Jaderné úložiště v Gorlebenu může ohrozit erupce plynu

Radim Klekner Radim Klekner
13. 12. 2011 20:23
Německo vyprodukuje každým rokem 450 tun jaderného odpadu
JE Neckarwestheim se dvěma reaktory. Připojeny do sítě byly v letech 1976 a 1989.
JE Neckarwestheim se dvěma reaktory. Připojeny do sítě byly v letech 1976 a 1989. | Foto: Reuters

Gorleben, Dolní Sasko - Ačkoliv se letos Německo rozhodlo definitivně vystoupit z jaderné energetiky, ani v nejmenším tím nevyřešilo problém radioaktivního odpadu. Pouze snížilo celkový objem vyhořelého paliva, které bude muset jednoho dne uložit pod zem. Německé atomové elektrárny ho vyprodukují každým rokem 450 tun.

Spolková vláda uvažovala o tom, že úložiště radioaktivního odpadu zřídí v opuštěném solném dole u dolnosaského Gorlebenu, teď ale bude muset své plány přehodnotit.

Podle zprávy někdejšího sekčního šéfa Spolkového úřadu pro ochranu před radioaktivitou (BfS) Ulricha Kleemanna totiž pod solným ložiskem probíhá tektonická zóna s plynovými kavernami a hrozí, že metan pronikne puklinami do vytěžených prostor, kde by se mohl začít hromadit ve výbušných koncentracích.

Pokud by v nich byl ukládán jaderný odpad, mohlo by v případě exploze plynu dojít k nekontrolovatelnému úniku radioaktivity. Solné ložisko nad sebou nemá nepropustné jílové vrstvy, takže vážně hrozí, že by radioaktivní látka rozmetaná výbuchem pronikla na zemský povrch.

"Gorleben by neměl být zařazen do užšího výběru lokalit, s nimž se počítá pro možnost vybudování jaderného úložiště," varuje Kleemann ve své zprávě opírající se o nový vrtný průzkum.

Jeho tvrzení částečně relativizují posudky jiných geologů, podle kterých se nad zónou plynových kavern nachází kompaktní a téměř tisíc metrů silná vrstva usazenin obsahujících halit (chlorid sodný) a další soli.

Archivy bývalé NDR

O existenci plynonosných vrstev o mocnosti 50-75 metrů nacházejících se pod solným ložiskem v hloubce přibližně tří kilometrů věděli geologové již dříve a potvrdily je také informace v archivech bývalé NDR, která na druhé straně někdejší vnitroněmecké hranice kdysi prováděla vrtný průzkum.

U sasko-anhaltského Salzwedelu se dříve nacházel největší podzemní zásobník plynu v bývalém východním Německu. Využíval právě stará, vytěžená ložiska soli kamenné.

Gorleben nyní slouží jako mezisklad vyhořelého paliva a v současnosti se v něm nachází  více než stovka kontejnerů typu Castor, které každým rokem Německo převáží za bouřlivých protestů odpůrců jádra ze zpracovatelského závodu v západofrancouzském La Hague po železnici a silnici z Normandie do téměř 1500 km vzdáleného Dolního Saska.

Jako další možné lokality pro ukládání jaderného odpadu připadá v Německu v úvahu bývalý důl Konrád u dolnosaského Salzgitteru či vytěžené solné ložisko u sasko-anhaltského Morslebenu. 

  

 

Právě se děje

před 11 minutami

Kosovo se obává vyloučení z play off o postup na fotbalové Euro

Fotbalové reprezentaci Kosova hrozí kvůli zásahům politiků do fungování tamního fotbalového svazu vyloučení z play off o postup na mistrovství Evropy v příštím roce. Jak s odvoláním na severomakedonský server Infosport.mk uvedla balkánská média, UEFA i Mezinárodní fotbalová federace FIFA s nelibostí sledují zasahování prištinských vládních míst do fungování fotbalového svazu, zejména nedávný pokus dosáhnout odvolání jeho šéfa Agima Ademiho.

Kosovu tak podle webu reálně hrozí dvou- až pětiletý distanc z mezinárodních soutěží, což by ovlivnilo také play off o poslední volná místa na evropském šampionátu v příštím roce. Kosovská reprezentace se má na konci března utkat nejprve se Severní Makedonií a v případě výhry pak o postup na ME s vítězem zápasu Gruzie - Bělorusko.

Pokud by ale bylo Kosovo suspendováno, půjde do finále play off skupiny D podle médií rovnou severomakedonský tým.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

V Madridu začal pochod za klima, v jeho čele jdou indiáni a Greta Thunbergová

V Madridu začal Pochod za klima, který má připomenout naléhavost boje za ochranu ovzduší. Koná se v souvislosti konferencí OSN o změnách klimatu (COP25), která ve španělské metropoli začala v pondělí. V čele pochodu jdou jihoameričtí indiáni a účastní se ho i mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová.

Organizátoři očekávají desítky tisíc účastníků, uvedl deník La Vanguardia. Už v začátku pochodu, který se vydal od madridského nádraží Atocha přes centrum španělské metropole, začali lidé volat mimo jiné "Není žádná planeta B" či "Klimatickou spravedlnost, teď". Podle deníku El País je kromě španělštiny v davu slyšet také portugalština.

Lidé nesou transparenty vyzývající k omezení emisí skleníkových plynů a okamžitým činům v boji proti globálnímu oteplování. Některé transparenty, například s nápisem Konzum Tě zkonzumuje, rozdávali mladí lidé před začátkem pochodu těm, kdo přišli s prázdnýma rukama.

Zdroj: ČTK
Další zprávy