Jeruzalém – Zajistit obyvatelům země nerušené spaní se rozhodlo několik izraelských zákonodárců a podpořila je v tom i tamní vláda. Navrhují zákon, který by zakázal využívání reproduktorů na náboženských stavbách.
Tisk okamžitě tuto normu překřtil na "zákon o muezzinech". Právě muezzini totiž prostřednictvím tlampačů na minaretech mešit svolávají pětkrát denně muslimy k modlitbě. A často dost hlasitě.
Proti návrhu zákona tak protestovali především vyznavači islámu. Arabové, většinou muslimského vyznání, tvoří zhruba 20 procent obyvatelstva Izraele.
Navrhovanou normu odsoudili i představitelé palestinské samosprávy či sousední Jordánsko nebo Turecko. Stěžují si, že návrh zákona je namířen proti muslimům a arabští poslanci v izraelském parlamentu upozorňují na to, že může poškodit už tak napjaté vztahy mezi izraelskými Židy a izraelskými Araby.
Zákon není zaměřen proti žádnému konkrétnímu náboženství, jde jen o to zajistit lidem v okolí náboženských staveb klidný spánek, tvrdí poslanci ze stran Židovský dům a Izrael, náš domov, kteří tento zákon navrhli. Má se totiž vztahovat na všechna náboženství a nemá podle svých autorů nikoho diskriminovat.
V textu doprovázející návrh zákona se podle deníku The New York Times ale píše, že "stovky a tisíce občanů trpí denně hlasitými a přehnanými zvuky způsobenými voláním muezzinů z mešit".
Odpovědnost za občany
Židovský dům se dá označit za stranu moderních ortodoxních, ale nikoliv ultraortodoxních Židů a je stejně jako pravicová strana Izrael, náš domov součástí nynější vládní koalice. Obě strany vystupují dosti tvrdě proti palestinským územním požadavkům.
"Izrael má závazek zajistit svobodu všem náboženským vyznáním, ale má také odpovědnost za ochranu svých občanů před hlukem," citoval list The Independent vyjádření izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který návrh zákona podpořil s tím, že "svoboda náboženství by neměla poškozovat kvalitu života".
Netanjahu také zmínil stížnosti na muezziny a to, že tlampače na náboženských stavbách jsou občas používány k šíření nenávisti a nacionalistické propagandy. Zřejmě měl na mysli jejich občasné využití k přenášení pátečních kázání, které někteří muslimští imámové zneužívají právě k propagandě.
Vůči návrhu zákona ale začali protestovat poslanci koalice ultraortodoxních židovských stran vystupující pod názvem Sjednocený judaismus tóry, která je také ve vládní koalici, a proti se postavil i její ministr zdravotnictví Jakov Litzman.
Obávali se totiž, že zákon může zakázat také zvuk sirén, které oznamují v pátek začátek šabatu, tedy doby, kdy ortodoxní Židé nesmějí pracovat. Svůj protest ale stáhl poté, co se dohodl s koaličními partnery na tom, že zákon se bude vztahovat jen na dobu od jedenácti hodin večer do sedmi hodin ráno.
Šabat totiž začíná v pátek dříve než v jedenáct hodin večer, takže šabatové sirény mohou bez problémů fungovat dále. Ovšem bude se vztahovat na ranní muslimské svolávání k modlitbě. Zákon, o kterém má hlasovat parlament v nejbližší době, tak zřejmě bude schválen.
Podle výzkumného a informačního centra izraelského parlamentu mají podobné zákony či nařízení omezující hlasitost volání muezzinů či výšku nebo dokonce stavbu minaretů v jiných zemích, například v Evropě, uvádí izraelský list The Jerusalem Post.
Většinou jde ale o omezení hlasitosti svolávání k muslimské modlitbě, což je praktikováno dokonce i v egyptské Káhiře nebo v některých městech v Saúdské Arábii, případně o všeobecné pravidla omezující hlasité zvuky v noci. Podobné nařízení o nočním klidu, zakazující jeho rušení mezi jedenáctou večerní a sedmou ranní, je platné i v Izraeli. Úřady ovšem většinou nevynucují jeho dodržování.
Pokud jde o všeobecný zákaz, ten se vztahuje od roku 2009 například ve Švýcarsku na stavbu nových minaretů a jeho zastánci argumentovali také hlukem, který vydávají muezzini při svém svolávání věřících k modlitbě.
