Výstřední krajně pravicový brazilský prezident Jair Bolsonaro teď bojuje hlavně o své vlastní přežití. Čelí policejnímu vyšetřování a jeho popularita v největší jihoamerické zemi každým týdnem klesá. Brazílie tak v době pandemie přichází o silné vedení, které měl Bolsonaro pro mnoho obyvatel představovat.
Už loni na začátku funkčního období si díky svým nevybíravým výrokům vysloužil ve světových médiích přezdívku "tropický Trump". Jeho politika ale nakonec předčila představy o svébytném konzervativním prezidentovi, který si nebere servítky, a naplnila spíš nejčernější vizi jihoamerického populistického vůdce. Navíc nepříliš úspěšného.
Při řešení problémů je Bolsonaro spíš efektní než efektivní. Když ho loni svět kritizoval za to, jak se staví k masivním požárům v Amazonii, vyhodil šéfa vesmírné agentury, která požáry v pralese monitorovala. Protože kritika sílila i ze strany domorodých kmenů žijících v Amazonii, vyměnil šéfa vládní agentury na ochranu indiánského obyvatelstva FUNAI.
Když teď v době koronavirové pandemie ministr zdravotnictví radil, že by Brazílie měla zavést omezení pohybu, Bolsonaro ho vyhodil.
"Koronavirus je jen lehká chřipka. Musíme tomu čelit jako chlapi, krucinál. Stejně jednou všichni umřeme," sdělil lidem v době, kdy se v Brazílii objevily první případy nákazy. Už tehdy průzkumy ukazovaly, že skoro polovina Brazilců s jeho přístupem k pandemii nesouhlasí.
Dnes má Brazílie oficiálně přes 5500 mrtvých, ale předpokládá se, že podobně jako Rusko, Turecko nebo Mexiko skutečné počty výrazně podsazuje.
Konečně silný protivník
A Bolsonaro pokračuje. Když se jeho rodina dostala do hledáčku vyšetřovatelů kvůli obvinění ze zpronevěry, odvolal šéfa federální policie a plánuje na jeho místo dosadit rodinného přítele.
Zdá se ale, že tentokrát narazil. Minulý pátek kvůli neodůvodněné rošádě v policejním vedení rezignoval ministr spravedlnosti Sergio Moro.
Bývalý soudce Moro je široce respektovanou a populární postavou. Před pár lety vyšetřoval obří korupční kauzu, která skončila obviněním a zatčením vysoce postavených politiků, včetně dvou bývalých prezidentů Michela Temera a Luize Luly da Silvy, a vedla k odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové. Kauza Mora v zemi proslavila jako zarytého bojovníka proti korupci. I proto si ho Jair Bolsonaro vybral do vlády na pozici ministra spravedlnosti.
Teď ale stojí Sergio Moro proti němu. "Jsem své zemi vždycky k dispozici," prohlásil při rezignaci. Svůj odchod odůvodnil tím, že Bolsonaro podle něj zkouší ovlivnit policejní vyšetřování členů své rodiny.
Korupční aféry se týkají několika členů jeho rodiny, včetně bývalé manželky a bývalého tchána. Jeho syn Carlos Bolsonaro čelí podezření, že organizoval šíření lživých zpráv, které měly poškodit prezidentovy kritiky. Další syn Flávio měl coby senátor ve státu Rio de Janeiro dohlížet na praní špinavých peněz a údajně měl i vazby na členy obávaných zločineckých gangů v Riu.
Morovo nařčení, že se je otec snaží chránit svými zásahy do vyšetřování, teď prošetřuje federální policie. V úterý brazilský nejvyšší soud rozhodl, že na to má dva měsíce. Na konci června se tedy ukáže, jestli státní zástupce podá žalobu proti prezidentovi za maření vyšetřování, nebo proti bývalému ministrovi Morovi za pomluvu.
Nepopulární populista
Ať už vyšetřování dopadne jakkoliv, získat Brazilce zpět na svou stranu bude pro Bolsonara obtížné. Průzkumy ukazují, že většina Brazilců věří v pravdivost Morova obvinění. Skoro polovina obyvatel si pak myslí, že by Bolsonaro měl odstoupit.
Bolsonarovi chybí i politická podpora, svou kariéru totiž nespojil s žádnou stranou. Na Sociálně liberální stranu, za kterou kandidoval, se už spoléhat nemůže a plán založit stranu novou mu ještě nevyšel. Jak napsal americký deník Washington Post, je těžké být populistou, když nejste populární.
Lidé mu zazlívají, že místo aby se soustředil na boj s koronavirem, snaží se chránit své syny před policejním vyšetřováním. "Rozděluje pozornost vlády i společnosti a plýtvá energií a úsilím, které by se v tak vážné době pandemie měly soustředit výhradně na boj proti covid-19," citoval americký deník brazilského politologa Paula Calmona.
