Jako narkoman, který dostane levnou drogu. Závislost Běloruska na Rusku je enormní

Simone Radačičová Simone Radačičová
20. 8. 2020 6:48
Masové demonstrace v Bělorusku proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi upozornily na obrovskou ekonomickou závislost na sousedním Rusku. Země zhruba polovinu svého zahraničního obchodu provádí s Moskvou. Umenšit tento vztah by bylo extrémně komplikované a drahé, myslí si Jan Šír, odborník z Fakulty sociálních věd UK.
Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) a jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko.
Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) a jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko. | Foto: Reuters

Lukašenko po nástupu k moci v roce 1994 bránil přechodu podniků do soukromých rukou. Naopak podporoval velké firmy, které nyní tvoří páteř běloruské ekonomiky. Všechny ovládá stát.

"Stát je tak největším zaměstnavatelem, což ve východním bloku jinde s výjimkou Turkmenistánu nenajdeme," vysvětluje Jan Šír, odborník na země bývalého Sovětského svazu. Státní podniky se na HDP Běloruska podílí naprosto zásadně, asi ze 70 procent. I to je nejvíce v celém postsovětském prostoru, opět po Turkmenistánu. 

Lukašenko za 26 let vlády vytvořil systém, kde je plná zaměstnanost, ale vysoká míra korupce.

Podle Šíra však v zemi na rozdíl od Ruska nebo třeba Ukrajiny nepanuje tak velká nerovnost ve společnosti. Funguje tam také bezplatné zdravotnictví a školství. A to Lukašenkovi do určité míry umožňovalo dlouhá léta udržovat sociální smír ve společnosti.

"Tento model je však sám o sobě neefektivní. Umožňuje mu přežít jen přístup k ruským surovinám a jejich dodávkám za nízké, často vnitroruské ceny," dodává expert. Běloruská ekonomika také pomalu reaguje na inovace a není schopná vyprodukovat silný ekonomický růst.

Pomoc od Ruska

Jedinou možností pro Bělorusko tak dlouhá léta je utužování závislosti na Kremlu. "Jako byste byli narkoman, který má přístup k levnější komoditě. Na něco takového si ekonomika navykne a je pak náchylnější k externím šokům," popisuje Jan Šír. 

Masovými protesty oslabený Lukašenko se právě na Moskvu obrátil, a nikoliv jen s žádostí o ekonomickou pomoc. Několikrát telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a demonstrantům vzkázal, že do země může vstoupit ruská armáda. Kreml nakonec běloruskému prezidentovi ve středu vzkázal, že vojenské angažmá Ruska není nutné. 

Změna by byla komplikovaná

Bělorusko se od Moskvy odpoutat nemůže ani ekonomicky. V zemi funguje 40 velkých státních podniků, které vyrábí zboží s nízkou přidanou hodnotou, například traktory a tahače nebo důlní povozy, které pak vyváží zejména do Ruska. Hlavní roli hraje nižší cena, jinde by se tyto výrobky zřejmě neprosadily. 

Klíčové je také to, že Minsk z Ruska dováží ropu a zemní plyn, které urgentně potřebuje. Vydělávají tak hlavně běloruské rafinerie, které ropu zpracovávají. "Do Evropy pak vyváží naftu a benzin," vysvětluje Jan Šír. 

U plynu je to ale trochu jiné. Bělorusko je důležitá tranzitní země, která si za přepravu dál do Evropy nechává platit. "Je to však riskantní model. Nefunguje běžné konkurenční prostředí, stát ani není nucen fungovat efektivně. Bělorusko je také zranitelné vůči vnějšímu šoku, tedy hlavně z Ruska," dodává Šír. 

Změnit tento systém by bylo podle Šíra velmi náročné. "Snížit závislost na Rusku by bylo extrémně komplikované a drahé. Transformace by byla nákladná, a navíc může zemi oslabit," popisuje expert a dodává, by toho mohli využít zase Rusové a posílit v zemi ještě svůj vliv. 

Video: Podrážděný Lukašenko vystartoval na dělníka v továrně

Alexandr Lukašenko s ochrankou konfrontuje svého odpůrce | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 45 minutami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 1 hodinou

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy