Deník Haarec v pondělí s odvoláním na arabský deník Aš-šark al-Avsat napsal, že šedesátidenní příměří v Libanonu vyhlásí v úterý prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Hizballáh a Izrael jednají nepřímo, místo Hizballáhu vede jednání o americkém návrhu předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí.
Americký zpravodajský server Axios o dohodě o příměří Izraele s Hizballáhem v pondělí informoval s odvoláním na nejmenovaného vysokého amerického činitele. Izraelská stanice Channel 12 uvedla, že text dohody byl dokončen a že by se muselo stát "něco drastického", aby se dohoda rozpadla. Už v neděli večer Axios s odvoláním na vysoce postaveného izraelského činitele napsal, že Izrael k dohodě směřuje. V pondělí mluvčí izraelské vlády řekl, že strany "směřují k dohodě, ale stále zbývá vyřešit některé otázky".
Izraelská veřejnoprávní stanice Kan v neděli uvedla, že Izrael s návrhem příměří, za nímž stojí Spojené státy, v zásadě souhlasí a že premiér Benjamin Netanjahu nyní pracuje na tom, jak jej představit veřejnosti, za předpokladu, že jej schválí Hizballáh. Podle serveru The Times Israel chce Netanjahu příměří prezentovat nikoli jako "kompromis", ale jako dohodu výhodnou pro Izrael. Starostové dvou obcí ze severu Izraele dnes podle The Times of Israel v reakci na zprávy o uzavření dohody uvedli, že půjde o "kapitulaci".
V Izraeli a v Libanonu minulý týden jednal americký zmocněnec Amos Hochstein. V Bejrútu se setkal se šéfem parlamentu Barrím, jehož Hizballáh jednáním pověřil. Místopředseda libanonského parlamentu Elias Bú Saab v pondělí podle Reuters řekl, že se blíží rozhodující moment v jednání o příměří, a vyjádřil opatrný optimismus. Uvedl také, že "člověku, jako je Netanjahu, nelze věřit".
Později nicméně dodal, že "nejsou žádné vážné překážky" k zahájení příměří a že byl vyřešen důležitý sporný bod: kdo bude na dodržování klidu zbraní dohlížet. Podle Búa Saaba to bude výbor zástupců pěti zemí, jemuž budou předsedat Spojené státy a zastoupena v něm bude mimo jiné Francie.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar v pondělí před poslanci Knesetu řekl, že jakékoli příměří bude záviset pouze na dodržování dvou dohodnutých pravidel: aby jednotky Hizballáhu zůstaly severně od řeky Lítání, tedy v bezpečné vzdálenosti od izraelských hranic, a aby se toto militantní hnutí nemohlo v Libanonu přeskupit a znovu vyzbrojit.
Návrh dohody zahrnuje 60denní přechodné období, během něhož by se izraelská armáda stáhla z jižního Libanonu a Hizballáh by své jednotky přesunul od hranic za řeku Lítání. V této oblasti na jihu Libanonu u hranic s Izraelem podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 2006, která ukončila měsíční válku mezi Izraelem a Hizballáhem, má operovat jen libanonská armáda a jednotky OSN UNIFIL. Hizballáh tuto rezoluci dlouhodobě porušuje a z jihu Libanonu ostřeluje sever Izraele, což izraelská armáda dlouhodobě opětuje.
Sporadické vzájemné přestřelky se staly každodenními od loňského 8. října, den po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael, jímž propukla stále trvající válka v Pásmu Gazy. Ve druhé polovině září izraelská armáda výrazně zintenzivnila ostřelování Hizballáhu v Libanonu, kde zabila řadu jeho velitelů, včetně dlouholetého lídra Hasana Nasralláha. Od začátku října vede izraelská armáda také pozemní operaci na jihu Libanonu.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví v pondělí uvedlo, že při izraelském ostřelování Libanonu od loňského října přišlo o život 3768 lidí, a to zejména od letošního září. Většina z nich byli členové Hizballáhu, zabito bylo ale podle Dětského fondu OSN (UNICEF) od září také více než 200 dětí. Na izraelské straně za 13 měsíců při úderech Hizballáhu zemřelo 82 vojáků a 47 civilistů, uvedla v pondělí agentura AFP.
Hizballáh je nejmocnější vojenskou silou v Libanonu a má i několik ministrů ve vládě a poslance v parlamentu. Proti Izraeli bojuje už od svého vzniku v 80. letech a některé země, včetně USA, ho považují za teroristickou organizaci. EU označuje za teroristické jen vojenské křídlo Hizballáhu.
