V neděli se rodiny rukojmí držených v Gaze setkaly s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem v jeho jeruzalémské rezidenci. Venku se během setkání sešly davy lidí a téměř dvě hodiny zpívaly smuteční písně, napsal list The Guardian. Úřady židovského státu stále zjišťují, kdo přesně mezi rukojmími je, podle posledních informací Hamás v Gaze nadále drží více než 212 lidí.
"Nezapomeňte na nás," volala jedna žena v davu, v němž měla velká část lidí kolem zápěstí ovázanou žlutou stuhu. Ta se v zemi stala symbolem naděje, že se lidé uvěznění v Gaze vrátí zpět domů. Další účastníci mávali izraelskými vlajkami nebo drželi transparenty s nápisem "Vraťte je domů".
"Poselstvím prezidenta je, že se celé vedení země spojilo, aby tuto krizi vyřešilo," řekl Eyal Eshel, otec devatenáctileté Roni Eshelové, která sloužila na vojenské základně poblíž hranic s Gazou. "Chci vzkázat jedinému člověku, který to může vyřešit, premiérovi Benjaminu Netanjahuovi: Vy jste naše dívky naverboval, naše žádost je, abyste je přivedl domů. Všechny."
Na izraelskou vládu ale netlačí pouze tamní obyvatelé, kteří si znovu přejí vidět své blízké. Několik rukojmí má dvojí občanství a k oddálení pozemní operace vyzývají i blízcí spojenci Izraele. Mezi zajatci je nejméně deset Američanů, sedmnáct Thajců a osm Němců. Stále se pohřešuje také sedm Britů a sedm Francouzů - předpokládá se, že některé z nich taktéž drží Hamás v Gaze.
Silný tlak ze strany USA
Americký prezident Joe Biden si kvůli situaci v neděli volal s Netanjahuem, informoval deník New York Times. Izrael se o plánech možné invaze do Pásma Gazy radí s Pentagonem, o odložení pozemní operace tak vyjednává i ministr obrany USA Lloyd Austin. Denně si volá se svým protějškem Joavem Galantem, potvrdil listu nejmenovaný zdroj z americké administrativy.
V pátek večer se díky vyjednávání, v němž sehrál roli prostředníka Katar, podařilo osvobodit dvě rukojmí - Judith Raananovou a její dceru Natalii. Spojené státy tak nyní o to více přesvědčují Izrael, aby s invazí počkal, protože jednání s Hamásem zaznamenala pokrok. "Administrativa tlačila na izraelské vedení, aby odložilo jednání kvůli pokroku v otázce rukojmí a potřebě dostat do Gazy kamiony s humanitární pomocí," uvedla pro stanici CNN osoba obeznámená s jednáním.
Informaci nepřímo potvrdil i americký ministr zahraničí Antony Blinken. Uvedl, že USA dělají vše proto, aby rukojmí z Gazy dostaly. "Musíme využít všech partnerství a vztahů, které máme, abychom je dostali ven. Izrael dělá totéž."
Spojené státy, nejbližší spojenec Izraele, ale zároveň nechtějí židovskému státu nařizovat, jak se chovat. Bojí se, že by je Izrael mohl zatáhnout do otevřeného konfliktu na Blízkém východě. I proto apelují na opatrný postup. V Iráku už došlo k několika útokům drony na americké síly. Ministerstvo zahraničí také v neděli oznámilo, že nařídilo odchod vládních zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků z velvyslanectví USA v Bagdádu a amerického konzulátu v Irbílu.
Rodiny pohřešovaných se obávají, že čas na možnou záchranu blízkých se krátí. Mnoho příbuzných drželo protestní akci před izraelským vojenským velitelstvím v Tel Avivu s transparenty, které prosily úřady, aby vyjednávaly.
"Odmítání vyjednávání … ničí zbytky důvěry, která zůstala po 7. říjnu," řekla Ruth Halperin-Kaddariová, která se spolu s desítkami dalších lidí shromáždila před sídlem izraelského prezidenta. "Je to naprosté porušení smlouvy mezi lidmi a státem." Někteří demonstranti se obávají, že současné vládě jde víc o její vlastní obraz než o záchranu izraelských rukojmí, citoval je The Guardian.
Jiní rodiče unesených dětí ale za současnou vládou i jejími rozhodnutími stojí. "V době války musí Izraelci přinášet oběti, i když jsou tam naše děti, a zvítězit," řekl izraelskému rozhlasu po setkání s premiérem Cvika Mor, otec chlapce jménem Eitan, který je mezi pohřešovanými.
Izraelská vláda uvedla, že požaduje bezpodmínečné propuštění všech rukojmí zadržovaných v Gaze. "Budeme i nadále dělat vše potřebné, abychom všechny zajatce a pohřešované přivedli zpět domů," reagovala kancelář premiéra Netanjahua.
Tvrdé ostřelování
Bývalý pracovník izraelské zpravodajské služby Avi Melamed ale míní, že navzdory rostoucímu tlaku k pozemní operaci nejspíše dojde. Židovský stát se podle něj bude snažit problém rukojmí oddělit od otázky, jak zastavit Hamás. "Myslím, že Izrael bude věc řešit, jako by žádná válka nebyla, a bude pokračovat ve válečném plánu, jako by rukojmí nebyli," řekl.
Izraelští vojáci pokračují v bombardování území, které je odvetou za bezprecedentní útok ze 7. října, při kterém Hamás zabil nejméně 1400 lidí.
V Pásmu Gazy od té doby izraelské ostřelování zabilo podle úřadů řízených Hamásem přes 5000 lidí a podle teroristů zemřelo i několik jimi držených rukojmí. Radikální hnutí uvedlo, že se zajatců zmocnilo s cílem vyměnit je za některé z tisíců Palestinců zadržovaných v Izraeli.
