Brazílie je po Spojených státech nejhůře postiženou zemí koronavirem. Každý den se tu nakazí přes deset tisíc lidí.
Celkem je v Brazílii skoro milion nakažených a přes 47 tisíc lidí už na nemoc covid-19 zemřelo. To říkají webové stránky brazilského ministerstva zdravotnictví, které skutečná čísla podle kritiků podsazuje. Minulý víkend se dokonce pokusilo statistiky skrýt, po rozhodnutí Nejvyššího soudu se ale data na stránkách znovu objevila.
Jair Bolsonaro epidemii nadále zlehčuje. Každý víkend se v hlavním městě Brasília koná demonstrace na jeho podporu, kam občas přichází pozdravit své příznivce. Nikdy nenosí roušku, zato ho vždy obklopuje vojenská policie. Když ho jeden z fanoušků před dvěma týdny požádal, aby rodinám obětí covidu-19 řekl nějaká slova útěchy, prohlásil, že je mu "líto všech, kdo zemřeli, ale takový je osud každého".
Když se v 70. letech minulého století v Brazílii šířila epidemie meningitidy, stavěla se k tomu tehdejší vojenská vláda obdobně. Odmítala vážnost situace a utajovala informace o skutečných počtech obětí, zatímco se nemocnice plnily a lidé umírali. Pomáhala jim k tomu cenzura, noviny měly zakázáno o epidemii psát. Tehdy se informace pokusilo utajit ministerstvo zdravotnictví.
I teď, třicet let po konci diktatury, toto klíčové ministerstvo v době pandemie ovládají armádní důstojníci. Během dvou měsíců odešli po neshodách s Bolsonarem dva ministři zdravotnictví, resort teď vede generálmajor Eduardo Pazuello.
Vláda plná vojáků
Teď je z celkových 22 ministrů v Bolsonarově vládě už deset současných nebo bývalých vojáků. Další tři tisíce vojáků vláda nějakým způsobem zaměstnává. Tolik jich nebylo mezi vládními úředníky ani během diktatury.
"Musíme se bránit ničení demokratického pořádku a vyhnout se tomu, co se stalo ve Výmarské republice," komentoval Bolsonarovu politiku soudce Nejvyššího soudu Celso de Mello, a nepřímo tak srovnal pravicového prezidenta s německým diktátorem Adolfem Hitlerem.
"Brazilská demokracie je v ohrožení. Prezident se nesnaží jen vytvořit institucionální konflikt, ale také se pokouší povzbuzovat násilné skupiny," souhlasí v článku listu The Economist právník a děkan vysoké školy Getúlia Vargase v Sao Paulu Oscar Vilhena Vieira.
Bolsonaro konflikty skutečně sám tvoří. Čelí policejnímu vyšetřování kvůli obvinění, že se snažil zabránit stíhání svých dvou synů podezřelých z korupce, zpronevěry a dezinformační kampaně. Když se jeho rodina dostala do hledáčku vyšetřovatelů, odvolal šéfa federální policie. Je taky rozhádaný s několika guvernéry jednotlivých brazilských států, kteří se rozhodli navzdory vládní politice zavést kvůli šíření viru karanténu.
Někteří z Bolsonarových nejbližších lidí varují, že se ve sporu s demokratickými institucemi armáda postaví na stranu prezidenta a ten pak získá neomezenou moc v zemi.
"Už nejde o názor, jestli se to stane, ale kdy se to stane," komentoval nedávno prezidentův syn Eduardo Bolsonaro obavy z toho, že brazilskému demokratickému uspořádání hrozí rozpad. Situace v Brazílii je chaotická a nejbližší okruh Bolsonarových lidí se shoduje, že armáda by mohla nastolit pořádek.
Slabý prezident potřebuje armádu
Britský týdeník The Economist připomíná, že Bolsonaro byl poslancem 28 let a nikdy neprojevoval zvláštní respekt k demokratickému uspořádání. Důvody, proč se teď jeho odpor k demokracii ještě prohlubuje, jsou podle listu dva: jednak čelí zmíněnému vyšetřování Nejvyššího soudu, které může vést až k jeho odvolání, a pak se také ukazuje, že jeho schopnost vládnout obrovské a lidnaté zemi, navíc v době pandemie koronaviru, není moc silná.
Bolsonaro neudělal žádné rozhodnutí, které by pomohlo šíření nákazy zastavit, nebo alespoň zpomalit. Jeho popularita dramaticky klesá, zatím si v průzkumech drží přízeň asi 30 procent voličů.
Bolsonaro, kterému se loni při nástupu do funkce přezdívalo "tropický Trump" (s odkazem na amerického prezidenta Donalda Trumpa), je vlastně tak slabý prezident, že mu nezbývá nic jiného než se čím dál víc spoléhat na podporu armády, dodává týdeník.
Jenže i armáda pod jeho rukama riskuje. Má také například za úkol chránit amazonský prales před požáry a odlesňováním, to se jí ale zatím nedaří. Požáry často zakládají farmáři a chovatelé dobytka, les mizí i kvůli nelegální těžbě. Odlesňování se i letos zrychluje a panují obavy, že se bude opakovat loňská katastrofa, kdy zmizelo 10 123 kilometrů čtverečních zeleně.
Navíc sám Bolsonaro jednotu armády štěpí. Na vládních postech sedí důstojníci nehledě na hodnosti, takže se stává, že v prezidentském paláci mají vyšší šarže méně pravomocí než ty nižší.
