Washington - Americký prezident Barack Obama a izraelský premiér Benjamin Netanjahu, jejichž vztahy lze nanejvýš označit za „korektní", se chystají na další nepříjemný rozhovor v Bílém domě.
Téma je tentokrát předem dané a stanovil je šéf Bílého domu ve svém včerejším projevu o budoucnosti Blízkého východu, když jako první americký prezident explicitně řekl, že Izrael by se měl vrátit do hranic z roku 1967 a umožnit tímto způsobem vznik palestinského státu.
Izraelský premiér Netanjahu, který se v tu chvíli již chystal na cestu do USA, okamžitě rozzlobeně reagoval, že židovský stát by měl hranice, které by se možná „nedaly uhájit".
Jedním z důvodů, proč Izrael zahájil v roce 1967 takzvanou šestidenní válku, při níž bleskově dobyl Gazu, Západní břeh Jordánu, Golanské výšiny, Sinaj a Východní Jeruzalém, byla právě skutečnost, že jeho tehdejší hranice bez přírodních překážek byly velmi zranitelné.
Z dobytých území zatím vrátil jen Sinajský poloostrov, který od roku 1979 opět patří Egyptu. Mezi izraelskými představiteli vyvolal Obama svým proslovem - zvláště kritikou výstavby izraelských osad na okupovaných územích - naprosté zděšení.
Izraelci navíc vnímají jeho návrhy jako nátlak, protože americká strana jim o obsahu Obamovy řeči dopředu neřekla ani slovo.
Obama chce „vymazat Izrael z mapy"
Netanjahu proto ve své reakci prohlásil, že při svém jednání s šéfem Bílého domu bude očekávat „opětné potvrzení závazků k Izraeli, k nimž se Spojené státy přihlásily v roce 2004".
Je to narážka na dopis od tehdejšího prezidenta George W. Bushe, který v něm naznačil, že židovský stát si bude moci uchovat velké osady vybudované na okupovaných územích, ať už bude palestinsko-izraelské mírové urovnání jakékoli.
Někteří izraelští představitelé jsou ještě radikálnější.
„Nyní je jasné, že americký prezident přijal neslavně známý „etapový plán" Jásira Arafata a doufá v postupné vymazání Izraele z mapy, jestliže volá po návratu Izraele do hranic z roku 1967, aniž by Palestinci museli předtím alespoň zasednout k vyjednávacímu stolu," citoval list The New York Times Dannyho Danona, poslance za Netanjahuovu pravicovou stranu Likud.
Izrael trvá na tom, že si své osady musí zachovat. Návrat k hranicím z roku 1967 by podle něj mimo jiné znamenal, že by se 300 000 Izraelců náhle stalo menšinou v cizím státě.
Obama navrhuje, aby se židovský stát vrátil do hranic z roku 1967, současně ale říká, že otázka izraelských osad by se řešila výměnou území za území.
To však Izrael odmítá a stejně tak nehodlá zastavit výstavbu nových osad na Západním břehu Jordánu.
Ostré hádky
Premiér Netanjahu od začátku přijímal Obamu s krajním podezřením, neboť americký prezident je z Demokratické strany, jeho otcem byl muslim z Keni a názory na izraelsko-palestinský konflikt si přinejmenším zpočátku tvořil v diskusích s propalestinskými politology.
Podle listu The New York Times se izraelský premiér dokonce pokusil na poslední chvíli přimět Obamu, aby ve své řeči nemluvil o potřebě návratu k hranicím z roku 1967.
Netanjahu měl kvůli tomu jen několik hodin před Obamovým projevem zuřivou telefonickou výměnu názorů s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou, ale neuspěl.
Podle pozorovatelů je vzhledem k posledním událostem Netanjahuova cesta do USA už zcela zbytečná.
Již před nimi se neočekávalo, že by mohla přinést nějaký posun, natož pak průlom v izraelsko-palestinském mírovém procesu, nyní s velkou pravděpodobností jen potvrdí stále větší názorový nesouhlas mezi současnou izraelskou vládou a Bílým domem.
