou štěpnými produkty, se do atmosféry jinak dostat nemohly," upozorňuje Wagner.

Vzhledem k nedostatku informací doporučuje Wagner opatrnost i ohledně zpráv, že skutečně šlo o test rakety s jaderným pohonem.

Rusové popisují, že se jednalo o první test nového raketového motoru na kapalné palivo. "Pro dodávku energie nutné pro iniciaci motoru a udržení správné teploty se může využívat místo klasického elektrického akumulátoru jaderný radionuklidový zdrojgenerátor. Ovšem, zde by stačil právě i jen radionuklidový zdroj. Pokud tam byl štěpný zdroj, muselo to mít podstatnější důvod, tedy třeba právě ta raketa na jaderný pohon. Ale pravdu neznáme, můžeme zatím jen spekulovat," říká český expert.

Agentura Interfax v úterý uvedla, že se radiace podle ruských meteorologů zvýšila kvůli "přechodu oblaku radioaktivních inertních plynů a oblak se vytvořil po rozpadu izotopů barya, stroncia a lanthanu".

"Testy na vojenské střelnici u Severodvinska souvisely s vývojem zbraní, které jsme museli začít vytvářet jako jedno z odvetných opatření kvůli jednostrannému odstoupení USA od smlouvy o omezení protiraketové obrany v roce 2002," prohlásil ruský zástupce u Organizace pro kontrolu úplného zákazu jaderných zkoušek ve Vídni.

Podle Vladimíra Wagnera zvýšená radiace naměřená na severu Ruska nebyla zdraví nebezpečná. "U radiace je důležitá celková dávka. Pokud byla na hodinu zvýšena šestnáctkrát vůči přirozenému pozadí, které působí nepřetržitě celý rok v dané oblasti, ze zdravotního hlediska je to zanedbatelné," vysvětluje a dodává, že zvýšená radiace byla naměřená v bezprostřední blízkosti události, ve městě Severodvinsk.

"Jsou místa na zeměkouli, kde jsou v podstatě celoročně hodnoty přirozené radiace vyšší. Mohou být dokonce i takové, jaké naměřili na hodinu v Severodvinsku, a obyvatelstvu to žádné problémy nezpůsobuje," soudí český expert.

Větší starosti mu ale dělá způsob, jakým ruské úřady o havárii 8. srpna u Severodvinsku informovaly. Připomíná mu to sovětské mlžení po výbuchu reaktoru v Černobylu v roce 1986. "Utajování a spíše neinformování má velmi špatný psychologický dopad na lidi," říká Wagner s tím, že zatajování je v případě událostí ve vojenském zařízení běžné u všech států. "Ovšem v situaci, kdy dojde k nehodě s možností ovlivnění civilního obyvatelstva a ještě s únikem problematických látek, je třeba co nejpřesněji o události a jejich dopadech informovat," upozorňuje.

Video: Rusko na moře vyslalo první plovoucí jadernou elektrárnu na světě

Vyplouvá Akademik Lomonosov, Greenpeace jej označilo za "nukleární Titanik" | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 39 minutami

Většina opozice nechce hlasování o nedůvěře vládě, tvrdí Pekarová

Opozice pravděpodobně nevyvolá hlasování o nedůvěře vládě, o kterém uvažovala poté, co do Česka dorazil audit Evropské komise na téma střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a nejvyšší státní zástupce rozhodl, že bude pokračovat trestní stíhání předsedy vlády v případu Čapího hnízda.

Lídři opozice mluvili o eventuálním hlasování o nedůvěře na čtvrteční schůzce, uvedla Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová

"Byla řešena možnost svolání mimořádné schůze s cílem vyslovit nedůvěru vládě, což většinou ostatní opoziční strany nechtěly. Byl to můj návrh, respektuji, že většina opozitních stran nechce hlasování o nedůvěře vládě vyvolat," uvedla.

Další zprávy