Jeruzalém - Izraelská vláda v neděli podle očekávání schválila návrh propustit 104 dlouhodobě vězněných palestinských Arabů.
Svým krokem chce Jeruzalém přispět k obnovení mírových rozhovorů s Palestinci a zároveň k ukončení několikaletého ochromení pokroku ve vztazích mezi oběma stranami. Rozhovory s Palestinci má Izrael zahájit v úterý ve Washingtonu.
Pro propuštění Arabů vězněných většinou za vražedné útoky na Izraelce hlasovalo na závěr bouřlivého zasedání 13 ministrů vlády Benjamina Netanjahua. Proti se postavilo sedm členů kabinetu a dva se hlasování zdrželi, řekl agenturám činitel izraelské vlády.
Propuštění vězňů, kteří jsou v izraelském vězení 19 až 30 let, požadoval palestinský prezident Mahmúd Abbás jako podmínku pro obnovení rozhovorů. Obě strany dotlačily k jednání Spojené státy a na úterní rozhovory mají navázat devítiměsíční mírová jednání. Delegace na izraelsko-palestinských rozhovorech mají ve Washingtonu vést izraelská ministryně spravedlnosti Cipi Livniová a hlavní palestinský vyjednávač Saíb Irikát.
Netanjahu označil před zasedáním chystané propouštění vězňů za "bolestné rozhodnutí" a vyzval ministry, aby jeho plán podpořili. Propuštění vězňů bude podle něj testem, zda si Palestinci skutečně přejí ukončit letitý spor s židovským státem. "Jsou chvíle, kdy musíme udělat těžká rozhodnutí pro dobro této země, a toto je jedna z nich," řekl Netanjahu na začátku zasedání.
Vláda schválila propouštění vězňů na svobodu ve čtyřech etapách během několika měsíců, podle úmluvy dojednané s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Každá fáze propouštění má být spojena s pokrokem v jednáních.
"Věřím, že to je krok směrem k míru a doufám, že budeme schopni využít příležitosti k obnoveni jednání, kterou nám USA poskytly," komentoval rozhodnutí izraelské vlády Irikát.
Propuštění vězňů Netanjahuovi umožní vyhnout se dalším a pro zemi mnohem podstatnějším palestinským požadavkům. Palestinci zejména požadují zastavit rozšiřování nových izraelských sídlišť za západním břehem Jordánu a chtějí garanci, aby jednání o budoucích hranicích bylo založeno na linii příměří s Jordánskem a dalšími sousedními zeměmi z roku 1949, než Izrael tato území za války v roce 1967 obsadil. Izrael si chce v jakékoli dohodě zachovat několik bloků sídlišť za touto linií a nehodlá se vzdát východního Jeruzaléma, který je součástí jeho hlavního města.
Proti obnovení mírových rozhovorů se proto stavějí palestinští radikálové. V Ramalláhu, kde sídlí Abbásova vláda, protestovaly dnes stovky členů Lidové fronty pro osvobození Palestiny a demonstrace se konaly i v pásmu Gazy. "Slyš Abbási, naše země není na prodej... Naše (palestinská) věc se nikdy nevyřeší jinak než zbraní," provolávali demonstranti v Gaze.
Izraelská vláda dnes také schválila návrh zákona, který předpokládá, že jakákoli mírová dohoda s Palestinci bude muset projít také referendem. "Jakákoli dohoda uzavřená při (mírových) jednáních, bude podrobena referendu. Při takto historicky významném rozhodování o budoucnosti země musí o záležitosti hlasovat každý občan," sdělil na schůzi vlády premiér Netanjahu.
