Gorleben, Dolní Sasko - Ačkoliv se letos Německo rozhodlo definitivně vystoupit z jaderné energetiky, ani v nejmenším tím nevyřešilo problém radioaktivního odpadu. Pouze snížilo celkový objem vyhořelého paliva, které bude muset jednoho dne uložit pod zem. Německé atomové elektrárny ho vyprodukují každým rokem 450 tun.
Spolková vláda uvažovala o tom, že úložiště radioaktivního odpadu zřídí v opuštěném solném dole u dolnosaského Gorlebenu, teď ale bude muset své plány přehodnotit.
Podle zprávy někdejšího sekčního šéfa Spolkového úřadu pro ochranu před radioaktivitou (BfS) Ulricha Kleemanna totiž pod solným ložiskem probíhá tektonická zóna s plynovými kavernami a hrozí, že metan pronikne puklinami do vytěžených prostor, kde by se mohl začít hromadit ve výbušných koncentracích.
Pokud by v nich byl ukládán jaderný odpad, mohlo by v případě exploze plynu dojít k nekontrolovatelnému úniku radioaktivity. Solné ložisko nad sebou nemá nepropustné jílové vrstvy, takže vážně hrozí, že by radioaktivní látka rozmetaná výbuchem pronikla na zemský povrch.
"Gorleben by neměl být zařazen do užšího výběru lokalit, s nimž se počítá pro možnost vybudování jaderného úložiště," varuje Kleemann ve své zprávě opírající se o nový vrtný průzkum.
Jeho tvrzení částečně relativizují posudky jiných geologů, podle kterých se nad zónou plynových kavern nachází kompaktní a téměř tisíc metrů silná vrstva usazenin obsahujících halit (chlorid sodný) a další soli.
Archivy bývalé NDR
O existenci plynonosných vrstev o mocnosti 50-75 metrů nacházejících se pod solným ložiskem v hloubce přibližně tří kilometrů věděli geologové již dříve a potvrdily je také informace v archivech bývalé NDR, která na druhé straně někdejší vnitroněmecké hranice kdysi prováděla vrtný průzkum.
U sasko-anhaltského Salzwedelu se dříve nacházel největší podzemní zásobník plynu v bývalém východním Německu. Využíval právě stará, vytěžená ložiska soli kamenné.
Gorleben nyní slouží jako mezisklad vyhořelého paliva a v současnosti se v něm nachází více než stovka kontejnerů typu Castor, které každým rokem Německo převáží za bouřlivých protestů odpůrců jádra ze zpracovatelského závodu v západofrancouzském La Hague po železnici a silnici z Normandie do téměř 1500 km vzdáleného Dolního Saska.
Jako další možné lokality pro ukládání jaderného odpadu připadá v Německu v úvahu bývalý důl Konrád u dolnosaského Salzgitteru či vytěžené solné ložisko u sasko-anhaltského Morslebenu.
