Mrtvých letos ve Švédsku přibylo od ledna asi o 15 procent oproti loňsku a nejvíce od roku 1869. Tehdy se tento stát už třetí rok za sebou potýkal s hladomorem. Ten místní obyvatele donutil jíst chleba z lišejníku a výrazně urychlil vlnu emigrace do Spojených států. V letošním prvním pololetí zemřelo ve Švédsku více než 51 tisíc lidí, v roce 1869 to bylo ještě asi o čtyři tisíce více.
Desetimilionová skandinávská země je celosvětovou výjimkou v taktice boje s koronavirem. Jako jediná nezavřela školy, restaurace a bary ani obchody. Od března byly pouze zrušeny kulturní a sportovní akce s více než padesáti účastníky a omezeny návštěvy v nemocnicích. Epidemiologové místo toho apelovali na zodpovědné chování Švédů, vyzývali je k práci z domova, dodržování odstupu od dalších lidí a vyhýbání se cestování veřejnou dopravou.
"Věřím, že strategie, pro kterou jsme se rozhodli, je správná. K ochraně jednotlivců a zabránění šíření infekce," hájil švédský premiér Stefan Lofven v sobotním rozhovoru pro list Dagens Nyheter nezavádění omezení.
Do pondělí se ve Švédsku nemocí covid-19 nakazilo přes 86 tisíc lidí, 5810 z nich zemřelo, virus si tak vyžádal 575 obětí v přepočtu na milion obyvatel. Úmrtnost tím asi desetinásobně přesáhla tu v sousedním Norsku a Finsku a asi pětinásobně dánskou. Tyto státy omezení v posledních měsících zavedly, i když stále relativně méně přísná než například Česko.
Belgie, Španělsko, Velká Británie nebo Itálie, které všechna omezení zavedly, nakonec zaznamenaly relativně více obětí než Švédsko. Tyto země mají také mnohem větší "přebytky úmrtí" - zemřelo v nich ještě více lidí, než by napovídaly statistiky z minulých let. Hůř je na tom podle tohoto měřítka síly pandemie i Portugalsko nebo Spojené státy.
Zhruba polovinu všech mrtvých s koronavirem Stockholm napočítal v domovech důchodců, podobně jako Belgie. Je to jeden z důvodů, proč švédští epidemiologové srovnání s ostatními severskými státy odmítají. "Počet mrtvých je (u nás) vysoký, ale není extrémně vysoký, pokud ho srovnáte se zeměmi, jako je Belgie, Nizozemsko nebo Velká Británie, ve kterých je průběh epidemie mnohem podobnější jako u našich severských sousedů," hájil se v červencovém rozhovoru pro server CNN Anders Tegnell. Ten švédskou reakci na virus řídí.
Už v červnu ale přiznal, že úřady včas neodhadly, že "potenciál pro šíření nemoci v centrech péče o staré lidi je tak velký". Pokud by už na začátku jara věděl o viru tolik, co o několik měsíců později, "rozhodl by (pro opatření) někde na půli cesty mezi tím, co udělalo Švédsko a zbytek světa".
Jinak si ale za svými rozhodnutími stojí. Hlavním důvodem pro nezavádění omezení je podle Tegnellových slov snaha vybudovat v populaci takzvanou kolektivní imunitu, která by pak obyvatelstvo před šířením nákazy chránila přirozeně. Podobný přístup v březnu zvolila Velká Británie, po kritice stovek vědců a lékařů a předpovědích, že by kvůli tomu mohlo zemřít až půl milionu Britů, ho přehodnotila.
Nějaký druh imunity tu být musí
Jestli se Švédům vybudovat kolektivní imunitu podařilo, není jasné. Ze studie provedené na konci dubna v hlavním městě Stockholmu vyplynulo, že protilátky si tam do té doby vytvořilo jen asi sedm procent obyvatel. Úřady přitom počítaly, že tou dobou už jich bude chráněná aspoň pětina. Aby kolektivní imunita fungovala úplně, musely by si protilátky vytvořit asi tři čtvrtiny všech Švédů.
Jak si ale všímá britský list The Times, během léta - v době, kdy se většina evropských států potýká s druhou vlnou infekce - počty nakažených ve Švédsku vytrvale klesají. Anders Tegnell a další vědci to vysvětlují právě objevující se imunitou. "Samozřejmě že nějaký druh imunity musí být zodpovědný za ten pokles čísel, protože nic jiného se nezměnilo," řekl Tegnell na konci července serveru UnHerd.
Švédsko skutečně žádná nová opatření nezavedlo, ale zároveň ani nezrušilo omezení masových shromáždění a kulturních akcí, stejně jako návštěv v domovech důchodců a nemocnicích. Omezení tak byla na začátku června zhruba stejně přísná jako ve Finsku a Norsku a naopak restriktivnější než třeba v Česku.
Poslechli a zůstali doma
Švédští epidemiologové i politici opakovaně hájí svůj přístup tím, že se řídili zejména zdravotnickými měřítky, ne ekonomickými. Kritici přísných omezení ve Spojených státech a jinde přesto švédský model označovali za ten, který zabrání škodám na vlastní ekonomice. To se ale nepotvrdilo.
Jak vyplývá z předběžných čísel, švédská ekonomika se v druhém čtvrtletí roku 2020 propadla oproti prvnímu o 8,6 procenta, tedy nejvíce za poslední čtyři dekády. Lepší výsledek v tomto ohledu zaznamenalo sousední Finsko a Norsko, česká ekonomika se propadla zhruba stejně (8,4 procenta oproti prvnímu čtvrtletí).
Podle ekonomů to má několik příčin. Švédské hospodářství je relativně hodně závislé na vývozu, který tvoří asi 44 procent ročního HDP, takže se na něj přeneslo zastavení ekonomik ve zbytku světa. Navíc i když Švédové netrávili dlouhé týdny v povinné karanténě, chodili mnohem méně nakupovat a do restaurací i barů, jejichž otevírací doba byla navíc omezená. Některé podniky, které odmítaly dodržovat doporučená hygienická opatření, úřady zavřely úplně. Podle analytiků je tak zřejmé, že Švédové do velké míry poslechli doporučení epidemiologů, a to i v době, kdy jiné vlády omezení v letních měsících postupně rušily.
Celkově by se letos švédská ekonomika měla propadnout zhruba o pět procent. Vláda ve Stockholmu očekává, že stovky tisíc lidí přijdou o práci, zejména kvůli slabému exportu. Nejhorší je situace mezi mladými lidmi do 24 let. Jejich nezaměstnanost je v zemi vysoká dlouhodobě a v červenci jich bylo bez práce skoro 29 procent, o třetinu více než vloni a nejvíce od světové ekonomické krize v letech 2008 a 2009.
"Nicméně hospodářská krize ve Švédsku v první polovině roku je nesrovnatelná s hororem, který probíhá jinde v Evropě," cituje agentura Reuters ekonoma Davida Oxleyho ze společnosti Capital Economics. Průměrný propad hospodářství v EU dosáhl ve druhém čtvrtletí oproti tomu prvnímu bezmála 12 procent. Ještě hůře jsou na tom na cestovním ruchu a pohostinství silně závislé Španělsko (18,5 procenta) nebo Francie (13,8 procenta).
Na fotbal až od října, možná
Neměnnost švédského přístupu odpovídá záměru epidemiologa Anderse Tegnella nastavit pravidla hned na začátku tak, aby mohla fungovat dlouhodobě. Stále tak platí například v březnu zavedený zákaz kulturních a sportovních akcí, rušit ho úřady hodlají postupně a za podmínky dodržení dvoumetrových rozestupů mezi diváky až od 1. října. Naopak nošení roušek Tegnell nadále oficiálně doporučit odmítá. "Je nebezpečné věřit tomu, že roušky mohou něco zásadně změnit, když jde o covid-19," řekl Tegnell listu Financial Times.
Úřady v Norsku, Dánsku i Finsku změnily na nošení roušek v minulém týdnu názor a obyvatelům jejich nošení doporučily, nebo dokonce nařídily. Švédský epidemiolog nicméně nadále věří, že vynucovat jejich nošení, aniž by platila jiná omezení, může lidi povzbudit k riskantnějšímu chování. Má přitom podporu i dalších expertů ze severských zemí nebo například Nizozemska, kteří poukazují na nedostatek vědeckých důkazů o účinnosti zakrývání úst a nosu. Podpora pro roušky ve Švédsku ale roste a sám Tegnell nevylučuje, že například při návštěvě nemocnice nebo u zubaře by jejich doporučení mohl ještě zvážit.
Švédské úřady mezitím oznámily, že pro svých zhruba deset milionů občanů v předstihu objednaly šest milionů dávek vakcíny proti nemoci covid-19, s možností přikoupit ještě o třetinu více. Pocházet by měly od anglicko-švédské farmaceutické společnosti Astra Zeneca, která očkování vyvíjí za podpory Evropské unie. "Pokud bude fungovat a bude bezpečné, tak je možné, že do začátku roku 2022 naočkujeme každého, kdo o to bude stát," řekl švédskému listu Dagens Nyheter Richard Bergström, který má nákup látky pro svou zemi na starosti.
Brusel kromě Astra Zenecy spolupracuje také se společnostmi Johnson & Johnson, Sanofi / Glaxo Smith Kline a Curevac a vyjednává se dvěma dalšími. Záměrem je mít v první polovině roku 2021 k dispozici asi 30 až 50 milionů dávek očkovací látky a až dvakrát tolik v druhém pololetí. Evropská unie má přes 440 milionů obyvatel.
