Strana zelených s lístkem marihuany v logu hodlá legalizovat měkké drogy, představitelům Strany pro boj s bankami se nelíbí vysoké bankovní poplatky.
Malé okrajové strany tak dávají šanci voličům unaveným debatou o tom, jak ukončit konflikt s Palestinou. Přibližně dvacet procent voličů není stále rozhodnuto, koho budou volit.
"Je jasné, že izraelská veřejnost je unavena politikou, Není proti divu, že tak neustále stoupá počet nerozhodnutých voličů," prohlásila socioložka z telavivské univerzity Hanna Herzogová.
"Volba stany, jako jsou například Zelení, dává jasně najevo nespokojenost se současným stavem," dodala.
Dramatické změny se nečekají
Žádné převratné změny se však na izraelské politické scéně neočekávají.
Podle předvolebních průzkumů si stále nejlépe vede středová strana Kadima (Vpřed) v čele v úřadujícím premiérem Ehudem Olmertem následovaná levicovou Stranou práce a pravicovým Likudem, který by ve volbách mohl získat kolem 15 křesel. Na čtvrtém místě se v průzkumech umísťuje ultraortodoxní strana Šás.
Podle politologa Abrahama Diskina z jeruzalémské hebrejské univerzity "chce být Šás v každé koalici" nehledě na to, zda s vítěznou stranou Vpřed a levicovou Stranou práce nebo pravicovým Likudem.
Duchovní vůdce strany Šás Ovadia Josef by se tak mohl stát spojencem Olmerta a Perece v povolební koalici. Úřadující premiér Olmert však doufá, že jeho strana potřebné hlasy přece jen získá.
Průzkumy jí momentnálně přisuzují 37 až 40 křesel ve 120členném Knessetu. Levicová Strana práce se pohybuje mezi 19 až 20 křesly. V potřebné většině 61 křesel jí tak několik křesel přece jen chybí.
Strana Ovadia Josefa pravidelně získává podporu ultraortodoxních a chudých obyvatel. Podle komentátora deníku Haaretz předpolební průzkumy stranu Šás většinou podceňují a její reálný počet míst v parlamentu tak může být ještě vyšší.
Cílem stažení ze Západního břehu
Pro vítězství ve volbách dělá Olmert vše. Nástupce Ariela Šarona slibuje pokračování v politice svého předchůdce, jejíž součástí je i další stahování z některých osad na Západním břehu, stejně jako tvrdý postoj vůči palestinské vládě Hamasu.
A právě stažení se Západního břehu je trnem v oku pravicových stran. Koalice Národní unie a Národní náboženské strany se stažení snaží zabránit a s tímto programem jde i do voleb.
Obecně však situace v Izraeli nepřináší nic nového a programy jednotlivých stran se liší jen minimálně. Vláda tak bude koaliční a vytvořit ji teoreticky může hned několik stran.
Do Knessetu míří i Zelení
Strana zelených s ultraliberálním programem by ve volbách plánovaných na 28. března mohla poprvé překročit dvouprocentní práh potřebný pro vstup do Knessetu a konečně získat křesla v izraelském parlamentu.
Její předseda Boaz Wachtel se domnívá, že voliči se obrací na menší strany, protože "jsou znechuceni ze současného stavu politiky, kterou veřejnost vidí jako zkorumpovanou a nedostačující".
Kromě Zelených figurují na politické scéně také strany, které se zaměřily na chudé. Jejich počet v sedmimilionovém židovském státě totiž dosahuje již dvaceti procent.
"Izrael nemůže pokračovat tímto směrem, obohacovat bohaté na úkor chudých," prohlásil Eliezer Levinger ze Strany pro boj s bankami. "Malé strany se dlouho snažily, aby jejich hlasy byly slyšet. Tentokrát bude jejich křik konečně slyšet," dodal.
