Izraelská revoluce. Ortodoxní židé narukují do armády

Martin Novák Martin Novák
12. 3. 2014 14:15
Zákon, rozdělující zemi, schválil parlament. Argument, že ortodoxní věřící pomáhají státu modlitbami a studiem judaismu, neobstál.
Hlaveň izraelského tanku
Hlaveň izraelského tanku | Foto: Reuters

JeruzalémIzraelská armáda bude mít nové rekruty. Ale takové, kteří se do služby patrně nepohrnou s velkým nadšením, pokud ji rovnou nehodlají sabotovat.

Parlament schválil zákon, kterým se ruší dosavadní výjimka z povinnosti vojenské služby pro ortodoxní a ultraortodoxní židy. Ti tak budou muset narukovat vůbec poprvé od vzniku židovského státu v roce 1948.

Jejich argument, že pomáhají státu modlitbami, studiem judaismu a že "největším ochráncem Izraele není armáda, ale Bůh", před zákonodárci neobstál.

Foto: Reuters

Nepomohly ani desetitisícové demonstrace mužů, pověstných černými obleky i klobouky a plnovousem. Poslanci rozhodli o zrušení výjimky počtem sedmašedesáti hlasů proti jednomu. Opozice hlasování bojkotovala.

Do zbraně povolá Izrael ortodoxní židy poprvé v roce 2017, jen zhruba 1800 z nich dostane výjimku pro "studijní účely".

Jde o problém, který izraelskou společnost dlouhodobě rozděluje. Zastánci zákona tvrdí, že vojenskou povinnost by měl sdílet každý, kdo v Izraeli žije.

"Je to černý den pro celou zemi. Stát Izrael ztratil právo nazývat se židovským i demokratickým," řekl ortodoxní poslanec Moše Gafni.

Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Vojenská služba je povinná i pro ženy, arabští občané Izraele ale v armádě neslouží.

"Teď si musíme vyhrnout rukávy a naše ortodoxní bratry začlenit do ekonomiky a služby Izraeli," uvedl na sociální síti Twitter ministr hospodářství Naftali Bennett.

Podle něj by každý občan Izraele měl možnost bránit svoji zemi považovat za privilegium.

Odhady demografů hovoří o tom, že zhruba každý desátý obyvatel Izraele je ortodoxní žid.

Žije zde i specifická komunita ultraortodoxních židů, kteří neuznávají sionismus ani Izrael, protože podle jejich názoru stát nevznikl Božím zásahem. A holocaust považují za trest, který Židy kvůli sionismu stihl.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Produkce medu loni klesla o 40 procent, vyrobilo se ho nejméně od roku 1993

Produkce medu loni klesla o 40 procent na 4997 tun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). To je nejméně od vzniku Česka v roce 1993. Podle Českého svazu včelařů může jít o nejhorší rok za půl století.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Soud v Senegalu obvinil opozičního politika ze znásilnění. Zemi zaplavily protesty

Senegalský soud v pondělí obvinil opozičního politika Ousmana Sonka ze znásilnění a na kauci ho propustil. Oznámila to agentura Reuters, podle níž by mohlo Sonkovo propuštění pomoci uvolnit napětí, které v zemi panuje od minulého týdne.

Sonkovi příznivci považují obvinění za vyřizování politických účtů. Několik dní proti Sonkově uvěznění protestovali a v pondělí měl začít další třídenní protest. Senegal byl dosud považován za stabilní zemi v jinak neklidné oblasti. Současné nepokoje jsou největší za mnoho let.

Sonko vznesená obvinění odmítl a řekl, že jsou motivovaná politicky. Jeho případ obrací pozornost na prezidenta Mackyho Salla. Podle opozice se bezdůvodně zaměřuje na politické soupeře. Panuje podezření, že bude chtít své působení ve funkci prodloužit nad ústavně povolený dvojí mandát.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Basketbalistky čeká na ME Francie, Rusko a Chorvatsko

České basketbalistky se na červnovém mistrovství Evropy utkají v základní skupině D ve Štrasburku s domácí Francií, Ruskem a Chorvatskem. Rozhodl o tom dnešní los ve Valencii, kde turnaj vyvrcholí. V případě úspěchu se tam svěřenkyně trenéra Štefana Svitka budou stěhovat na semifinále či zápasy o konečné umístění.

před 1 hodinou

Praha poskytne šest bytů Bělorusům pronásledovaným režimem

Pražský magistrát poskytne šest bytů běloruským občanům, kteří se stali obětí represí režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Čtyři byty jsou určeny pro rodiny a dva byty pro jednotlivce. Nájemné bude 180 korun za metr čtvereční měsíčně. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Praha v minulosti podpořila opozici v Bělorusku například vyvěšením vlajky na magistrátu a nasvícením Petřínské rozhledny. O byty město požádal odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

"Stojím za svobodným Běloruskem a demokratickými hodnotami a odsuzuji násilí proti tamním obyvatelům. Teď se navíc ze symbolické roviny posouváme ke konkrétním krokům," uvedl primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Ve většině případů se podle dokumentu jedná o rodiny v mladším produktivním věku. Stát běloruským občanům nabídne podporu sociálních pracovníků, tlumočníka nebo pomůže se zaplacením prvních nájmů a základním vybavením bytů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy