Jeruzalém/Dakar/Wellington - Izrael dnes oznámil, že se nepodřídí v pátek přijaté rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která po židovském státu požaduje, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil rezoluci za "neobjektivní a hanebnou". Upozornil, že jeho vláda přijme odvetná opatření v podobě zablokování finančních příspěvků do institucí OSN.
Jeruzalém také dal najevo, že přijme odvetná opatření proti Senegalu, který rezoluci pomohl prosadit. Bílý dům odmítl spekulace, že by postoj USA, které Izrael při hlasování v Radě nepodpořily, byl osobním útokem prezidenta Baracka Obamy na Netanjahua.
Obamův nástupce Donald Trump varoval, že mírové vyjednávání mezi Izraelci a Palestinci bude kvůli rezoluci mnohem komplikovanější.
Rezoluci v patnáctičlenné Radě bezpečnosti schválilo 14 zemí. Spojené státy se tentokrát hlasování zdržely. Díky nepoužití amerického práva veta tak dokument mohl projít. Dříve blízké vazby Izraele a USA se v posledních letech zhoršily, zvláště kvůli jaderné dohodě světových velmocí s Íránem prosazené právě americkým prezidentem.
Objevily se rovněž spekulace, že mezi Obamou a Netanjahuem panuje osobní nepřátelství. Na dotaz, zda by mohlo jít ze strany USA o určitou mstu, ale prezidentský poradce pro otázky národní bezpečnosti Ben Rhodes uvedl: "Absolutně nikoliv." Washington podle něj židovský stát i nadále podporuje, výstavbu nových osad nicméně kritizuje již dlouhá léta.
Trump, který po Obamovi nastoupí do funkce prezidenta USA v lednu, vyjádřil na twitteru nad přijetím rezoluce politování. Podle něho jde o velkou porážku pro Izrael. Trump ale zdůraznil zároveň, že se podaří tuto údajnou překážku v blízkovýchodním mírovém procesu nakonec překonat, až sám vstoupí do Bílého domu.
Rezoluce na Izrael naléhá, aby "okamžitě a zcela ukončil veškeré osídlování na okupovaných palestinských územích, včetně východního Jeruzaléma". Výstavba osad podle ní "představuje zjevné porušení mezinárodního práva".
"Izrael odmítá tuto ostudnou protiizraelskou rezoluci OSN a nebude se řídit jejími podmínkami," oznámila kancelář Benjamina Netanjahua. "Rada bezpečnosti nedělá nic pro zastavení masakrování půl milionu lidí v Sýrii a současně se spojí proti jediné skutečné demokracii na Blízkém východě," stojí také v prohlášení Jeruzaléma.
"Rozhodnutí, které bylo přijato, je neobjektivní a ostudné, ale my ho překonáme. Bude to nějakou dobu trvat, ale toto rozhodnutí zvrátíme," reagoval Netanjahu v projevu, který odvysílala izraelská televize.
Netanjahu pověřil ministerstvo zahraničí, aby zablokovalo příspěvky ve výši zhruba 30 milionů šekelů (přes 200 milionů korun) pěti institucím OSN, které jsou prý obzvláště nepřátelské k Izraeli. Židovský stát také ukončí veškerou rozvojovou pomoc Senegalu, který rezoluci podpořil. Předseda vlády také nařídil zrušit plánovanou lednovou návštěvu senegalského ministra zahraničí v Izraeli, řekl Netanjahuův mluvčí David Keys.
Izraelského velvyslance v Senegalu premiér povolal ke konzultacím do Jeruzaléma. Stejný krok, kterým se v diplomacii signalizuje nelibost, podnikl Izrael i vůči Novému Zélandu. Tento stát také hlasoval pro rezoluci.
Palestinci rozhodnutí Rady bezpečnosti ihned uvítali. "Jde o vítězství mezinárodního práva, vítězství civilizovaného jazyka a vyjednávání a absolutní odmítnutí extremistických sil v Izraeli," uvedl hlavní palestinský vyjednávač Saíb Irikát. Přijetí rezoluce ocenili i radikálové z palestinského hnutí Hamas, které ovládá Pásmo Gazy. "Hamas si cení postoje zemí, které v Radě bezpečnosti hlasovaly za právo palestinského lidu žít na jeho území," uvedl mluvčí hnutí s tím, že jde o důležitý vývoj mezinárodní pozice. Zároveň vyzval k dalším podobným akcím, které přispějí k "ukončení okupace".
Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Chtějí proto, aby z Předjordánska, tedy Západního břehu, odešli všichni izraelští vojáci i osadníci. Na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě žije asi půl milionu Židů a zhruba 2,5 milionu Palestinců.
