Jeruzalém - Krátce poté, co Izrael uzavřel příměří s radikálním islamistickým hnutím Hamás, oznámil svůj zájem jednat také s Libanonem.
Přede dvěma lety spolu přitom ještě obě země vedly válku, při které zahynulo 163 Izraelců (většinou vojáci) a přibližně 1700 Libanonců (většinou civilisté).
Libanonský premiér Fuád Siniora poté prohlásil, že Libanon bude poslední zemí, která s židovským státem uzavře mír. Na nynější izraelské námluvy zatím Bejrút reaguje odtažitě.
Odejde Izrael z farem Šiba'á?
Od války v létě 2006 se však situace proměnila. Izrael je údajně blízko dohodě o výměně zajatců s libanonskou vládní stranou Hizballáh, která už od války drží dva jeho vojáky. Jedná také o uzavření míru se Sýrií, která má na Hizballáh i svého menšího souseda velký vliv.
Mluvčí izraelské vlády Mark Regev ve středu prohlásil, že Izrael je ochoten jednat s Libanonem "přímo, bilaterálně" o "jakýchkoliv sporných otázkách". A to včetně území farem Šiba'á, které Izrael zabral roku 1967 a o něž se pře nejen s Libanonem, ale také se Sýrií.
Podle arabského deníku al-Haját vycházejícího v Londýně nyní Spojené státy na Izrael tlačí, aby farmy Šiba'á vyklidil. To by oslabilo pozici Hizballáhu, který vrácení „celého okupovaného libanonského území" vydává za jeden z důvodů existence svých ozbrojených milic.
Sýrii, nebo Libanonu?
Izraelský list Haaretz však tvrdí, že Olmert si jako podmínku izraelského stažení z okupovaného teritoria klade právě odzbrojení Hizballáhu. Že by to však šíitská organizace, která považuje Izrael za svého hlavního nepřítele, učinila, je velmi nepravděpodobné.
Izraelský premiér se ale podle Haaretzu domnívá, že jednání s Libanonem budou celkově jednodušší než se Sýrií a že sporné otázky mezi oběma zeměmi bude snazší vyřešit.
S napětím se nyní čeká na červencové rozhodnutí OSN, které určí, zda farmy Šiba'á patří Sýrii, nebo Libanonu. Jím se chce údajně při případném stahování jednotek z malého, ale strategicky důležitého území řídit i Olmert.
