Pověsti o Chameního smrti se objevují v době, kde vedení země čelí obvinění ze snahy vyrobit jadernou bombu a hovoří se o možném vojenském střetu se Spojenými státy či Izraelem.
Nové spekulace o náletu
Britský list Sunday Times ve svém dnešní vydání s odvoláním na zdroje z izraelské zpravodajské služby tvrdí, že židovský stát pokročil v plánech leteckých útoků na íránská jaderná zařízení.
Letectvo prý chce zničit íránskou jadernou elektrárnu v Natanzu, těžkovodní reaktor v Aráku a továrnu na zpracování uranu v Isfahánu.
Na elektrárnu v Natanzu údajně Izraelci svrhnou střelu s jadernými hlavicemi, které explodují hluboko pod zemí, aby se snížily účinky radioaktivity.
List uvádí, že izraelská letadla chtějí zaútočit pravděpodobně z tureckého vzdušného prostoru.
Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Mark Regev popřel, že by jeho země měla takové plány.
"Jsme pro to, aby byl problém íránského jaderného programu řešen diplomacií," řekl mluvčí v reakci na článek, otištěný v Sunday Times.
Bude se opakovat rok 1981 ?
Izrael v roce 1981 náletem zničil irácký atomový reaktor v Osiraku nedaleko Bagdádu a zbrzdil tak jaderný proram tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna.
Vláda židovského státu obviňuje Teherán, že chce vyrobit jadernou bombu, která bude hrozbou pro přežití Izraele. Írán tvrdí, že jeho jaderný program je určen výhradně pro výrobu energie.
Pochybnosti o Sunday Times
Sunday Times často přináší na svých stránkách zprávy o tajných plánech vojenských operací Izraele nebo USA Názory na podloženost a serióznost jeho informací se různí.
"Pověsti, jaké často přinášejí listy jako Sunday Times, zásadně nekomentujeme," oznámila dnes mluvčí izraelského premiéra Ehuda Olmerta.
Neověřená je také informace o smrti Alího Chameneího, který je nejvýše postaveným politikem v Íránu od roku 1989. Zveřejnilo od včerejška několikt tiskových agentur, rozhlasových stanic a internetových serverů.
Vedení islámské republiky údajně jeho skon zatím tají a oznámí ho, až bude vybrán Chameneího nástupce.
Pověsti o smrti i rakovině
"Ajatolláh Chameneí je v dobrém zdravotním stavu, daří se mu dobře. Mediální spekulace kolem jeho smrti jsou zbytečné," prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Muhammad Husejní.
Už v prosinci se ale objevily zprávy o tom, že sedmašedesátiletý duchovní umírá, protože má rakovinu v pokročilém stadiu.
S odvoláním na hodnověrné zdroje to uvedl bývalý izraelský velvyslanec v Teheránu Uri Lubrani v rozhovoru pro deník Jerusalem Post.
Alí Chameneí nahradil ve funkci duchovního vůdce (tzv.rahbára) vůdce islámské revoluce ajatolláha Ruholláha Chomejního. Chameneí byl v době šáhova režimu v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století vězněn a žil v domácím vězení na jihovýchodě země.
V roce 1981 se stal obětí atentátu. Následkem výbuchu bomby nemůže hýbat levou rukou a údajně trpí velkými bolestmi.
Proti demokracii i Západu
Chameneí je odpůrcem demokratických reforem a sbližování ze západními státy. V devadesátých letech se stavěl proti politice reformního prezidenta Muhammada Chátamího. S jeho nástupcem ve funkci Mahmúdem Ahmadínežádem si rozumí lépe.
Duchovní vůdce je nejvýše postaveným politikem v Íránu, má právo vetovat jakékoliv rozhodnutí prezidenta nebo parlamentu.
